děkujeme Vám za Vaši důvěru a za nákup stolního multimetru Keithley 2000E.
Tento návod k obsluze je součástí výrobku. Obsahuje důležité pokyny k uvedení výrobku
do provozu a k jeho obsluze. Jestliže výrobek předáte jiným osobám, dbejte na to, abyste
jim odevzdali i tento návod.
Ponechejte si tento návod, abyste si jej mohli znovu kdykoliv přečíst!
Přehled funkcí
Model 2000 představuje vysoce výkonný digitální multimetr s rozlišením 6 ½ digitů.
Nabízí 90 denní základní přesnost stejnosměrného napětí 0,002% a základní přesnost odporu
0,008%. Při rozlišení 6½ digitů umožňuje spouštět až 50 měření za sekundu přes rozhraní IEEE- 488
a při rozlišení 4 ½ digitů dokáže načíst do interní vyrovnávací paměti až 2000 měření za sekundu.
Model má široké rozsahy měření:
DC napětí od 0,1 µV do 1000 V
AC (RMS) napětí od 0,1 µV do 750 V, špička 1000 V
DC proud od nA do 3 A
Měření odporu 2 a 4 vodiči od 100 µΩ do 120 MΩ
Frekvence od 3 Hz do 500 kHz
Teploty (s termočlánkem) od -200 ºC do +1372 ºC
Některé další možnosti modelu 2000 zahrnují:
Plný rozsah funkcí – kromě výše uvedených zahrnují funkce modelu 2000 měření periody, dB,
dBm, propojenosti, test diod, mX+b a procenta.
Volitelné karty skeneru zahrnují 10 kanálovou, víceúčelovou kartu modelu 2000-SCAN a 9
kanálovou kartu skeneru termočlánku s vestavěným studeným spojem modelu 2001-TSCAN.
V případě externího skenování je model 2000 kompatibilní s matricemi a kartami modelů Keithley
7001 a 7002.
Programovací jazyky a dálková rozhraní – Model 2000 nabízí výběr z 3 programovacích jazyků
(SCPI, Modely Keithly 196/199 a Fluke 8840A / 8842A) a dva porty dálkového rozhraní (IEEE488/GPIB a RS-232-C).
Ukládání výsledků a nastavení – Do paměti lze uložit a zpětně načíst až 1024 výsledků a 2 druhy
nastavení (tovární a uživatelské).
Kalibrace s uzavřeným krytem – Přístroj lze kalibrovat buď z čelního panelu, nebo pomocí
dálkového rozhraní.
Bezpečnostní symboly a pojmy
V návodu a na přístroji se můžou objevit následující pojmy a symboly:
Tento symbol na výrobku upozorňuje uživatele, aby se podíval na pokyny
v návodu k obsluze.
Tento symbol na výrobku upozorňuje uživatele, že na svorkách může být vysoké napětí.
Dodoržujte standardní bezpečnostní opatření, aby nedošlo k kontaktu s vysokým napětím.
VAROVÁNÍ: Toto varování, používané v návodu k obsluze, upozorňuje na nebezpečí, které může mít
za následek vážný nebo i smrtelný úraz. Před zahájením označeného postupu si vždy velmi pozorně
přečtěte připojenou informaci.
POZOR: Toto sdělení, používané v návodu k obsluze, upozorňuje na nebezpečí, které může mít
za následek poškození přístroje. Na tento druh poškození se nevztahuje záruka.
Rozsah dodávky
Multimetr Keithley – Model 2000 s napájecím kabelem
Bezpečné testovací vodiče (Model 1751)
Příslušenství podle objednávky
Kalibrační certifikát
Návod k obsluze modelu 2000
Návod ke kalibraci modelu 2000 (P/N 2000-905-00)
Disk se softwarem pro model 2000, který obsahuje aplikace TestPoint, knihovny nástrojů
pro GPIB a RS-232 a příklady programování v Quick BASIC.
Základní měření
Popis čelního panelu
Obrázek 2 – 1 ukazuje čelní panel modelu 2000 a v níže uvedené tabulce jsou důležité informace,
které byste si měli přečíst před uvedením přístroje do provozu.
Obrázek 2 – 1 Čelní panel modelu 2000
Tabulka 2 - 1
LSTN Aktivní poslech přes GPIB
REAR Požadavek načtení dat na zadních
vstupech.
SCAN Přístroj je v
režimu skenování.
SRQ Požadavek na servis přes GPIB
1 Tlačítka funkcí (s tlačítkem Shift nebo bez něho)
Výběr funkcí měření (DC a AC napětí, DC a AC proud, odpor (2 a 4 vodiče), frekvence,
perioda, teplota pomocí termočlánků, matematická funkce (mX+b, %, dBm, dB) a speciální
funkce (propojenost, test diod).
2 Ovládací tlačítka
EXTRIG Výběr zdroje externího spouštění (čelní panel, sběrnice, přípojka)
TRIG Spouštění měření z čelního panelu
STORE Práce s pamětí
RECALL Zobrazení uložených dat a statistiky vyrovnávací paměti (maximum, minimum,
průměr, standardní odchylka). Pro navigaci ve vyrovnávací paměti použijte
tlačítka a ; pro procházení mezi čísly měření a hodnotami použijte tlačítka
a .
FILTER Zobrazuje stav digitálního filtru aktuální funkce a zapíná a vypíná filtr.
REL Zapíná a vypíná zobrazení relativní hodnoty aktuální funkce.
a
Navigace ve výběru v rámci funkcí a operací. Pokud je nainstalována karta
skeneru, manuální skenování kanálů.
OPEN Otevře všechny kanály na interní kartě skeneru a zastavuje skenování.
CLOSE Zavře zvolený interní kanál.
STEP Procházení kanálů; po každém kanálu odešle spuštění.
SCAN Skenování jednotlivých kanálů; po posledním kanálu odešle spuštění.
DIGITS Mění počet číslic rozlišení.
RATE Mění rychlost snímání: fast, medium, slow.
EXIT Ruší výběr a návrat zpět k zobrazení měření.
ENTER Potvrzení výběru a přechod na další volbu nebo návrat k zobrazení měření.
SHIFT Používá se současně při stisku příslušných tlačítek.
LOCAL Ruší režim GPIB.
3 Tlačítka, která se používají současně s tlačítkem Shift
DELAY Nastavuje uživatelskou prodlevu mezi spuštěním a měřením.
HOLD Přidržení dat, pokud je určitý počet vzorků v rámci zvolené odchylky.
LIMITS Nastavuje horní a dolní mezní hodnotu měření.
ON/OFF Zapíná nebo vypíná použití mezních hodnot; volba akustické signalizace
při měření se stanovenými mezními hodnotami.
TEST Volba vestavěných testů, diagnostiky a zobrazení testu
CAL Kalibrace
SAVE Uložení aktuální konfigurace uživatele, jako výchozího nastavení.
SETUP Obnovuje tovární nastavení nebo výchozí uživatelské nastavení.
CONFIG Volba max/min kanálů, časovače a počtu dat pro krok/scan.
HALT Vypnutí kroku/skenování
GPIB Zapnutí nebo vypnutí rozhraní GPIB; výběr adresy a jazyka.
RS232 Zapnutí nebo vypnutí rozhraní RS232; výběr přenosové rychlosti, terminátoru,
regulace toku.
4 Tlačítka rozsahu
Přechod na vyšší rozsah; přidání číslice; přechod na další výběr; přechod na nižší rozsah;
odebrání číslice; přechod na předešlý výběr
AUTO Zapíná a vypíná funkci automatického rozsahu.
5 Ukazatele
Hvězdička Označuje, že údaj se uložil do paměti.
Přístroj je v režimu testu diod.
Zapnutý bzučák funkce testu propojenosti nebo mezních hodnot.
Ukazuje, že jsou dostupné další možnosti.
4W Zobrazení odporu 4 vodičůAUTO Aktivní funkce automatického rozsahu
BUFFER Načtení uložených dat.
CH 1-10 Zobrazovaný interní kanál je zavřený.
ERR Neplatný krok kalibrace, nebo údaj
FAST Rychlé snímání.
FILT Aktivní digitální filtr
HOLD Přístroj je v režimu HOLD
MATH Povolá matematická funkce (mX+b, %, dB, dBm)
MED Střední rychlost snímání.
REL Zobrazení relativní hodnoty
REM Přístroj je v dálkovém režimu GPIB
SHIFT Přístup pomocí tlačítka s klávesou Shift
SLOW Pomalá rychlost snímání dat
STAT Zobrazení statistiky vyrovnávací paměti
STEP Přístroj je v režimu STEP
TALK Aktivní odesílá data přes GPIB
TIMER Používá se časované skenování.
TRIG Indikuje, že je zvoleno externí spouštění.
6 Vstupní přípojky
INPUT HI a LO Používá se při měření napětí DC, AC a odporu dvěma vodiči.
AMPS Používá se spolu se vstupem INPUT LO k měření DC proudu a AC
proudu. Také drží pojistku vstupního proudu (rychlá pojistka 3A, 250 V,
5 x 20 mm).
SENSE 4Ω WIRE
HI a LO
Používá se spolu se vstupem INPUT HI a LO k měření odporu čtyřmi
vodiči.
7 INPUTS
Volba vstupních připojení na čelním nebo na zadním panelu.
8 Držadlo
Vytáhněte a otočte do požadované polohy.
Popis zadního panelu
Zadní panel modelu 2000 popisujeme na obrázku 2 – 2. Ve zkrácené formě jsou zde uvedeny důležité
informace, které byste si měli přečíst před uvedením přístroje do provozu.
Vstup externího spouštěče Výstup dat
1 Slot volitelného příslušenství
Slouží pro připojení volitelné karty skeneru (Model 2000: 2000-SCAN, 2001-SCAN,
nebo 2001-TCSCAN
2 Vstupní připojení
INPUT HI a LO Používá se při měření napětí DC, AC, odporu dvěma vodiči a také
SENSE 4Ω WIRE
HI a LO
3 TRIGGER LINK Mikro DIN konektor s 8 piny pro příjem a odesílání spouštěcích
4 RS-232 Konektor pro komunikaci přes RS-232. Použijte kabel DB-9
5 IEEE-488 Konektor pro komunikaci přes IEEE-488 (GPIB). Použijte stíněný
6 Konektor napájení Modul obsahuje zásuvku střídavého proudu, pojistku a nastavení
pro připojení karty skeneru.
Používá se spolu se vstupem INPUT HI a LO k měření odporu čtyřmi
vodiči a také pro připojení karty skeneru.
impulzů jiných zařízení. Použijte spojovací kabel nebo adaptér
(např. modely 8501-1, 8501-2, 8502, 8504.
(ne nulový modem).
kabel, např. 7007-1 nebo 7007-2.
napětí. Model 2000 lze nastavit na napětí 100 V, 120 V, 220 V
a 240 V při frekvenci 45 Hz až 66 Hz, nebo 360 Hz až 440 Hz.
Napájení
Připojení k napájení
Podle níže uvedených kroků připojte model 2000 k napájení a zapněte ho.
1. Zkontrolujte, zda napětí, které je nastaveno na zadní straně přístroje (viz obr. 2 – 2) odpovídá
napětí v místní síti. Pokud tomu tak není, postupujte podle níže uvedených pokynů – viz
„Nastavení napětí a výměna pojistky“.
POZOR: Provozováním přístroje pod nesprávným napětím může dojít k jeho poškození.
Na tento typ poškození se nevztahuje záruka.
2. Před zapojením zástrčky napájecího kabelu se ubezpečte, že přístroj je vypnutý, tj. vypínač
POWER na čelním panelu je v poloze (0).
3. Samičí koncovku přiloženého napájecího kabelu zastrčte do zdířky napájení na zadním panelu.
Druhý konec napájecího kabelu zapojte do zásuvky elektrického proudu.
VAROVÁNÍ: Napájecí kabel, který je součástí dodávky modelu 2000 má samostatný zemnící vodič
pro použití v uzemněných zásuvkách. Když se správně připojí, šasi přístroje se připojí k zemnění přes
tento vodič. Pokud se nepoužije uzemněná zásuvka, může to mít za následek vážný nebo smrtelný
úraz elektrickým proudem.
4. Stiskněte vypínač POWER na čelním panelu do polohy (I) a zapněte přístroj.
Nastavení napětí a výměna pojistky
Pojistka, která je umístěna vedle zdířky napájení na zadním panelu, slouží k ochraně vstupu napájení.
V případě, že je potřeba změnit nastavení napětí nebo vyměnit pojistku, postupujte následujícím
způsobem:
VAROVÁNÍ: Před výměnou pojistky a změnou napětí se vždy přesvědčte, že přístroj je odpojen
od napájení a od jiných přístrojů.
1. Přiložte hrot malého plochého šroubováku na napájecí modul vedle držáku pojistky a opatrně
zatlačte na držák pojistky směrem doleva. Uvolněte tlak a vnitřní pružina vysune držák
z napájecího modulu.
2. Odstraňte starou pojistku a nahraďte ji novou pojistkou podle specifikace, která je uvedena
v tabulce 2 – 1.
POZOR: Aby se zajistila trvalá ochrana proti požáru a poškození výrobku, používejte jen pojistky
uvedené jmenovité hodnoty a typu. Pokud se stane, že přístroj opakovaně vyhodí pojistku, zjistěte
příčinu a odstraňte ji.
3. Když potřebujete nastavit na přístroji jiné napětí, povytáhněte z napájecího modulu volič napětí
a otočte ho do správné polohy. Když je volič napětí uvnitř držáku pojistky, nastavené napětí se
ukazuje v okně krytu.
4. Nakonec zatlačte držák pojistky zpět do napájecího modulu, až zaklapne na místo.
Tabulka 2 – 1: Specifikace pojistek
Napětí Hodnoty pojistky Číslo položky u Keithley
100/120 V
220/240 V
Obrázek 2 – 3: Napájecí modul
0,25 A, pomalá, 5 x 20 mm
0,125 A, pomalá, 5 x 20 mm
FU-96-4
FU-91
Zapnutí přístroje
Po zapnutí přístroje proběhne na modulu 2000 interní test, při kterém se kontroluje paměť EPROM
a RAM a krátce se rozsvítí všechny prvky displeje. V případě detekce nějakého problému se na
displeji objeví krátce chybová zpráva a ukáže se ukazatel ERR (seznam chybových zpráv je uveden
v příloze k návodu).
POZNÁMKA: Pokud se problém objeví během záruční doby, vraťte multimetr výrobci na opravu.
Po úspěšném ukončení testu se na displeji ukáže verze firmwaru. Může se zobrazit například:
REV: A01 A02
Údaj A01 odkazuje na verzi základní desky ROM a A02 na verzi displeje.
Po ukončení procesu náběhu přejde přístroj k normálnímu zobrazení.
Bezpečnostní pokyny
VAROVÁNÍ: Nebezpečné elektrické oblouky a výbušná povaha obvodů s vysokou energií můžou
způsobit vážné až smrtelné úrazy. Když je multimetr nastaven na rozsah proudu, rozsah nízkého
odporu, nebo na jiný rozsah nízké impedance a připojí se k vysokoenergetickému obvodu, obvod
se fakticky zkratuje. Nebezpečné elektrické oblouky můžou vzniknout, i když je multimetr nastaven
na rozsah napětí, ale na externích připojeních jsou omezeny rozestupy minimálního napětí.
Při měření vysokoenergetických obvodů používejte testovací vodiče, které splňují následující
Položka
Tovární nastavení
požadavky:
Testovací vodiče by měly mít dokonalou izolaci.
Používejte jen testovací vodiče, které lze k obvodu připojit (např. krokosvorky, očka, atd.),
a nemusí se při měření držet v ruce.
Nepoužívejte testovací vodiče, které zkracují napěťový odstup. Omezuje se tím ochrana proti
elektrickému oblouku a vzniká nebezpečí.
Při testování obvodů postupujte podle níže uvedených kroků:
1. Odpojte obvod pomocí běžného, k tomu určeného zařízení, jako je jistič, vypínač, apod.
2. Připojte testovací vodiče k obvodu, který chcete měřit. Používejte vhodné testovací vodiče
s příslušnými bezpečnostními parametry pro dané měření.
3. Nastavte na multimetru vhodnou funkci a rozsah.
4. Zapněte proud v obvodu a proveďte měření s připojeným multimetrem.
5. Obvod znovu odpojte od proudu.
6. Odpojte testovací vodiče od testovaného obvodu.
VAROVÁNÍ:
Maximální napětí mezi vstupem INPUT LO a zemněním na plášti přístroje je ve špičce
500 V. Překročení této hodnoty může způsobit poškození izolace a vytváří nebezpečí zásahu
elektrickým proudem.
Výchozí nastavení po zapnutí
Po zapnutí se na přístroji aktivuje výchozí nastavení. Model 2000 nabízí dva druhy výchozího
nastavení: tovární a uživatelské. Jako výchozí uživatelské nastavení se uplatňuje naposled uložené
nastavení. Výběr nastavení se provede tlačítky SAVE a SETUP.
Pro uložení používané konfigurace jako uživatelského nastavení:
1. Nastavte na přístroji požadovanou uživatelskou konfiguraci.
2. Stiskněte tlačítko SHIFT a poté SAVE.
3. Tlačítky a vyberte YES, nebo NO.
4. Stiskněte ENTER.
Pro obnovení továrního nastavení:
1. Stiskněte tlačítko SHIFT a poté SAVE.
2. Tlačítky a vyberte nastavení FACT (tovární), nebo USER (uživatelské).
3. Stiskněte ENTER.
Základní postupy měření popisované v tomto návodu vychází z továrního nastavení, a proto pokud
chcete sledovat jednotlivé kroky měření podle návodu, resetujte přístroj na tovární nastavení.
Souhrn továrních nastavení je uveden v tabulce 2 – 2.
Tabulka 2 – 2: Tovární nastavení
Primární adresa GPIB
Primární adresa GPIB na přístroji musí být stejná, jako je primární adresa, kterou jste určili
v programovacím jazyku na počítači. Výchozí primární adresa přístroje je 16, ale podle níže
uvedených kroků můžete nastavit libovolnou hodnotu v rozsahu od 0 do 30.
1. Stiskněte SHIFT a poté GPIB.
2. Tlačítky a vyberte ADDR. Nebo stiskněte ENTER. Když stisknete ENTER, přístroj
automaticky zobrazí výběr adresy.
3. Tlačítky a můžete procházet z adresy na numerické zadání. Všímejte si blikajících hodnot.
4. Tlačítky a změňte numerickou hodnotu na požadovanou hodnotu.
5. Stiskněte ENTER.
(Podrobnější informace najdete níže, viz „Dálkověřízené operace“).
Č
as zahřívání
Model 2000 je připraven k provozu hned po dokončení testovací sekvence. Aby se však dosáhlo
deklarované přesnosti, vyžaduje asi jednu hodinu zahřívání. Pokud byl přístroj vystaven extrémním
teplotám, bude vyžadovat ještě delší čas, dokud se interní teplota nestabilizuje.
Displej
Hlavním účelem displeje na modelu 2000 je zobrazování výsledků měření, jednotek a typu měření.
Ukazatele se zobrazují v horní a dolní části displeje a také vlevo a vpravo od hodnot nebo zpráv.
Tyto ukazatele slouží k indikaci různých stavů operací (kompletní seznam ukazatelů je uveden
v tabulce 2–1, viz výše).
Stavové a chybové zprávy
Stavové a chybové zprávy se zobrazují na displeji jen krátce. Během používání modelu 2000
se setkáte s řadou zpráv na předním panelu, které se obvykle týkají buď stavu, nebo různých
chyb (viz příloha k návodu).
Měření napětí
Na modelu 2000 lze měřit stejnosměrná napětí od 0,1 µV do 1000 V a střídavá napětí od 0,1 µV
do 750 V RMS, se špičkou 1000 V.
Připojení
Za předpokladu, že je přístroj nastaven na výchozí nastavení, je základní postup následující:
1. Připojte testovací vodiče k vstupům INPUT HI a LO. Můžou se použít vstupy na čelním,
nebo na zadním panelu (dejte tlačítko INPUTS do požadované polohy).
2. Stiskem DCV, nebo ACV vyberte funkci měření.
3. Pokud stisknete AUTO, aktivujete automatický rozsah a na displeji se ukáže ukazatel AUTO.
V případě, že chcete použít manuální volbu rozsahu, stiskněte RANGE a tlačítky a vyberte
rozsah měření, který odpovídá očekávanému napětí.
4. Připojte testovací vodiče, jak ukazuje obrázek 2 – 4.
POZOR:
Na vstup se nesmí aplikovat špičkové napětí vyšší než 1000 V, protože přístroj by se mohl
poškodit. Napětí by mělo být omezeno na 8 x 107 V●HZ.
5. Sledujte displej. Pokud se na něm ukáže „OVERFLOW“, vyberte vyšší rozsah, nebo stiskněte
AUTO pro automatický výběr rozsahu. Pro získání nejlepšího rozlišení používejte vždy nejnižší
možný rozsah.
6. Na displeji se ukáže výsledek měření.
Č
initel výkyvu
Přesnost měření AC napětí a proudu je ovlivňována činitelem výkyvu, který vyjadřuje poměr mezi
maximální amplitudou (špičkovou hodnotou) a efektivní hodnotou daného signálu. Základní frekvence,
při kterých je potřeba brát do úvahy činitel výkyvu s ohledem na přesnost výpočtu, jsou uvedeny
v tabulce 2 – 3.
Tabulka 2 – 3: Omezení činitele výkyvu
Činitel výkyvu Základní frekvence
2
3
4 - 5
Obrázek 2 – 4: Měření DC a AC napětí
Vstupní odpor = 10 MΩ v rozsahu 1000 V a 100 V;
> 10 GΩ v rozsahu 10 V, 1 V a 100 mV
POZOR: Maximální vstup = 1010 V ve špičce
Vstupní impedance = 1 MΩ a 100 pF
POZOR: Maximální vstup = 750 V RMS, 1000 V ve špičce, 8 x 107 V
50 kHz
3 kHz
1 kHz
●HZ
Faktory ovlivňující přesnost
Při citlivých měřeních je přesnost ovlivňována faktory, na které nemá model 2000 vliv. Vlivy, které
nejsou postřehnutelné při práci s vysokým napětím, mají podstatný význam při práci se signály na
úrovni mikrovoltů. Model 2000 čte jen signály, které získá na vstupu, a proto je důležité, aby byl signál
z externího zdroje správně přenášen. V následující části návodu se uvádí faktory, které mají vliv na
přesnost včetně bludných signálů a ofsetu teploty.
Stínění
Střídavá napětí, která jsou v porovnání se stejnosměrným signálem mimořádně vysoká, můžou
vyprodukovat chyby na výstupu. Aby se minimalizovalo AC rušení, měl by se proto obvod odstínit
stíněním, které je připojeno k vstupu INPUT LO na modelu 2000 (zejména v případě nízko úrovňových
zdrojů). Nedostatečné stínění může způsobit, že v chování modelu 2000 se objeví některý
z následujících momentů:
Neočekávaná napětí ofsetu
Odporující si data mezi rozsahy
Náhle změny dat
Aby se tomu zamezilo, udržujte zdroj napětí a model 2000 mimo dosah silných střídavých zdrojů
magnetického pole. Napětí indukované magnetickým polem je přímo úměrné smyčce tvořené
vstupními vodiči. Minimalizujte proto oblast smyčky vstupních vodičů a připojujte každý signál
jen na jeden bod.
POZNÁMKA:
radiofrekvenční interferenci.
Pro vstupní obvody by se měly používat stíněné kabely, aby se zamezilo
Termoelektrický potenciál
Termální elektromagnetická pole se generují teplotními rozdíly na přechodu různých kovů.
S ohledem na signál, který se měří modelem 2000, můžou být poměrně velká.
Termální elektromagnetická pole můžou vést k následujícím stavům:
Nestabilita, nebo nulový ofset je mnohem vyšší, než se očekává.
Snímaná data jsou citlivá (a reagují) na změny teploty. Tento efekt se projevuje např. při dotyku
obvodu, umístěním nějakého tepelného zdroje vedle obvodu, nebo při jiné běžné příčině
nestability (změny dopadu slunečního světla nebo zapnutí a vypnutí topení).
Aby se tomu předešlo, používejte pro připojení obvodu k modelu 2000 měděné vodiče.
Banánkové konektory generují napětí několika mikrovoltů. Ideálním vodičem k tomuto účelu je např.
měděný vodič #10 používaný jako pásový rozvodný vodič. Vodiče na vstupu můžou být podle potřeby
stíněné, nebo nestíněné.
Termální elektromagnetické pole můžou vytvářet i velké rozdíly teploty v rámci obvodu. Aby se tento
jev minimalizoval, udržujte v obvodu konstantní teplotu. K minimalizaci vzdušných proudů pomůže
také stíněný kryt kolem testovaného obvodu.
K vynulování konstantních ofsetových napětí lze použít tlačítko REL.
POZNÁMKA:
Další tepelné vlivy může způsobovat karta skeneru.
Ofset AC napětí
Model 2000 s rozlišením 5½ digitů obvykle zobrazuje určitý ofset AC napětí při zkratovaném vstupu,
který je zapříčiněn ofsetem konvertoru TRMS. Tento ofset nemá vliv na přesnost měření a nemusí
se nulovat funkcí REL. Následující rovnice vyjadřuje, jak se tento ofset (V
signál (VIN).
Zobrazovaná hodnota =
Příklad: Rozsah = 1 V AC
Ofset = 1,0 mV
Vstup = 100 mV RMS
Zobrazovaná hodnota =
=
Zobrazovaná hodnota = 0,100005
Ofset určuje poslední číslice, která se nezobrazuje, a proto je zanedbatelný.
Měření proudu
Multimetr 2000 dokáže měřit stejnosměrné proudy od 10 nA do 3 A a střídavé proudy od 1 µA
do 3 A RMS.
POZNÁMKA:
Za předpokladu, že je přístroj nastaven na výchozí nastavení, je základní postup následující:
1. Připojte testovací vodiče k vstupům AMPS a INPUT LO. Musí se použít vstupy na čelním panelu.
Tlačítko INPUTS dejte so přední polohy (FRONT).
2. Tlačítkem DCI nebo ACI vyberte funkci měření.
Platí zde stejný vliv činitele výkyvu jako při měření napětí.
) přidává k vstupnímu
OFFSET
3. Pokud stisknete AUTO, aktivujete automatický rozsah a na displeji se ukáže ukazatel AUTO.
POZOR: Maximální vstup = 3 A DC nebo RMS
POZNÁMKA: Proud ze zdroje teče ze vstupu INPUT HI do vstupu INPUT LO.
V případě, že chcete použít manuální volbu rozsahu, stiskněte RANGE a tlačítky a vyberte
rozsah měření, který odpovídá očekávanému proudu.
4. Připojte testovací vodiče, jak ukazuje obrázek 2 – 5.
POZOR: Na vstup neaplikujte proud vyšší než 3 A, 250 V, protože jinak se aktivuje pojistka AMPS.
5. Sledujte displej. Pokud se na něm ukáže „OVERFLOW“, vyberte vyšší rozsah, nebo stiskněte
AUTO pro automatický výběr rozsahu. Pro získání nejlepšího rozlišení používejte vždy nejnižší
možný rozsah.
6. Na displeji se ukáže výsledek měření.
Obrázek 2 – 5: Měření DC a AC proudu
Výměna pojistky AMPS
VAROVÁNÍ:
zařízení.
Před výměnou pojistky se ubezpečte, že přístroj je odpojen od proudu a od ostatního
1. Vypněte napájení a odpojte od přístroje zdroj proudu a testovací vodiče.
2. Na čelním panelu jemně zatlačte prstem na zdířku AMPS a otočte nosičem pojistky o ¼ obrátky
proti směru hodinových ručiček. Poté tlak na zdířku uvolněte a vnitřní pružina vysune držák
pojistky ze zdířky.
3. Odstraňte starou pojistku a vyměňte ji za novou pojistku stejného typu (3 A, 250 V, rychlá,
5 x 20 mm).
POZOR:
Nepoužívejte pojistku s vyšší nominální hodnotou, než uvádí návod, protože by mohlo
dojít k poškození přístroje. Pokud se stane, že přístroj opakovaně vyhodí pojistku, zjistěte příčinu
a odstraňte ji
.
4. Opačným postupem, než uvádíme výše, vložte do zdířky novou pojistku.
Měření odporu
Model 2000 dokáže měřit odpor dvěma a čtyřmi vodiči v rozsahu od 100 µΩ do 120 MΩ.
Připojení
Za předpokladu, že je přístroj nastaven na výchozí nastavení, je základní postup následující:
1. Podle níže uvedených kroků připojte k modelu 2000 testovací vodiče:
A. V případě drátu 2 Ω připojte testovací vodiče do zdířek INPUT HI a LO.
B. V případě drátu 4 Ω připojte testovací vodiče do zdířek INPUT HI a LO a do zdířek SENSE 4Ω
WIRE HI a LO. Doporučované sondy testu Kelvina zahrnují modely Keithley 5805 a 5806.
Můžou se použít vstupy na čelním nebo na zadním panelu. Tlačítko INPUTS dejte do
požadované polohy.
2. Stiskem 2Ω nebo 4Ω vyberte funkci měření.
3. Pokud stisknete AUTO, aktivujete automatický rozsah a na displeji se ukáže ukazatel AUTO.
V případě, že chcete použít manuální volbu rozsahu, stiskněte RANGE a tlačítky a vyberte
rozsah měření, který odpovídá očekávanému odporu.
4. Připojte testovací vodiče, jak ukazuje obrázek 2 – 6.
POZOR:
Mezi vstupy INPUT HI a LO neaplikujte napětí špičky vyšší než 1000 V, protože jinak
se může přístroj poškodit.
5. Sledujte displej. Pokud se na něm ukáže „OVERFLOW“, vyberte vyšší rozsah, dokud se
nezobrazí normální hodnota. Pro získání nejlepšího rozlišení používejte vždy nejnižší možný
rozsah.
6. Na displeji se ukáže výsledek měření.
Obrázek 2 – 6: Měření odporu dvěma vodiči
Měření odporu čtyřmi vodiči
POZNÁMKA:
Proud ze zdroje teče ze vstupu INPUT HI do vstupu INPUT LO.
Aby se dosáhlo stabilního výsledku, může vám při měření odporů vyšších než 100 kΩ pomoci jejich
zastínění. Vložte odpor do stíněného krytu a stínění připojte elektricky k vstupu INPUT LO na přístroji.
Měření frekvence a periody
Na multimetru 2000 můžete měřit frekvenci v rozsahu od 3 Hz do 500 kHz v rozsazích napětí 100mV,
1 V, 10 V, 100 V a 750 V. Perioda měření při stejném napětí a frekvenci může být od 2 µs do 333 ms.
K měření frekvence používá multimetr napěťové vstupní zdířky. Rozsah AC napětí můžete měnit
tlačítky RANGE, a .Napěťový signál musí být vyšší než 10% celého rozsahu.
POZOR:
Napětí by mělo být omezeno na 8 x 107 V
●HZ
výrobku.
Spouštěcí úroveň
Při měření frekvence a periody se používá spuštění v bodě, ve kterém frekvence překročí
nulovou úroveň. Model 2000 používá při měření frekvence a periody reciproční techniku výpočtu.
Při této metodě se generuje konstantní rozlišení měření pro každou vstupní frekvenci.
Sekce měření AC napětí na multimetru provádí úpravu vstupního signálu.
Připojení
Za předpokladu, že je přístroj nastaven na výchozí nastavení, je základní postup následující:
1. Připojte testovací vodiče k vstupům INPUT HI a LO na modelu 2000. Mohou se použít vstupy
na čelním, nebo na zadním panelu (dejte tlačítko INPUTS do požadované polohy).
2. Vyberte funkci FREQ, nebo PERIOD.
3. Připojte testovací vodiče, jak ukazuje obrázek 2 – 7.
POZOR:
Mezi vstupy INPUT HI a LO neaplikujte napětí špičky vyšší než 1000 V, protože jinak
se může přístroj poškodit.
4. Na displeji se zobrazí výsledek měření.
Obrázek 2 – 7: Měření frekvence a periody
Vstupní impedance = 1 MΩ paralelně s < 100 pF
POZOR: Maximální vstup = 1000 V ve špičce,
Měření teploty
Model 2000 měří teplotu pomocí termočlánků. Dostupný rozsah měření teploty závisí na typu
8 x 107 V
●HZ.
zvolených termočlánků.
Termočlánky se můžou připojit ke kartě Modelu 2001-TSCAN, která se zapojí slotu volitelného
příslušenství na modelu 2000. nebo do externí karty termočlánku (model 7057A, 7402, nebo 7014
nainstalovanou v modelu spínacího systému 7001 nebo 7002).
Připojení
Obrázek 2 – 8: Měření teploty
POZNÁMKA:
POZNÁMKA:
Tato karta termočlánku se musí vložit do modelu Keithley 2000.
Lze použít vstupy na čelním, nebo na zadním panelu.
Konfigurace
Následující informace vysvětlují různé možnosti nastavení při měření teploty.
Pokud chcete zvolit a nastavit měření teploty, postupujte následujícím způsobem:
Stiskněte SHIFT a poté TCOUPL. Pomocí tlačítek a můžete volit tři možnosti:
UNITS – C, K, F (Celsius, Kelvin a Fahrenheit). Tímto parametrem se volí zobrazovaná jednotka
měření teploty.
TYPE – J, K, T (typ termočlánku)
JUNC – SIM, CH1 (simulovaný nebo referenční na kanálu 1). Karta termočlánku obvykle používá
jeden referenční styčný bod. Model 2000 simuluje teplotu referenčního bodu nebo používá
referenční bod na spínací kartě. Obvyklé hodnoty referenčních teplot styčného bodu jsou 0 °C
a 23 °C.
Simulovaná referenční teplota je teplota styčného bodu, kde bylo zachyceno napětí termočlánku.
Pokud je vodič termočlánku ukončen na banánkových konektorech, jedná se o pokojovou teplotu.
Přesnost měření teploty závisí na přesnosti referenčního spoje.
Matematické funkce
Matematické operace modelu 2000 se člení do 4 kategorií:
mX+b a procenta
Výpočet dBm, a dB
Statistika dat vyrovnávací paměti
Testovaní mezních hodnot
V této části návodu popisujeme první dvě kategorie. Dalším 2 kategoriím se věnujeme níže v části
„Možnosti měření“.
Postup při výběru a nastavení matematických operací je následující:
1. Stiskněte SHIFT a tlačítko příslušné matematické operace.
2. Nastavte parametry matematické operace. Po dokončení stiskněte ENTER
(Pro ukončení výpočtu stiskněte SHIFT a poté příslušnou matematickou funkci).
POZNÁMKA:
Pro matematické výpočty používá model 2000 formát plovoucí řádové čárky IEEE-754.
Když se povolí funkce, výpočty mX+b a procent, zůstávají v platnosti i při změně funkcí.
MX + B
Tato matematická operace vám umožňuje pracovat s normálně zobrazovaným údajem (X)
matematicky podle následujícího výpočtu:
Y = mX + b
Kde X je normálně zobrazovaný údaj
m a b jsou uživatelem zadané konstanty faktoru měřítka a ofsetu
Y je zobrazený výsledek
Konfigurace
Konfiguraci výpočtu mX + b provedete následujícím způsobem:
1. Stiskněte SHIFT a poté MX+B, aby se zobrazil aktuální faktor měřítka: M: +1.000000 ^.
Zadejte hodnotu a prefix jednotek.
2. Pro výběr numerického místa použijte tlačítka a a pro zvýšení nebo snížení číselné hodnoty
tlačítka a .
3. Pro potvrzení hodnoty M a zobrazení hodnoty B stiskněte ENTER.
4. Zadejte hodnotu a prefix jednotek.
5. Stiskněte ENTER, aby se potvrdila hodnota B a zobrazilo se určení jednotek: MXB.
6. Procházejte písmeny, která chcete změnit a nakonec stiskněte ENTER.
7. Model 2000 zobrazí výsledek výpočtu.
Procenta
Obrázek 2
– 9: Měření propojenosti obvodu
Touto položkou se vybere procentuální výpočet a umožňuje vám specifikovat referenční hodnotu.
Zobrazený výsledek bude vyjádřen jako procentuální odchylka od referenční hodnoty.
Výpočet procent se provádí podle následujícího vzorce:
Procento =
Kde Input = normálně zobrazená hodnota
Reference = uživatelem zadaná konstanta
Procento = zobrazený výsledek
Konfigurace
Konfigurace výpočtu procentuální hodnoty provedete následujícím způsobem:
1. Stiskněte SHIFT a poté %, aby se zobrazila aktuální hodnota:
REF: +1. 000000
Zadejte znak reference a prefix jednotek.
2.
Pro výběr numerického místa použijte tlačítka
^
a a pro zvýšení nebo snížení číselné hodnoty
tlačítka a .
3. Nakonec stiskněte ENTER.
Multimetr zobrazí výsledek výpočtu. Když je normálně zobrazená hodnota (Input) vyšší než referenční
hodnota, výsledek bude kladný, a když je Input menší než referenční hodnota, výsledek bude
záporný. V rozsahu od 1 nano do 1000 G se k zobrazení hodnot používají měrné jednotky. Nad
rozsahem se používá exponenciální symbol.
dBm
dBm se definuje jako decibely nad, nebo pod referenční hodnotou 1 mW. Funkce dBm je logaritmická
a je založena na výpočtu výkonu dodaného do referenční zátěže vzhledem k referenční hodnotě
1 mW.
Vztah mezi dBm, referenční impedancí a napětím je vyjádřen vzorcem:
dBm = 10 log
kde V
Z
je referenční impedance
REF
POZNÁMKA:
Vstupní impedance multimetru se nemodifikuje parametrem dBm.
#
$%
&'(
!"
)*+
je Vstupní signál DC nebo AC
IN
Nezaměňujte referenční impedanci za vstupní impedanci.
Při nastavení referenční impedance postupujte podle následujících kroků:
1. Vyberte dBm a zobrazí se aktuální referenční impedance (1 – 9999 Ω): REF 0000.
2. Ke změně referenční impedance použijte tlačítka a a vyberte pozici čísla. Poté použijte
tlačítka a pro nastavení požadované hodnoty. Dávejte pozor, abyste po změně referenční
impedance stiskli tlačítko ENTER.
POZNÁMKA:
Hodnota dBm je platná pro kladné a záporné hodnoty DC napětí.
Matematické operace mX+b a procenta se použijí po matematické funkci dBm nebo dB.
Pokud se např. vybere mX+b (m = 0 a b = 0) na displeji se v případě signálu 1 V DC zobrazí
10.000 MXB. Když se zvolí dBm (Z
= 50 Ω), displej ukáže 130 MXB.
REF
Vyjádření DC nebo AC napětí v decibelech umožňuje zkracovat velké rozsahy měření na mnohem
menší měřítko. Vztah mezi decibelem a napětím definuje následující rovnice:
dB = 20 log
kde V
V
REF
Když se na vstup aplikuje referenční úroveň napětí, přístroj ukáže 0 dB.
!"
&'(
je vstupní signál DC nebo AC
IN
je určená referenční úroveň napětí.
Při nastavení referenčního napětí postupujte podle následujících kroků:
1. Vyberte dBm a zobrazí se aktuální referenční úroveň napětí: REF: +0.000000
2. Ke změně referenční úrovně použijte tlačítka a a vyberte pozici čísla. Poté použijte tlačítka
a pro nastavení požadované hodnoty. Dávejte pozor, abyste po změně referenční
impedance stiskli tlačítko ENTER.
POZNÁMKA:
Největší záporná hodnota dB je -160 dB. Vyjadřuje poměr V
Měření propojenosti obvodu
K měření propojenosti obvodu používá model 2000 rozsah 1 kΩ. Po výběru funkce vás přístroj
Při výpočtu dB se používá absolutní hodnota poměru VIN / V
= 1 µV a V
IN
.
REF
= 1000 V.
REF
vyzve k nastavení prahové úrovně odporu (1 Ω – 1000 Ω). V případě, že je výsledná hodnota pod
nastavenou úrovní, přístroj vás upozorní zvukovou signalizací.
Pro měření propojenosti obvodu stiskněte SHIFT a poté CONT, nastavte prahovou úroveň odporu
a připojte testovaný obvod.
POZNÁMKA:
Test propojenosti obvodu pracuje s pevně danou rychlosti (FAST = 0,1 PLC).
Připojte obvod, který chcete testovat k vstupům INPUT HI a INPUT LO na modelu 2000. proud teče
ze vstupu INPUT HI, jak ukazuje obrázek 2 – 9.
POZNÁMKA: Zdrojový proud teče z INPUT HI do INPUT LO
Mezní odpor můžete definovat v rozsahu od 1 Ω – 1000 Ω. Tovární nastavení je 10 Ω.
Při definování úrovně odporu postupujte podle následujících kroků:
1. Stiskněte SHIFT a poté CONT.
2. Použijte tlačítka a pro výběr pozice čísla. Poté použijte tlačítka a pro zvýšení
nebo snížení hodnoty čísla. Zadejte hodnotu od 1 do 1000.
3. Pro potvrzení nastavení stiskněte ENTER.
Test diod
Tímto multimetrem můžete měřit úbytek napětí v propustném směru běžných diod a napětí
„Zenerových“ diod. Pro test diody je potřeba stisknout SHIFT a poté , nastavit rozsah proudu,
připojit diodu a sledovat výsledek na displeji.
Připojení
Zapojte vodiče diody do vstupů INPUT HI a INPUT LO na modelu 2000.
Testovací proud teče ze vstupu INPUT HI na vstup INPUT LO, jak ukazuje obrázek 2 – 10.
Obrázek 2 – 10: Test diod
Typ A:
Pohyblivý průměr; počet hodnot = 10
Zenerova dioda
POZNÁMKA:
Zdrojový proud teče ze vstupu INPUT HI do vstupu INPUT LO.
Rozsah
Rozsah proudu můžete nastavit na čelním panelu. Na výběr máte rozsah 1 mA, 100 µA a 10 µA.
Tovární nastavení při testu diod je 1 mA. Při nastavení testovacího proudu postupujte podle níže
uvedených kroků:
1. Stiskněte SHIFT a poté .
2. Tlačítky a procházíte výběrem některé ze tří možností testovacího proudu.
Při testu diod s testovacím proudem 1 mA se měří napětí v rozsahu 3 V a při testovacím proudu
100 µA a 10 µA v rozsahu 10 V. Pokud je hodnota vyšší než 10 V, na displeji multimetru se ukáže
„OVERFLOW“.
Možnosti měření
V následující části návodu popisujeme nastavení multimetru při různých měřeních.
Zvolený rozsah měření má vliv na rozlišení a přesnost měření a také na maximální signál, který lze
měřit. Nastavení rozsahu (pevné, nebo automatické) každé funkce měření se při změně funkce uloží.
Celková zobrazovaná hodnota všech rozsahů jednotlivých funkcí kromě 1000 V DC, 750 V AC, 3 A
DC, 3 A AC a testu diod má přesah 20%. Vstupní hodnoty, které jsou vyšší, než maximální hodnoty
způsobí, že se na displeji ukáže zpráva „OVERFLOW“.
Při výběru rozsahu jednoduše stiskněte RANGE, nebo některé z tlačítek a . Zvolený rozsah se
na 1 sekundu ukáže na displeji.
Pokud se v určitém rozsahu ukáže zpráva „OVERFLOW“, vyberte vyšší rozsah, dokud se na displeji
nezobrazí hodnota, které bude v zvoleném rozsahu. Aby se zajistila co nejlepší přesnost a rozlišení,
vyberte nejnižší možný rozsah, aniž by se na displeji zobrazovala zpráva, že hodnota je mimo rozsah
(„OVERFLOW“).
Nezapomeňte, že funkce měření teploty a propojenosti mají jen jeden rozsah.
Když chcete povolit funkci automatické volby rozsahu, stiskněte tlačítko AUTO. Pokud je tato funkce
aktivní, na displeji uvidíte ukazatel AUTO a přístroj automaticky vybere nejlepší rozsah pro měření
aplikovaného signálu. Funkce automatické volby rozsahu by se neměla používat, pokud se vyžaduje
optimální rychlost.
K přepnutí na vyšší rozsah dochází při dosažení 120% rozsahu, zatímco přepnutí na nižší rozsah
se aktivuje při 10% nominálního rozsahu.
Pro zrušení automatického výběru rozsahu stiskněte AUTO, RANGE, nebo některé z tlačítek a .
Po zrušení automatické volby rozsahu stiskem tlačítka AUTO zůstane přístroj v právě používaném
rozsahu.
Tlačítko AUTO nemá vliv na funkce měření teploty, propojenosti a test diod.
FILTR
Funkce filtru vám dovoluje nastavit filtr a stabilizovat měření, když se vyskytuje rušivý šum.
Model 2000 používá digitální filtr založený na konverzi hodnot. Zobrazovaná, uložená,
nebo přenášená hodnota představuje jednoduše průměr určitého počtu konverzních hodnot
(od 1 do 100).
Pro výběr filtru:
1. Stiskněte jedenkrát FILTER (pokud se na displeji nezobrazuje ukazatel FILT).
Pokud je funkce filtru vypnuta, stiskněte FILT dvakrát.
2. Zadejte počet hodnot.
3. Vyberte požadovaný typ filtru (pohyblivý, nebo opakovaný) a stiskněte ENTER.
Na displeji se zobrazí ukazatel FILT. Když se povolí filtr, aplikuje se na danou funkci měření nastavení
zvoleného filtru.
Dalším stiskem FILTER se funkce filtru vypne.
POZNÁMKA:
propojenosti a testu diod.
Filtr je možné nastavit pro každou funkci měření s výjimkou frekvence, periody,
Typy filtrů
Pohyblivý filtr průměru používá princip FIFO („první do skladu, první ze skladu“). Pokud se fronta
zaplní, konverze měření se zprůměrují a dostanete výsledek. Každá nová konverze, která se dostane
do fronty, vymaže nejstarší konverzi a fronta se znovu zprůměruje, čímž dostanete nový výsledek.
V případě opakovaného filtru se fronta zaplní a konverze se zprůměrují, abyste získali výsledek.
Fronta se pak vyprázdní a proces začne od začátku. Tento typ filtru proto vyberte pro skenování,
když se hodnoty z jiných kanálů nemají průměrovat s hodnotami aktuálního kanálu.
Obrázek 3 – 1: Filtr pohyblivého a opakovaného průměru
Typ B: Opakovaný; počet hodnot = 10
Čas odezvy
Přesnost a rychlost parametrů filtru souvisí s časem, který je potřeba k uložení, nebo k výstupu
filtrovaných dat. Ovlivňuje se tak rychlost určitého počtu konverzí versus jejich přesnost a odezva
na změnu vstupního signálu.
Relativní měření
Relativní funkce umožňuje nulovat ofset nebo používat rozdíl mezi uloženou a vstupní hodnotou.
Je-li funkce povolena, přístroj používá aktuální hodnotu jako relativní hodnotu.
Následná měření budou představovat rozdíl mezi aktuální vstupní hodnotou a relativní hodnotou.
Pro každou funkci můžete definovat nějakou relativní hodnotu. Když je pro určitou funkci stanovena
relativní hodnota, zůstává tato hodnota stejná pro všechny rozsahy. Například, pokud se v rozsahu
100 V nastaví jako relativní hodnota 50 V, bude platit stejná relativní hodnota v rozsazích 1000 V,
10 V, 1 V a 100 mV.
Když se pak provede nulování při měření DC napětí, odporu Ω2 a Ω4 a je povolena funkce REL,
zobrazovaný ofset představuje referenční hodnotu. Odečtem ofsetu od aktuálního vstupu
(naměřené hodnoty) se displej vynuluje:
Naměřená hodnota – referenční hodnota = Zobrazovaná hodnota (výsledek)
Relativní hodnota může být tak veliká, jako je nejvyšší rozsah.
Když se pro relativní hodnotu vybere nesprávný rozsah, nejenže se naplní podmínka pro
OVERFLOW, ale nezvýší se ani maximální přípustná vstupní hodnota daného rozsahu.
Například v rozsahu 12 V, model 2000 bude vykazovat údaj mimo rozsah pro vstupní hodnotu 12 V.
Pro nastavení relativní hodnoty (rel) stiskněte tlačítko REL, když se na displeji ukazuje hodnota, kterou
chcete použít jako relativní hodnotu. Aktivuje se ukazatel REL. Dalším stiskem REL se funkce vypne.
Relativní hodnotu můžete zadat manuálně pomocí funkce mX+b. Nastavte M jako 1 a B jako
libovolnou požadovanou hodnotu. Stiskem REL se umožní, aby se tato hodnota stala relativní
hodnotou.
Rozlišení displeje podle počtu digitů (číslic)
Rozlišení displeje modelu 2000 závisí na nastavení položky DIGITS. Nemá však vliv na formát
výsledku při dálkových operacích. Počet zobrazovaných číslic nemá vliv na přesnost ani na rychlost
měření. Tyto parametry se určují nastavením RATE.
Při nastavení rozlišení funkce měření postupujte následujícím způsobem:
1. Stiskněte požadovanou funkci měření.
2. Stiskněte tlačítko DIGITS, dokud se neukáže požadované rozlišení (3½ až 6½).
POZNÁMKA:
Frekvenci a periodu je možné zobrazit čtyřmi až sedmi číslicemi.
RATE
Pomocí RATE se nastavuje integrační čas konvertoru A/D, dobu měření vstupního signálu (aperturu).
Doba integrace ovlivňuje použitelný počet číslic, úroveň šumu a také celkovou rychlost měření
a načtení výsledku.
Určuje se na základě parametrů založených na počtu cyklů (period napájecího napětí - NPLC),
kde 1 PLC při frekvenci 60 Hz je 16,67 ms a 1 PLC frekvence 50 Hz a 400 Hz je 20 ms.
Obecně platí, že nejrychlejší doba integrace (FAST (0,1 PLC) z čelního panelu a 0,01 PLC
ze sběrnice má za následek zvýšení šumu a menší počet použitelných číslic výsledku měření.
Nejpomalejší integrační čas je (10 PLC) a nastavení mezi těmito dvěma hranicemi představují
kompromis mezi rychlostí a šumem.
Parametry RATE:
FAST – Nastavuje dobu integrace na 0,1 PLC. Použijte tuto možnost, pokud má pro vás
zásadní význam rychlost (za cenu zvýšeného šumu a menšího počtu použitelných číslic).
MEDium – Nastavuje dobu integrace na 1 PLC. Tuto variantu použijte jako kompromis
pro přijatelnou rychlost a šumem.
SLOW – Nastavuje dobu integrace na 10 PLC. Poskytuje nižší šum na úkor rychlosti.
Šířka pásma
Nastavení šířky pásma je určováno nastavením rychlosti měření AC napětí a proudu.
Pomalá (SLOW) – 3 Hz až 300 kHz
Střední (MEDIUM) – 30 Hz až 300 kHz
Rychlá (FAST) – 300 Hz až 300 kHz
Šířka pásma se používá k určování nejnižší požadované frekvence. Když se vybere pomalé pásmo
(3 Hz až 300 kHz), signál prochází analogovým RMS konvertorem. Výstup z konvertoru prochází
rychlým (1 kHz) vzorkováním A/D a hodnota RMS se vypočítá z 1200 digitalizovaných vzorků (1,2 s).
Když se vybere střední pásmo (30 Hz až 300 kHz), použije se stejný obvod, ale pro přesný výpočet
bude potřeba jen 120 vzorků (120 ms), protože analogový konvertor převede většinu signálu na DC.
V rychlém pásmu (300 Hz až 300 kHz) se jednoduše měří výstup analogového konvertoru (na těchto
frekvencích se jedná o téměřčistý DC), při 1 PLC (16,6 ms).
Tabulka 3 – 1 poskytuje přehled nastavení rychlosti pro různé funkce měření. Ukazatele FAST, MED
a SLOW se rozsvítí, jen když se naplní podmínky, které jsou uvedeny v tabulce. V opačném případě
se ukazatele vypnou.
Poznámky:
NPLC = Počet period napájecího napětí
BW = Dolní hranice pásma (v Hz)
APER = Apertura (v sekundách)
N/A = Nepoužívá se
X = Bez nastavení
Operace spouštění
V následující části návodu se věnujeme spouštění na předním panelu, programovanému zpoždění
spouštění, přidržení naměřené hodnoty a externímu spuštění.
Schéma spouštění
Schéma na obrázku 3 – 2 znázorňuje spouštění z pohledu čelního panelu. Vytváří se na základě
příkazů SCPI, které se používají k ovládání tohoto procesu. Pro krokování a skenování má spouštění
samostatné ovládací bloky, které popisujeme níže v části „Skenování“.
Obrázek 3 – 2: Spouštění na čelním panelu bez krokování a skenování
Idle
Přístroj je ve stavu čekání vždy, když neprovádí žádné funkce měření nebo skenování.
Z pohledu čelního panelu je přístroj ve stavu čekání na konci kroku nebo určité operace skenování,
když na displeji zůstane výsledek z posledního kanálu. Pro další spuštění použijte tlačítka SHIFT
a HALT.
Control Source a Event Detection
Zdroj ovládání pozastaví činnost přístroje, dokud se nenaplní a nedetekují podmínky pro spuštění.
Zdroje můžou být následující:
Okamžité (Immediate) – Když je multimetr ve stavu čekání na spouštěcí událost, spuštění se provede
okamžitě po její detekci.
Externí – Spouštěcí událost nastává při naplnění kterékoliv z následujících 3 podmínek:
Přijme se vstupní spouštěcí signál z externího spouštěče EXT TRIG.
Spouštění s využitím sběrnice, když spouštěcí obvod reaguje na spouštěcí příkaz
1 ms
1 ms
1 ms
5 ms
5 ms
(GET nebo TRG).
Stiskne se tlačítko TRIG na čelním panelu (model 2000 se musí nejdříve odpojit dálkového
ovládání. Použijte k tomu tlačítko LOCAL, nebo odešlete příkaz LOCAL 716 přes sběrnici).
Delay
Programované zpoždění je dostupné po detekci spouštěcí události. Může se nastavit manuálně,
nebo automaticky. V automatickém režimu multimetr vybere zpoždění na základě funkce a rozsahu
– viz tabulka 3 – 2.
Funkce Rozsah a zpoždění
DCV 100 mV
ACV 100 mV
400 ms
FREQ 100 mV
1 ms
DCI 10 mA
2 ms
ACI 1 A
Ω2W, Ω4W 100 Ω
3 ms
Propojenost 1 kΩ
Test diod 1 mA
Funkce zpoždění se aktivuje stiskem tlačítek SHIFT a DELAY. Zobrazí se aktuální nastavení
zpoždění (AUTO, nebo MANUAL). Pomocí tlačítek a vyberte typ zpoždění.
Pokud vyberete MANUAL. Zadejte také dobu zpoždění. Maximální hodnota je: 99H:99M:99.999S.
Stiskněte ENTER, aby se nastavení uložilo, nebo EXIT pro ukončení bez uložení.
Změnou nastavení zpoždění na MANUAL u jedné funkce se změní nastavení u všech funkcí
na manuální.
1 V
1 V
400 ms
1 V
1 ms
100 mA
2 ms
1 kΩ
3 ms
3 ms
1 ms
10 V
10 V
400 ms
10 V
1 ms
1 A
2 ms
400 ms
10 kΩ
25 ms
100 µA
1 ms
100 V
100 V
400 ms
100 V
1 ms
3 A
2 ms
3 A
400 ms
100 kΩ
25 ms
10 µA
1 ms
1000 V
1000 V
400 ms
750 V
1 ms
1 MΩ
100 ms
10 MΩ
150 ms
100 MΩ
250 ms
Device Action
Základní činností přístroje je měření, ale může provádět i další akce:
Filtering – Když se povolí opakovaný filtr, přístroj vzorkuje určený počet konverzí, aby se získal
jeden filtrovaný výsledek. V opačném případě se provede jen jedna konverze dat, stejně jako
po provedení určeného počtu konverzí v případě filtru pohyblivého průměru.
Hold – Když je povolena tato funkce, první provedené měření se založí jako „základ“
a po zpracování dalšího výsledku se pak kontroluje, zda je nově získaná hodnota v rámci
zvoleného okna (0,01%, 0,1%, 1%, 10%) počátečního měření. Je-li tomu tak, proces pokračuje,
dokud se neprovede určený počet po sobě jdoucích měření (2 až 100), které splňují uvedenou
podmínku. V případě, že některý z výsledků není v rámci okna, přístroj si vyžádá nové základní
měření a celý proces se opakuje.
Channel Closure – Při krokování nebo skenování se jako poslední činnost provede otevření
posledního kanálu (pokud je zavřený) a zavře se následující kanál. Použitím funkce HOLD
se automaticky nastaví čas pro relé skeneru. Každým přepnutím (otevření a zavření) se restartuje
proces „hold“ a měření na kanálech neproběhne, dokud se relé nesepne.
Pokud přístroj vyžaduje nové základní měření (viz výše „Device Action“), ozve se zvukový signál
(pokud je zvuková signalizace povolena) a výsledek se považuje za platné měření.
Výsledek se pak přidrží na displeji, dokud se neobjeví výsledek „mimo okna“ a proces hold
se nerestartuje.
Výstupní spouštěč
Po provedení akce se objeví výstupní spouštěč (output trigger), který je dostupný na konektoru Trigger
Link na zadním panelu přístroje. Tento spouštěč lze použít ke spuštění jiného nástroje, který provede
určitou operaci, na zadním panelu (např. vybere další kanál pro externí skenování).
Počítadla
Modul spouštěče pro krokování a skenování obsahuje další bloky pro počítání vzorků (počtu kanálů
určených ke skenování) a počtu spuštění. Počítadly se zabýváme níže v části, která pojednává
o operacích skenování.
Příklad použití HOLD
1. Povolte funkci HOLD, vyberte procentuální okno a vložte počet.
2. Přiložte k signálu testovací sondy. Když se signál dostatečně stabilizuje a naplní podmínku
funkce HOLD, údaj se uvolní a ozve se zvukový signál (pokud je zvuková signalizace povolena).
3. Odpojte testovací sondy od signálu, aby se odstranila podmínka funkce HOLD a funkce začne
vyhledávat nový „základ“.
Externí spouštění
Tlačítkem EXT TRIG se volí jeden ze dvou externích zdrojů: spouštěcí konektor nebo tlačítko TRIG.
Když se stiskne tlačítko EXT TRIG, rozsvítí se ukazatel TRIG a na displeji se objeví čárky, které
ukazují, že přístroj čeká na externí spouštěč. Pro spuštění jednotlivých spuštění můžete stisknout
TRIG na čelním panelu. Po stisku tlačítka EXT TRIG se znovu vrátíte k nepřetržitému spouštění.
Model 2000 používá dva kontakty konektoru na zadním panelu jako vstup externího spouštěče
(EXT TRIG) a výstup VMC (Voltmeter Complete). EXT TRIG slouží ke spouštění modelu 2000
z jiných zařízení. VMC umožňuje, aby model 2000 spouštěl jiná zařízení.
Ve výchozím nastavení z výroby je kontakt 1 nastaven jako VMC a kontakt 2 jako EXT TRIG.
Na obrázku 3 – 3 je znázorněno přiřazení pinů.
Číslo pinu Popis
1 Výstup VMC
2 Vstup externího spouštěče
3 Bez připojení *
4 Bez připojení *
5 Bez připojení *
6 Bez připojení *
7 Zemnící signál
8 Zemnící signál
* Jako výstup lze namísto pinu 1 nastavit buď pin 3, nebo 5. Jako vstup lze namísto pinu 2 nastavit
buď pin 4, nebo 6.
Externí spouštěč
Vstup EXT TRIG vyžaduje sestupnou hranu impulzu, který je v souladu se specifikací uvedenou
na obrázku 3 – 4. Externí spouštěče se v zásadě používají k ovládání operací měření.
Na modelu 2000 se musí nastavit, aby reagoval externí spouštěče.
Obrázek 3 – 3: Přiřazení pinů
konektoru na zadním panelu
Pin 2 Pin 1
Pin 2: Vstup externí spouštěče
Pin 1: Výstup VMC
VMC (Voltmeter Complete)
Výstup VMC slouží jako výstup impulzu, který je v souladu TTL a může se použít pro spouštění jiných
přístrojů. Specifikace tohoto spouštěcího impulzu je uvedena na obrázku 3 – 5. Po nastavení času
každého měření obvykle nebudete chtít, aby měl model 2000 na výstupu spouštění.
Obrázek 3 – 5: Specifikace výstupního impulzu VMC
Příklad externího spouštění
V obvyklém testovacím systému se může stát, že chcete zavřít kanál a poté změřit testované zařízení,
které je připojeno ke kanálu multimetru. Takový testovací systém je znázorněn na obrázku 3 – 6,
kde se používá model 2000 k měření deseti zařízení spínaných multiplexní kartou 7011 v modelu
spínacího systému 7001/7002.
Obrázek 3 – 6: Testovací systém DUT
V uvedeném příkladu jsou modely 2000 a 7001/7002 nastavené následovně:
MODEL 2000:
Model je ve výchozím továrním nastavení (SHIFT – SETUP)
Externí skenování, kanály 1 – 10, bez časovače, 10 měření (SHIFT – CONFIG)
Externí spouštění (EXT TRIG)
MODEL 7001 nebo 7002:
Model je ve výchozím továrním nastavení
Scan list = 1!1-1!10
Počet skenování = 1
Rozestup kanálů = TrigLink
Chcete-li na modelu 2000, který je nastaven na externí spouštění, spustit test a uložit výsledky,
stiskněte STEP, nebo SCAN. Multimetr 2000 bude čekat na externí spuštění z modelu 7001/70002
(rozsvítí se přitom ukazatel hvězdičky).
Aby se aktivoval model 7001/7002 a zahájilo se skenování, stiskněte na něm tlačítko STEP.
Výstupní impulz skeneru spustí měření na modelu 2000, uloží ho a odešle spouštěcí impulz.
Níže uvedený popis postupu se vztahuje k příkladu, který je znázorněn na obrázku 3 – 8.
Obrázek 3 – 8: příklad postupu při spouštění
7001 nebo 70002 – Stiskněte STEO, nebo STAR Model 2000
Spouštěcí přípojky tohoto testovacího systému jsou znázorněny na obrázku 3 – 7.
Spouštěcí kontakt multimetru 2000 je připojen k spouštěcímu kontaktu na modelu 7001/7002 (buď IN,
nebo OUT). Všimněte si, že při výchozím nastavení spouštěče na modelu 7001/7002 slouží kontakt #1
jako vstup a kontakt #2 jako výstup. Odpovídá to nastavení kontaktů na modelu 2000.
Obrázek 3 – 7: Připojení spouštěcích kontaktů
Spínací systém 7001 nebo 7002 Multimetr 2000
A. Po stisku EXT TRIG a poté STEP nebo SCAN se multimetr dostane ve výše uvedeném schématu
do bodu A.
B. Stiskem STEP se model 7001/70025 aktivuje a operace se dostane do bodu B.
C. Při prvním průběhu skener nečeká v bodě B na spuštění, ale namísto toho zavře první kanál.
D. Po sepnutí relé se na výstupu modelu 7001/7002 objeví impulz ChannelReady.
Protože přístroj je nastaven na skenování 10 kanálů, operace se vrátí zpět do bodu B,
kde čeká na spouštěcí signál.
E a F: Nezapomeňte, že model 2000 je v bodě A a čeká na spuštění. Výstupní impulz ChannelReady
z modelu 7001/7002 spustí na multimetru měření zařízení s označením DUT #1 (bod E).
Po dokončení měření odešle model 2000 impulz dokončení (bod F) a vrátí se zpět do bodu A. kde
čeká na další spouštěcí vstup.
Spouštěčem z modelu 2000, který se aplikuje na model 7001/7002 se zavře další skenovaný kanál
a na multimetru se spustí měření dalšího zařízení. Proces se opakuje, dokud se nedokončí skenování
a měření všech 10 kanálů.
Externí spouštění konektory BNC
K propojení mezi konektorem micro-DIN Trigger Link na modelu 2000 a přístrojem, který je vybaven
spouštěcími konektory typu BNC, se používá kabelový adaptér. Spouštěcí kabel pro propojení
koncovek 8503 DIN a BNC má na jednom konci jeden micro-DIN konektor a na druhém konci
2 konektory typu BNC. BNC kabely jsou označeny jako VMC (spouštěcí kontakt 1) a EXT TRIG
(spouštěcí kontakt 2).
Na obrázku 3 – 9 je znázorněno připojení skeneru Keithley 706 ke kontaktu Trigger Link na modelu
2000 pomocí kabelového adaptéru. Při použití tohoto adaptéru lze ve výše uvedeném příkladu
nahradit model 7001/7002 modelem 706. Pokud se k externímu spouštění použije model 706,
test začne, když se vybere a zahájí režim jednotlivého skenování.
Pokud se změní tovární nastavení spouštěcího kontaktu na modelu 2000, musí se k připojení se
zařízeními, která mají spouštěcí konektory BNC, použít model spouštěcího adaptéru 8502.
Tento adaptér má 2 konektory micro-DIN a šest konektorů BNC – jeden na každý spouštěcí kontakt.
Obrázek 3 – 9: Spouštěcí kabel DIN - BNC
Obrázek 3 – 10: Místa v paměti
Statistická data
Maximální a minimální hodnoty v paměti jsou hodnoty MAX AT a MIN AT.
Průměrná hodnota AVERAGE je průměrem uložených hodnot. Rovnice použitá pro výpočet průměru:
Operace s vyrovnávací pamětí
Do vyrovnávací paměti modelu 2000 lze uložit 2 až 1024 výsledků a jednotek. Ukládá se také číslo
kanálu a měření, která jsou mimo rozsah. Kromě toho lze načíst data, která obsahují statistické
informace, jako je minimum, maximum, průměr a standardní odchylka.
Vyrovnávací paměť se zaplní požadovaným množstvím dat a zastaví se.
Data se ukládají po provedení každé matematické operace a přepisují se pokaždé, pokud se zvolí
operace s pamětí. Tato paměť je nestálá a data se po odpojení od napájení nezachovají.
Postup při ukládání
1. Nastavte na přístroji požadovanou konfiguraci.
2. Stiskněte tlačítko STORE.
3. Pro výběr počtu měření použijte tlačítka , , a .
4. Stiskněte ENTER. Rozsvítí se ukazatel hvězdičky, který signalizuje, že probíhá operace s pamětí.
Vyvolání dat
Pro zobrazení uložených dat a statistiky:
1. Stiskněte RECALL. Ukazatel BUFFER signalizuje, že se zobrazují data z paměti a ukazatel šipky
označuje, že je možné zobrazit další data, když se stiskne některé z tlačítek , , a .
2. K navigaci při čtení číselných označení, hodnot výsledků a statistik použijte tlačítka se šipkami,
jak ukazuje obrázek 3 – 10.
Kde xi je uložená hodnota
n je počet uložených hodnot
Hodnota STD DEV je standardní odchylka uložených hodnot. Rovnice použitá pro výpočet standardní
odchylky:
Kde xi je uložená hodnota
n je počet uložených hodnot
POZNÁMKA:
Model 2000 používá k matematickým výpočtům plovoucí formát řádové čárky.
Mezní hodnoty
Mezní hodnoty nastavují a regulují hodnoty, kterými se při měření určuje status HI / IN / LO.
Limity lze používat u všech funkcí měření kromě testu propojenosti. Test na mezní hodnoty
se provede po matematických operacích mX+b a % a před testem se použijí prefixy jednotek,
například:
Dolní limit = -1.0, Horní limit = 1.0
Hodnota 150 mV se rovná 0,15 V (IN).
Dolní limit = -1.0, Horní limit = 1.0
Hodnota 0,6 kΩ se rovná 600 Ω (HI).
Zvukovou signalizaci na multimetru můžete nastavit, aby se aktivovala nebo neaktivovala,
pokud je hodnota v rámci mezních hodnot nebo mimo tento rámec.
Nastavení mezních hodnot
Obrázek 3
– 11: Použití limitního testu na třídění rezistorů 100
Ω, 10%
Při nastavení mezních hodnot postupujte podle následujících kroků:
1. Stiskněte tlačítka SHIFT – LIMITS, aby se zobrazila aktuální horní mezní hodnota:
HI: +1.000000
^
Tato hodnota představuje absolutní hodnotu dané funkce.
2. Pomocí tlačítek , , a zadejte požadovanou hodnotu.
Posuňte kurzor úplně doprava a tlačítky a posuňte desetinnou čárku.
3. Stiskněte ENTER, aby se zobrazila aktuální dolní mezní hodnota:
LO: -1.000000
^
Tato hodnota představuje absolutní hodnotu dané funkce.
4. Zadejte požadovanou dolní mezní hodnotu a po stisku ENTER se vrátíte k normálnímu zobrazení.
Povolení mezních hodnot
Při aktivaci limitních operací postupujte podle následujících kroků:
1. Stiskněte tlačítka SHIOFT – ON/OFF, aby se zobrazil status zvukové signalizace.
BEEP: NEVER
2. Pomocí tlačítek a změňte stav zvukové signalizace (NEVER, OUTSIDE, INSIDE)
a stiskněte ENTER.
Pokud se multimetr vrátí k normálnímu zobrazení, bude současně s výsledkem ukazovat i signalizace
HI/IN/LO. Pokud chcete limitní operace ukončit, stiskněte znovu SHIFT – ON/OFF.
Operace skenování
Model 2000 lze používat s interní kartou skeneru (model 2000 SCAN, nebo 2001-TC-SCAN),
nebo s externími kartami skeneru v spínacích systémech, jako jsou modely 707, 7001 a 7002.
Bezpečnostní pokyny k připojení
VAROVÁNÍ:
Pokyny k připojování karet skeneru jsou určeny pro kvalifikovaný servisní personál.
Nepokoušejte se připojovat ke kartě skeneru měřené zařízení nebo externí obvod, pokud k tomu
nemáte patřičnou kvalifikaci.
Aby se zabránilo zásahu elektrickým proudem s následkem vážného nebo smrtelného úrazu,
postupujte podle následujících bezpečnostních pokynů:
Před připojením nebo odpojením karty skeneru se ubezpečte, že model 2000 je vypnutý
a odpojený od napájení.
Nepřipojujte signály, které přesahují maximální přípustné hodnoty karty skeneru.
Když se současně připojí konektory na čelním panelu a na kartě skeneru, maximální hodnoty signálu
z kontaktů na čelním panelu se sníží na maximální hodnoty signálu karty skeneru.
Jak uvádí norma IEC 664, karty skeneru patří do instalační kategorie I a nesmí se připojovat
k elektrické síti.
Skener vám umožňuje přepínat několik vstupních signálů na model 2000, kterým je změříte.
Ovládání kanálů a možnosti skenování závisí na tom, zda se používá interní, nebo externí karta.
Podrobnější informace k připojení najdete v dokumentaci ke kartě.
Použití interní karty skeneru
Karta skeneru 2000-SCAN, která je k dostání jako volitelné příslušenství, vám umožňuje
procházet nebo skenovat až deset dvoupólových kanálů nebo pět čtyřpólových kanálů.
Karta skeneru termočlánku 2001-TCSCAN vám umožňuje multiplexovat jeden z devíti 2 - pólových
nebo jeden ze čtyř 4 - pólových analogových signálů a/nebo libovolnou kombinaci 2 nebo 4 - pólových
analogových signálů do modelu 2000.
Použití externí karty skeneru
Při použití externích kanálů se jejich otvírání a zavírání řídí přepínacím zařízením.
Pro synchronizaci měření na modelu 2000 se spínači externího kanálu propojte kontakty Trigger Link
na multimetru se spínacím zařízením.
Ovladače na čelním panelu
Kromě tlačítek spouštění, kterým jsme se věnovali výše, jsou na čelním panelu následující tlačítka,
které se používají k práci s kartou skeneru:
a - Dovolují manuálně procházet několik kanálů interních karet.
OPEN a CLOSE – Umožňují selektivně otvírat a zavírat kanály interní karty.
SHIFT – CONFIG – Výběr interního, nebo externího skenování, seznamu, intervalu mezi
skenováním a počtu.
STEP – Zahájí krokování po kanálech, na které se po zavření každého kanálu odesílají výstupní
spouštěče.
SCAN – Zahájení skenování kanálů, na které se odesílá výstupní spouštěč na konci seznamu
skenování.
SHIFT-HALT – Zastavuje krokování nebo skenování a obnovuje běžné spouštěcí schéma bez
skenování.
Použití tlačítek a
Tato tlačítka se používají k manuálnímu skenování kanálů na interní kartě skeneru.
Pokud máte v příslušném slotu na multimetru nainstalovanou kartu skeneru, stiskněte ,
abyste manuálně přešli na vyšší kanál, nebo , abyste přešli na nižší kanál.
Rozsvítí se ukazatel zavřeného kanálu. Stiskněte a podržte některé z tlačítek pro rychlejší
procházení kanálů.
Pro otevření všech kanálů stiskněte OPEN.
Použití tlačítek OPEN a CLOSE
Tato tlačítka ovládají jen kanály na interní kartě skeneru. Tlačítka vám umožňují přímo:
Zavřít určitý kanál (nebo pár kanálů při měření odporu na 4 vodičích).
Okamžitě otevřít kterýkoliv interní zavřený kanál (nebo pár kanálů při měření odporu
na 4 vodičích).
Máte-li v příslušném slotu na multimetru nainstalovanou kartu skeneru a stisknete tlačítko CLOSE,
objeví se následující zpráva:
CLOSE CHAN:01
Pomocí tlačítek a zobrazíte požadovaný kanál (1 až 10) a stiskněte ENTER. Na čelním panelu
se zobrazí ukazatel zavřeného kanálu a normální hodnoty. Když vyberete jiný než právě zavřený
kanál, zavřený kanál se otevře a umožní vám nastavit čas před zavřením zvoleného kanálu.
Relé kanálu se zavírá podle aktuálně zvolené funkce. Když se vybere funkce 4 vodičů, zavře se jak
relé zvoleného kanálu, tak příslušný pár relé. Pevně jsou dané následující páry 4 – pólového relé:
1 a 6 (ne u modelu 2001-TCSCAN)
2 a 7
3 a 8
4 a 9
5 a 10
Po stisku tlačítka OPEN se okamžitě otevře libovolný zavřený kanál karty skeneru nebo pár kanálů
v případě odporu na 4 vodičích.
Doplňkové možnosti spouštění při krokování a skenování
Timer – Pomocí tohoto zdroje se okamžitě naplní detekce události při počátečním průběhu.
Každá další detekce se naplní, když uplyne naprogramovaný časový interval
(max. až 99H:99M:99.99S).
Reading Counter - Počet údajů se v obou případech (krokování i skenování) zadává v nastavení,
které otevřete kombinací tlačítek SHIFT – CONFIG. Počítadlo může překlenout stav čekání.
Operace čeká, dokud nenastane naprogramovaná událost řídícího zdroje.
Channel Counter – Při skenování se k překlenutí řídícího zdroje používá délka seznamu
skenování (max. kanál mínus min. kanál), která umožňuje, aby došlo k stanovenému počtu akcí.
Obr. 3 – 12: Čelní panel spouštění s krokováním Obr. 3 – 13: Čelní panel spouštění při skenování
Použití SHIFT-CONFIG k nastavení krokování a skenování
Kombinací tlačítek SHIFT-CONFIG můžete zvolit interní, nebo externí skenování, minimální
a maximální kanál v seznamu skenování, čas mezi skenováními a počet dat)
1. Při nastavení krokování a skenování postupujte následujícím způsobem:
2. Vyberte požadovanou funkci měření.
3. Stiskněte kombinaci tlačítek SHIFT – CONFIG, aby se otevřelo nastavení step/scan.
4. Tlačítkem a vyberte typ skenování (INTerní, nebo EXTerní) a stiskněte ENTER.
5. V seznamu skenování vyberte tlačítkem , , a první kanál (MIN CHAN) a stiskněte
ENTER.
6. V seznamu skenování vyberte poslední kanál (MAX CHAN) a pro potvrzení stiskněte ENTER.
7. Další výběr se týká časovaného skenování. (řídící zdroj časovače v spouštěči). Nastavuje
uživatelem určený čas zahájení skenování. Pokud zvolíte tento druh skenování, model 2000
vás požádá o zadání časového intervalu:
00H:00M:00.00S
Tlačítky , , a vyberte časový interval a pro potvrzení stiskněte ENTER.
8. Následně vás model 2000 požádá o určení počtu údajů (RDG CNT). Počet může být nižší,
nebo vyšší, než je délka seznamu, nebo se může rovnat délce seznamu skenování (až do 1024).
Jedná se o počet údajů, které se uloží do vyrovnávací paměti.
9. Nakonec stiskněte ENTER a vrátíte se k normálnímu zobrazení. Skenovaná data se vždy ukládají
do vyrovnávací paměti až do počtu, který se zadá pod položkou RDG CNT.
Následující příklady demonstrují použití počtu údajů, časovaného skenování, zpoždění a externího
skenování.
Jednou z možností nastavení krokování a skenování je počet měření. Obrázek 3 – 14 ukazuje,
jak různá nastavení RDG CNT ovlivňují operace.
Obrázek 3 – 14: Příklad interního skenování s využitím počtu operací.
Pokud má RDG CNT (0010) stejnou hodnotu, jako je délka seznamu (10), operace krokování
zavře 10 kanálů po sobě a po každém kanálů odešle výstupní spouštěč. Operace skenování
také zavře deset kanálů po sobě, ale výstupní spouštěč odešle až na konci skenování.
Pokud má RDG CNT hodnotu (020) vyšší, než je délka seznamu (10), zavře se při krokování
20 kanálů a odešle se 20 výstupních spouštěčů. Skenovaní proběhne seznamem také 2x,
ale výstupní spouštěč se odešle na konci každého skenování.
V případě, že je RDG CNT (0002) nižší, než je délka seznamu (10), zavřou se 2 kanály a odešlou
2 výstupní spouštěče. Skenování proběhne celým seznamem a odešle výstupní spouštěč,
ale uloží se jen dvě měření.
POZNÁMKA:
Když se počet operací vydělí délkou seznamu a výsledkem není celé číslo, zaokrouhluje
se nahoru. Pokud má např. RDG CNT hodnotu 15 a seznam skenování je 10, výsledkem budou
2 výstupy spouštěče skenování.
Tabulka 3 – 3 uvádí rozdílné příkazy počítadel krokování a skenování
Tabulka 3 – 3: Parametry příkazů pro počítání krokování a skenování
Operace :SAMPLe:COUNt :TRIGger:COUNt
STEP 1 Počet operací
SCAN Délka seznamu (počet operací) / (délka seznamu)
Další možností nastavení krokování a skenování je načasování zavření kanálů.
Obrázek 3 – 15 ukazuje například, jak různá nastavení TIMER a DELAY ovlivňují tyto operace.
Pokud je časovač zapnutý a nastavený na 5 sekund a zpoždění je nastavené na AUTO,
kanály se krokují v 5 sekundových intervalech a po každém zavření se odešle výstupní spouštěč.
V případě skenování se skenuje okamžitě 10 kanálů a spouštěč se odešle na konci skenování.
Pokud je časovač vypnutý a zpoždění je nastavené na MANual a na 5 sekund, krokování
i skenování kanálů probíhá v stejném čase. Rozdíl spočívá v počtu výstupních spouštěčů, protože
při krokování se spouštěč odesílá po zavření každého kanálu a při skenování na konci skenování.
Pokud se použijí oba parametry, tj. časování i skenování, časovač se aktivuje až na konci zpoždění.
Například, když je časovač nastaven na 2 minuty a zpoždění na deset sekund, časovač se aktivuje
až 10 sekund po stisku tlačítka SCAN. Každá další operace skenování proběhne pak v 2:10.0,
4:10.0, atd.
Obrázek 3 – 15: Příklad interního skenování s nastavením časovače a zpoždění
Na obrázku 3 – 16 je uvedeno schéma operací nastavení externího skenování na čelním panelu.
Předpokládáme, že oba nástroje jsou ve výchozím továrním nastavení. Nastavte model 2000
na požadovanou funkci měření.
Obrázek 3 – 16: Příklad externího skenování na modelu 2000
1. Na spínacím systému 7001 vložte
na kartu 1 seznam kanálů 1 až 10.
2. Nastavte na něm nástroj pro spouštěče
Trigger Link a jedno skenování deseti
kanálů.
3. Na modelu multimetru 2000 nastavte
externí skenování prvních deseti kanálů.
4. Stiskem EXT TRIG nastavte model 2000
na externí spouštění. Na displeji se
objeví čárky.
5. Stiskněte STEP nebo SCAN na modelu
2000. Rozsvítí se ukazatel hvězdičky
a STEP, nebo SCAN.
6. Stiskněte STEP na modelu 7001
a začne se zavírání kanálů.
7. Po skenování můžete z paměti modelu
2000 vyvolat deset měření.
POZNÁMKA: Když se používá externí karta
skeneru termočlánku a jako reference kanál
1, model 2000 rozpozná kanál 1 až po
provedení kroku nebo skenování.
Pokud se k manuálnímu zavření kanálů
používá model 7001 nebo 7002, model 2000
nebude interpretovat kanál jako referenční
a operace neproběhne.
Systémové operace
Interní test
TEST na čelním panelu se používá jako diagnostický nástroj k izolaci problémů v modelu 2000.
Podrobnější informace najdete v manuálu k opravě modelu 2000 (lze získat volitelně).
Kalibrace
Část na čelím panelu, která je označena jako CAL, se používá k zobrazení data poslední kalibrace
a příští předpokládané kalibrace, k provedení kalibrace a k zobrazení počtu provedených kalibrací.
Některé z položek jsou chráněny heslem, aby se zabránilo nechtěné změně kalibračních konstant.
Pro zobrazení data poslední a plánované kalibrace stiskněte kombinaci tlačítek SHIFT – CAL.
Pokud se zobrazí DATES, stiskněte ENTER. Jako první se ukáže datum poslední kalibrace
a pod položkou NDUE date je datum plánované kalibrace.
Průběh kalibrace je chráněný heslem – podrobněji viz návod ke kalibraci modelu 2000.
Když se ukáže COUNT, stiskněte ENTER pro zobrazení celkového počtu provedených kalibrací.
Dálkověřízené operace
Výběr rozhraní
Multimetr 2000 podporuje dvě vestavená rozhraní:
GPIB
RS232
K použití si vždy můžete zvolit jen jedno z uvedených rozhraní. Ve výchozím nastavení se používá
rozhraní GPIB. Rozhraní lze měnit jen na čelním panelu. Výběr rozhraní je uložen v energeticky
nezávislé paměti a nemění se ani po odpojení multimetru od napájení nebo po resetování dálkového
rozhraní.
Dříve než vyberete dálkové rozhraní, zvažte, jaký programovací jazyk budete používat.
Při výběru dálkového rozhraní RS232 musíte definovat přenosovou rychlost a povolit,
nebo zakázat handshake softwaru XON/XOF.
V rozhraní RS232 lze používat jen programovací jazyk SCPI.
Při výběru rozhraní RS232 postupujte podle následujících kroků.
1. Stiskněte SHIFT a poté RS232 pro přístup k rozhraní. Uvidíte
RS232: OFF
2. Stiskněte tlačítko a přejděte na výběr on/off. Pomalu začne blikat OFF.
3. Tlačítkem nebo přepněte výběr na ON, aby se rozhraní aktivovalo a stiskněte ENTER.
4. Menu nastavení můžete ukončit stiskem EXIT.
Sběrnice GPIB představuje rozhraní IEEE488. V tomto případě musíte vybrat jedinečnou adresu
multimetru 2000. Adresa se zobrazí po zapnutí multimetru. V továrním nastavení je adresa nastavena
na 16.
Protože rozhraní GPIB je už z výroby nastaveno jako výchozí, níže uvedený postup použijte jen
v případě, že jste dříve používali rozhraní RS232.
1. Stiskněte SHIFT a poté GPIB pro přístup k rozhraní. Uvidíte
GPIB: OFF
2. Stiskněte tlačítko a přejděte na výběr on/off. Pomalu začne blikat OFF.
3. Tlačítkem nebo vyberte ON, aby se rozhraní aktivovalo a stiskněte ENTER.
Když se rozhraní RS232 vypne, automaticky se jako rozhraní pro dálkové programování vybere
rozhraní GPIB.
Vyberte jeden z 3 programovacích jazyků, které se používají k programování modelu 2000.
SCPI (Signal Oriented Measurement Commands)
Keithley Models 196/199 Digital Multimeter
Fluke Model 8840/8842A Digital Multimeter
V továrním nastavení se používá programovací jazyk SCPI.
Jazyk GPIB RS232
Fluke Model 8840/8842A
Ano Ne
1
Programovací jazyk můžete změnit jen na čelním panelu. Zvolený programovací jazyk
se ukládá do energeticky nezávislé paměti a nemění se ani po odpojení multimetru od napájení
nebo po resetování dálkového rozhraní.
Tabulka 4 – 1 ukazuje jazyky, které lze používat na dostupných rozhraních.
SCPI Ano Ano
Keithley Models 196/199 Ano Ne
Při výběru programovacího jazyka vezměte do úvahy, že programovací jazyk, který vyberete,
determinuje povolené operace dálkového ovládání.
Při výběru programovacího jazyka postupujte podle následujících kroků:
1. Stiskněte SHIFT a poté GPIB pro přístup k rozhraní.
Uvidíte GPIB: ON (GPIB bliká)
2. Stiskněte dvakrát ENTER, aby se otevřelo nastavení jazyka.
Uvidíte LANG: <name>
3. Stiskněte tlačítko a přejděte do pole pro výběr jazyka.
4. Tlačítkem nebo vyberte požadovaný programovací jazyk (postupně se zobrazují jazyky:
SCPI, 199 (Keithley Models 196/199) a 8842 (Fluke Model 8840/8842A).
5. Výběr potvrďte tlačítkem ENTER a multimetr se vrátí k režimu měření.
Rozhraní GPIB a RS232 plně podporují jazyk SCPI (Standard Commands for Programmable
Instruments). Model 200 vždy kalibrujte pomocí jazyka SCPI.
Model 2000 reaguje v programovacím jazyku Keithley Models 196/199 a v jazyku Fluke Model
8840/8842A na všechny příkazy kromě příkazů k internímu testu a ke kalibraci.
Operace s rozhraním RS-232
Odesílání a přijímání dat
Rozhraní RS-232 používá k přenosu dat 8 datových bitů, 1 koncový bit, a nepoužívá paritní bit.
Řídící jednotka (počítač), kterou připojíte k multimetru, musí mít stejné nastavení. Přenos dat můžete přerušit odesláním řetězce znaků
Výběr modulační rychlosti
^C nebo ^X na multimetr.
Modulační rychlost (Baud Rate) určuje, jak rychle se přenáší informace mezi multimetrem
a programovacím terminálem. Vyberte jednu z následujících možností:
19.2k
9600
4800
2400
1200
600
300
Tovární nastavení modulační rychlosti je 4800.
Při výběru modulační rychlosti dávejte pozor, aby programovací terminál, který připojíte k multimetru
2000, podporoval zvolenou rychlost. Jak multimetr, tak programovací zařízení musí mít stejnou
modulační rychlost. Při výběru modulační rychlosti postupujte podle následujících kroků:
1. Stiskněte SHIFT a poté RS232 pro přístup k rozhraní. Uvidíte
RS232: ON (za předpokladu, že jste předtím zvolili rozhraní RS-232).
2. Přejděte do pole Baud Rate a uvidíte BAUD: <rate>.
3. Stiskněte tlačítko a přejděte se seznamu pro výběr modulační rychlosti. Tlačítkem nebo
procházíte dostupné možnosti, a když najdete požadovanou rychlost, vyberte ji stiskem ENTER.
4. Multimetr vás vyzve k definici standardní komunikační synchronizace signálu (handshake – viz
níže). Stiskem EXIT se můžete vrátit k režimu měření.
Synchronizace mezi řídící jednotkou a přístrojem umožňuje, aby obě zařízení mohla spolu
komunikovat, podle toho, zda jsou nebo nejsou připravena přijímat signály.
Řízení toku dat má formu X_ON a X_OFF a je povoleno, když se v menu RS232 FLOW zvolí
XonXpFF. Když se vstupní fronta modulu 2000 z ¾ zaplní, přístroj vydá příkaz X_OFF.
Řídící program by měl na to reagovat zastavení odesílání znaků, dokud model 2000 nevydá příkaz
X_ON (dojde k tomu, když se se uvolní víc než polovina vstupní sběrnice. Model 2000 rozpoznává
příkazy X-ON a X-OFF z řídící jednotky. X_OFF způsobí, že model 2000 zastaví výstup znaků, dokud
neuvidí příkaz X_ON. Příchozí příkazy se zpracují, když se z řídící jednotky (počítače) přijme znak
<CR>.
Pokud se v řízení toku zvolí NONE, nebude mezi modelem 2000 a řídící jednotkou docházet
k vyjednávání typu handshaking. Pokud se v takovém případě data odešlou dříve, než je přijímací
zařízení připraveno, dojde ke ztrátě dat.
Při nastavení řízení toku postupujte podle následujících kroků:
1. Stiskněte SHIFT a poté RS232, abyste se dostali k nastavení RS-232. Uvidíte RS232: ON
(za předpokladu, že jste předtím zvolili rozhraní RS-232).
2. Tlačítkem nebo přejděte do pole řízení toku a uvidíte FLOW: <control>.
3. Stiskněte tlačítko a přejděte k možnosti řízení toku. Pole výběru začne blikat.
5. Tlačítkem nebo zobrazíte požadovanou variantu (NONE, nebo XonXoff) a stiskněte ENTER.
Poté vás systém vyzve, abyste nastavili koncový znak. Pokračujte podle níže uvedeného postupu.
Stiskem EXIT se můžete vrátit k režimu měření.
Model 200 se může nastavit tak, aby každou programovací zprávu, kterou odešle na řídící jednotku,
ukončil kombinací znaků <CR> a <LF>. Při nastavení postupujte podle níže uvedených kroků:
1. Stiskněte SHIFT a poté RS232, abyste se dostali k nastavení RS-232. Uvidíte RS232: ON
(za předpokladu, že jste předtím zvolili rozhraní RS-232).
2. Tlačítkem nebo přejděte do pole koncového znaku a uvidíte TX TERM: <terminator>.
3. Stiskněte tlačítko a přejděte k možnostem terminátoru. Pole výběru začne blikat.
4. Tlačítkem nebo zobrazíte požadovanou možnost (LF, CR, nebo LFCR) a stiskněte ENTER.
Přístroj se vrátí k režimu měření.
Sériový port RS-232 lze propojit se sériovým portem řídící jednotky (např. počítače) pomocí kabelu
RS-232 ukončeného konektory DB-9. Nepoužívejte kabel s nulovým modemem. Sériový port používá
vysílací (TXD), příjmový (RXD) a zemnící (GND) kontakt standardu RS-232. Nepoužívají se vodiče
pro handshaking CTS a RTS. Na obrázku 4 – 1 je konektor rozhraní RS-232 na zadní straně
multimetru a tabulka 4 – 2 ukazuje piny konektoru.
Tabulka 4 – 2: Piny konektoru RS-232
PIN Popis
1
Bez připojení
2
TXD – odesílaná data
3
RXD – přijímaná data
4
Bez připojení
5
GND – zemnící signál
6
Bez připojení
7
8
9
1
CTS
1
RTS
Bez připojení
Signály CTS a RTS se nepoužívají
Obrázek 4 – 1: Konektor rozhraní RS-232
Operace s rozhraním GPIB
Sběrnice GPIB představuje komunikační rozhraní, které bylo přijato jako hardwarový a programovací
standard IEEE-488 v roce 1975. Multimetr 2000 odpovídá následujícím normám:
IEEE-488-1987.1
IEEE-488-1987.2
Tyto normy definují syntax pro odesílání a příjem dat, jejich interpretaci, registry potřebné k záznamu
stavu přístroje a skupinu běžně používaných příkazů.
SCPI 1991 (Standard Commands for Programmable Instruments)
Tato norma definuje obecný programovací protokol. Jde o jeden krok dále než IEEE-488-1987.2
a definuje standardní sadu příkazů k řízení každého programovatelného aspektu přístroje.
Připojení sběrnice GPIB
Obrázek 4 – 2: Konektor IEEE-488
K připojení multimetru 2000 k sběrnici GPIB použijte kabel, který je opatřen standardními konektory
IEEE-488, jak ukazuje obrázek 4 – 2.
Tato paralelní sběrnice umožňuje připojení několika přístrojů. Dva šrouby, které jsou na každém
konektoru, zajišťují jeho pevné připojení. Současné normy vyžadují použití metrických závitům,
které mají tmavé šrouby. Předchozí verze měly jiné šrouby, které byly stříbrné.
Na multimetru 2000 nepoužívejte tyto předchozí verze, protože model 2000 je určen pro použití
metrických závitů.
Obrázek 4 – 3 ukazuje typické připojovací schéma několika jednotek.
Obrázek 4 – 3: Připojení IEEE-488
Aby se zabránilo mechanickému poškození, nepoužívejte na žádné jednotce víc než 3 konektory.
POZNÁMKA:
Aby se minimalizovalo rušení způsobené elektromagnetickým polem, používejte
jen stíněné kabely podle normy IEEE-488. Vhodné jsou např. kabely Keithley 70007-1 a 7007-2.
Při připojování modelu 2000 k sběrnici IEEE-488 postupujte podle níže uvedených kroků:
1. Zapojte konektor kabelu do konektoru na zadní straně přístroje. Konektor je konstruován tak,
že ho lze zapojit jen jedni směrem. Umístění konektoru ukazuje obrázek 4 – 4.
2. Utáhněte šrouby, aby se zajistilo pevné připojení.
3. Připojte požadované konektory dalších přístrojů, které potřebujete k aplikaci.
4. Ubezpečte se, že druhý konec kabelu je pevně připojený k počítači. Ve většině případů jsou
počítače vybaveny konektorem typu IEEE-488, ale ve výjimečných případech mohou vyžadovat
jiný typ kabelového konektoru. V případě potřeby se řiďte pokyny pro připojení sběrnice IEEE-488,
které najdete v návodu je své řídící jednotce.
Obrázek 4 – 4: Umístění konektoru IEEE-488
POZNÁMKA:
K sběrnici IEEE-488 lze celkem připojit maximálně 15 zařízení včetněřídící jednotky.
Maximální délka kabelu je buď 20 m, nebo dvakrát x počet zařízení. Nedodržení tohoto pravidla
povede k chybným operacím na sběrnici.
Výběr primární adresy
Z výroby je na modelu 2000 nastavena primární adresa GPIB na 16. Pokud se multimetr zapne,
číslo primární adresy se krátce objeví na displeji. Tuto adresu můžete nastavit na libovolnou hodnotu
v rozsahu od 0 do 30. Nepřiřazujte však stejnou adresu jinému zařízení nebo řídící jednotce, které
jsou připojeny k stejné sběrnici GPIB.
Adresy na řídící jednotce se většinou pohybují v rozsahu od 0 do 21 (podrobněji viz návod
např. k počítači). Dávejte pozor, aby primární adresa na počítači byla stejná, jak určuje používaný
programovací jazyk.
Při změně primární adresy postupujte podle následujících kroků:
1. Stiskněte SHIFT a poté GPIB, abyste se dostali k nastavení GPIB. Uvidíte GPIB: ON a GPIB
bude blikat.
2. Přejděte k výběru adresy a uvidíte ADDR. 16.
3. Stiskněte tlačítko a přejděte do numerického pole.
4. Tlačítkem nebo vložte novou adresu v rozsahu od 0 do 30 a stiskněte ENTER.
5. Pro návrat k hlavnímu zobrazení stiskněte EXIT.
Programování v QuickBasic 4.5
Příklady programování jsou napsány v Microsoft QuickBasic 4.5 s použitím rozhraní IEEE Keithley
KPC-488.2 a ovladače HP Universal Language Driver.
Instalace ovladače univerzálního jazyka
Dříve než bude možné provést některý z příkladů programování, musí se nejdříve nainstalovat
Universal Language Driver
. Pro instalaci ovladače zadejte v DOSu příkaz:
cechp
Pokud příkaz CECHP uložíte do souboru AUTOEXEC.BAT, ovladač se načte automaticky
po každém spuštění počítače.
Níže uvedené fragmenty programování slouží k demonstraci správné programovací syntaxe.
Kvůli zestručnění používáme pouze části z celého programu.
Na začátku každého programu se musí otevřít soubory ovladače.
Vstupní koncový znak se musí nastavit na CRLF.
Například:
OPEN "ieee" FOR OUTPUT AS #1
OPEN "ieee" FOR INPUT AS #2
PRINT #1, "interm crlf"
Typický fragment programu obsahuje příkaz OUTPUT a ENTER. Příkazem OUTPUT se odesílá
zpráva (příkazový řetězec) na multimetr 2000. Pokud zpráva obsahuje dotazování, pak je příkaz
ENTER potřebný, abyste získali zpětnou zprávu z modelu 2000. Příkazem ENTER se na multimetr
adresuje výzva, aby promluvil. V níže uvedeném fragmentu programování demonstrujeme použití
příkazů OUTPUT a ENTER. V uvedených příkladech se používá výchozí adresa 16, která je na
modelu 2000 nastavena z výroby.
Základní příkazy jsou příkazy jako DCL, které mají stejný význam bez ohledu na typ zařízení.
Tabulka 4 – 3 obsahuje obecné příkazy spolu s programovacími deklaracemi každého příkazu,
které používá IEEE rozhraní Keithley KPC-488.2 a HP ovladač Universal Language Driver.
Příkazy vyžadují, aby tam, kde se vyžaduje primární adresa, byla použita výchozí hodnota primární
adresy z výroby (16).
Tabulka 4 -3
REN REMOTE 16 Uplatní se při dalším požadavku na poslech.
IFC ABORT Přechod mluvícího i posluchače do stavu čekání
GTL LOCAL 16
LOCAL
Zrušení dálkového ovládání a obnovení ovládání modelu
2000, resp. všech zařízení z čelního panelu
DCL CLEAR Návrat všech zařízení do známého stavu.
SDC CLEAR 16 Návrat modelu 2000 do známého stavu.
GET TRIGGER 16 Inicializace spouštěče
SPE, SPD SPOLL 16 Sériové výzvy modelu 2000
REN (dálkové ovládání)
Příkaz k přechodu na dálkové ovládání, který se odesílá řídící jednotkou na model 2000.
V zásadě by se měl multimetr přepnout do dálkového ovládání ještě předtím, než ho začnete
programovat přes sběrnici. Do stavu dálkového ovládání pak multimetr přejde,
pokud se adresuje k poslechu.
Fragment programu:
PRINT #1, "remote 16" 'Place the Model 2000 in remote;
turn on REM annunciator
Pokud je přístroj v režimu dálkového ovládání, jsou všechny ovladače na čelním panelu kromě
LOCAL (a POWER) nefunkční. Jejich funkčnost můžete obnovit stiskem tlačítka LOCAL.
IFC
Příkazem IFC (Interface Clear), který vysílá řídící jednotka, se uvádí multimetr do klidového
(předem určeného) stavu.
LLO
Příkaz LLO se použije pro zablokování místních operací přístroje. Když přístroj dostane příkaz LLO,
všechny ovladače na čelním panelu kromě POWER budou nefunkční. V tomto případě nelze jejich
funkčnost obnovit stiskem tlačítka LOCAL. Obnovení ovládání z čelního panelu se provede příkazem
GTL.
Fragment programu
PRINT #1, "remote 16" 'Place 2000 in remote
PRINT #1, "local lockout" 'Lock out front panel (including
LOCAL key)
SLEEP 6 'Wait 6 seconds
PRINT #1, "local 16" 'Restore front panel operation
GTL
Příkaz k obnovení ovládání z čelního panelu.
Fragment programu
PRINT #1, "remote 16" 'Place 2000 in remote
SLEEP 3 'Wait 3 seconds
PRINT #1, "local 16" 'Place 2000 in local mode
DCL
Příkaz k vyčištění rozhraní GPIB a návrat do známého stavu. Nejedná se o adresní příkaz,
a proto se bude týkat všech připojených jednotek.
Pokud multimetr 2000 přijme příkaz DCL, vymaže vstupní vyrovnávací paměť a vynuluje výstupní
frontu a všechny příkazy, které brání zpracování jiného příkazu. Neovlivňuje nastavení přístroje
a uložená data.
Fragment programu
PRINT #1, "clear" 'Clear all devices
SDC
SDC je adresní příkaz, který má stejné funkce jako příkaz DCL, ale protože se každé zařízení
musí adresovat jednotlivě, týká se vynulování jen vybraného zařízení.
Fragment programu
PRINT #1, "clear 16" 'Clear 2000
GET
GET je příkazem ke skupinovému spuštění. Model 2000 reaguje na tento spouštěč, pokud se jedná
o naprogramovaný zdroj řízení, který se programuje z SCPI: TRIGger subsystem.
Pokud je přístroj naprogramován a čeká na spouštěč GPIB, GET dostanete následujícím fragmentem
programu:
PRINT #1, "trigger 16" 'Trigger 2000 from over the bus
Odešle se tím příkaz IEEE-488 UNT UNL LISTEN 16 GET. Když se příkaz provede, zobrazí
se spouštěcí událost. (Příkazem TRIGGER se jen odešle GET. Ostatní přístroje ve stavu poslechu
se spustí, když se příkaz provede.)
SPE, SPD
Umožnění sériového hlášení a ukončení sériového hlášení.
Sériové hlášení se v zásadě používá řídící jednotkou, aby určila, který z několika přístrojů vyslal
žádost o servis (SRQ). Nicméně sériové hlášení lze uskutečnit kdykoliv, abyste získali status
multimetru 2000.
Fragment programu
PRINT #1, "spoll 16" 'Serial poll the 2000
INPUT #2, S 'Read serial poll byte
PRINT S 'Display the decimal value of the serial poll byte
Operace GPIB na čelním panelu
Indikátory stavu GPIB
Ukazatele REM (dálkové ovládání), TALK (mluvení), LSTN (poslouchání) a SRQ (žádost o obsluhu)
na čelním panelu ukazují status sběrnice GPIB.
REM – Indikátor ukazuje, kdy je přístroj c režimu dálkového ovládání. Nemusí nutně ukazovat stav
REM vodiče, protože předtím, než se indikátor zapne, přístroj musí být nejdříve adresován
k poslechu. Když je přístroj v dálkovém režimu, jsou zablokována všechna tlačítka na čelním
panelu s výjimkou tlačítka LOCAL. Když se REM vypne, přístroj je v lokálním režimu a obnoví
se možnost obsluhy z čelního panelu.
TALK – Tento indikátor se zapne, když je přístroj v aktivním stavu mluvčího, do kterého
se dostane po odeslání příkazu MLA (My Listen Address). Indikátor LSTN se vypne, když je
jednotka ve stavu čekajícího mluvčího, do kterého se dostane odesláním příkazu UNT (Untalk),
pokud se adresuje k poslechu, nebo když se odešle příkaz IFC (Interface Clear).
LSTN - Tento indikátor se zapne, když je přístroj v aktivním stavu posluchače, do kterého
se dostane po odeslání příkazu MTA (My Talk Address). Indikátor se vypne, když je jednotka
ve stavu čekajícího mluvčího, do kterého se dostane odesláním příkazu UNL (Unlisten),
pokud se adresuje k mluvení, nebo když se odešle příkaz IFC (Interface Clear).
SRQ – Přístroj můžete naprogramovat, aby generoval žádost o servis (SRQ), pokud se zobrazí
jedna nebo několik chyb nebo podmínek. Když je zapnutý tento indikátor, byla generována žádost
o servis. Indikátor zůstává aktivní, dokud se nenačte sériové hlášení nebo nepominou všechny
podmínky, které ho vyvolaly.
Tlačítko LOCAL
Tlačítkem LOCAL se zruší stav dálkového ovládání a obnoví se lokální operace na přístroji.
Stiskem LOCAL se také vypne indikátor REM. Pokud je platný příkaz LLO (Local Lockout),
tak je tlačítko LOCAL nefunkční.
Schéma stavového registru
Události jako jsou chyby, se monitorují a zpracovávají v čtyřech sadách stavového registru.
Podrobnější detaily najdete na obrázcích 4 – 5 až 4 – 9.
Obrázek 4 – 5: Struktura stavového registru
Registry podmínek
Jak ukazuje obrázek 4 – 5, všechny sady stavového registru mají registr podmínek
(Condition Register), který blíže určuje, jaká událost nastala. Jedná se registr pracující
v reálném čase, který se nepřetržitě aktualizuje, aby odrážel aktuální provozní podmínky přístroje.
Například během měření se nastaví bit B4 (Meas), a když se měření dokončí, tento bit se vymaže.
K načtení pomocného registrů podmínek použijte dotaz :CONDition? v podsystému STATus.
Registr událostí
Jak ukazuje obrázek 4 – 5, všechny sady stavového registru mají také registr událostí.
Bity tohoto registru se nastavují příslušným registrem podmínky. Když se bit v registru události
nastaví, zůstává nastaven (přidrží se), až dokud se registr nevynuluje pomocí speciální operace.
Bity registru událostí jsou spojeny s bity příslušné podmínky (AND) a aplikuje se na hradlo (OR).
Výstup hradla OR se aplikuje na Status Byte Register.
K načtení standardního registru událostí použijte obecný příkaz *ESR?.
Všechny ostatní registry událostí se načtou dotazem :EVENT? v podsystému STATus.
Po přečtení se registr událostí vymaže. Všechny registry událostí se vymažou také
po odpojení od napájení a odesláním příkazu *CLS.
Obrázek 4 – 6: Status standardních událostí
Obrázek 4 – 8: Status událostí měření
Obrázek 4 – 9: Status neplatných událostí
Obrázek 4 – 7: Status provozních událostí
Fronty
Model 2000 používá dvě fronty, které fungují jako registry na principu FIFO.
Výstupní fronta – používá se k přidržení výsledku a odpovědi na dotaz.
Chybová fronta – slouží k přidržení chyby a k zprávám o stavovém bajtu
Struktura stavového registru (viz obrázek 4 – 5) ukazuje, jak jsou tyto fronty propojeny
s ostatními registry.
Výstupní fronta
Výstupní fronta obsahuje data, která udržují přístroj v normálním provozu.
Například, když se odešle dotaz, odpověď na dotaz se umístí do výstupní fronty.
Pokud se data umístí do výstupní fronty, nastaví se bit MAV (Message Available) v registru stavového
bitu. Po přečtení se datová zpráva z výstupního registru vymaže. Výstupní fronta se považuje za
vyčištěnou, když je prázdná a prázdná výstupní fronta vymaže MAV bit v registru stavového bitu.
Zprávu z výstupní fronty přečtete, když po odeslání patřičného dotazu adresujete multimetr 2000
k mluvení.
Chybová fronta
Chybová fronta obsahuje chybové zprávy a zprávy o stavu. Když se objeví příslušná událost, umístí
se do této fronty zpráva, která definuje danou chybu nebo stav. Fronta může obsahovat až 10 zpráv.
Když se do chybové fronty umístí data, nastaví se bit EAV (Error Available) v registru stavového bitu.
Po přečtení se datová zpráva z chybového registru vymaže. Chybová fronta se považuje za
vyčištěnou, když je prázdná a prázdná výstupní fronta vymaže EAV bit v registru stavového bitu.
Chybovou zprávu v chybové frontě přečtete, když odešlete některý z následujících dotazů a poté
adresujete multimetr 2000 k mluvení.
:systém:ERRor?
:STATus:QUEue
STATUS BYTE a SRQ
Žádost o obsluhu se řídí dvěma 8 bitovými registry: Status Byte Register a Service Request Enable
Register. Struktura registrů je uvedena na obrázku 4 – 10.
Obrázek 4 – 10: Stavový bajt a SRQ
Status Byte Register
K nastavení nebo k vyčištění příslušných bitů (B0, B2, B3, B4, B5 a B7) registru stavového bajtu
se používají souhrnné zprávy ze stavových registrů a front. Bity nemají trvalou hodnotu a jejich stav
(0, nebo 1) závisí jen na souhrnných zprávách (0, nebo 1). Například při čtení stavového registru
standardních událostí se jeho registr vyčistí a souhrnná zpráva se proto resetuje na 0, čímž se zase
vyčistí bit ESB v registru stavového bajtu.
Bit B6 v registru stavového bajtu je buď:
MSS (Master Summary Status), který se odešle jako odpověď na příkaz *STB? a indikuje stav
libovolné sady bitů s příslušnou sadou bitů splňujících podmínku.
RQS (Request for Service) – odpověď na sériové hlášení, indikující, které zařízení požádalo
o obsluhu.
Standard IEEE-488.2 používá k čtení registru stavového bajtu následující obecný dotaz: *STB?.
Bit 6 se v tomto případě volá MSS.
Při použití tohoto příkazu se nemaže žádný z bitů registru stavového bajtu.
Standard IEEE-488-1 má sekvenci sériového hlášení, která také přečte registr stavového bajtu
a lépe se hodí k detekci žádosti o obsluhu (RQS). Bit 6 se v tomto případě volá RQS.
Sériové hlášení způsobuje, že bit 6 (RQS) se resetuje.
Každá z následujících operací vynuluje všechny bity v registru stavového bajtu:
Ve svém testovacím programu můžete pravidelněčíst registr stavového bajtu a zjistit,
zda došlo k žádosti o obsluhu (SRQ) a co ji způsobilo. K vyhledávání zařízení, která požadují obsluhu,
a k získání specifických informací se obvykle používá sériové hlášení modelu 2000.
Sériové hlášení automaticky resetuje RQS registru stavového bajtu a umožňuje se tak, aby se dalšími
sériovými hlášeními sledoval bit B6 a zjišťovala se přítomnost SRQ způsobená jinými událostmi.
Po sériovém hlášení může stejná událost způsobit jinou SRQ, i když registr, který způsobil první SRQ,
nebyl vynulován.
Ukázka použití sériového volání k detekci SRQ v programu QuickBASIC 4.5
(s rozhraním KPC-488.2 a s ovladačem CECHP):
CLS
OPEN "ieee" FOR OUTPUT AS #1
OPEN "ieee" FOR INPUT AS #2
PRINT #1, "output 16; *cls" 'Clear Status Byte Register
PRINT #1, "output 16; *ese 32 'Unmask command errors
PRINT #1, "output 16; *sre 32 'Unmask event summary message
PRINT #1, "output 16; *ese" 'Error - missing parameter
SLEEP 1
PRINT #1, "SPOLL 02" 'Serial poll 2000
INPUT #2, S 'Read Status Byte Register
S=S OR 191 'OR register with a mask
IF S= 255 THEN
GOSUB srq 'Go to subroutine to acknowledge
SRQ
END IF
PRINT
END
srq:
PRINT "SRQ Has Occurred--RQS (bit B6) is set (1)"
RETURN
Schéma spouštění (GPIB)
Na obrázku 4 – 11 je přehled operací přes sběrnici GPIB, který představuje schéma spouštění,
protože operace se řídí příkazy SCPI z podsystému spouštěče. Schéma zahrnuje příkazy SCPI.
Obrázek 4 – 11: Schéma spouštění při dálkovém ovládání
Operace spouštění
Pokud se přístroj pobudí z nečinnosti, operace postupuje podle schématu spouštění dolů k akci.
Akce představuje buď měření, nebo při skenování zavření následujícího kanálu.
Řídící zdroj spouštění – Jak ukazuje obrázek 4 – 11, řídící zdroj se používá k přidržení operace,
dokud nenastane naprogramovaná událost. Možnosti zdroje spouštění:
IMMediate – Detekce události se okamžitě naplní a umožní pokračování operace.
MANual – Detekce událostí se naplní stiskem tlačítka TRIG. Aby mohl reagovat na tlačítko
LOCAL, musí být multimetr v režimu LOCAL. Pokud je v dálkovém režimu, stiskněte tlačítko
LOCAL, nebo odešlete přes sběrnici LOCAL 16, aby se dálkový režim ukončil.
TIMer – Detekce události se naplní okamžitě při počátečním průběhu. Každá další detekce
se naplní, když uplyne naprogramovaný časový interval (max. až 99H:99M:99.99S).
Tento zdroj je dostupný, jen během krokování a skenování. 4asovač se resetuje, pokud přístroj
přejde do normálního režimu nebo do stavu čekání.
EXTernal - Detekce události se naplní, když multimetr 2000 přijme vstupní signál přes konektor
TRIGGER LINK.
BUS - Detekce události se naplní, když multimetr 2000 přijme spouštěč ze sběrnice
(GET, nebo *TRG).
Zpoždění (Delay) – Po každé detekci události je možné použít programovatelné zpoždění.
Zpoždění lze manuálně nastavit v rozsahu od 0 do 999999.99 sekund, nebo můžete použít
automatické zpoždění (Auto Delay). Při automatickém zpoždění přístroj vybere zpoždění automaticky
na základě zvolené funkce a rozsahu.
Automatické zpoždění se obvykle používá při skenování.
Na obrázku 4 – 12 je detailní pohled na činnost přístroje. Pokud je povolený opakované použití filtru,
tak přístroj bude vzorkovat určený počet konverzí, aby získal jeden filtrovaný výsledek.
V případě pohyblivého filtru, nebo když se filtr nepoužívá, přístroj provede jen jednu konverzi.
Obrázek 4 – 12: Činnost přístroje
Čekání a inicializace
Přístroj je ve stavu čekání kdykoliv, když neprovádí žádnou činnost. Ve stavu čekání nemůže provádět
žádné funkce měření nebo skenování. Přes sběrnici můžete odeslat dva příkazy, aby se ukončil stav
čekání:
• :INITiate
• :INITiate:CONTinuous ON
Když je povolaná nepřetržitá inicializace (
:INITiate:CONTinuous ON
), přístroj po provedení všech
naprogramovaných operací nepřejde do stavu čekání. Můžete ho však vrátit do stavu čekání některým
z následujících příkazů:
• *RST • ABORt • *RCL • SYST:PRES
Programovací syntax
Příkazové zprávy
Příkazové zprávy se můžou skládat z jednoho nebo několika slov.
Příkazy a jejich parametry
Obecné příkazy a příkazy SCPI může, ale nemusí používat parametry. Například:
Vyžaduje paremetr NRf
Nevyžaduje parametr
Vyžaduje parametr <b>
Nevyžaduje parametr
Mezi příkaz a parametr vložte alespoň jednu mezeru.
Hranaté závorky [ ] udávají, že parametr je volitelný a muže být tedy vynechán.
Například:
:INITiate[:IMMediate]
Tyto závorky ukazují, že se volitelně uvede IMMediate, ale nemusí se použít.
Výše uvedený příkaz tak lze odeslat 2 způsoby:
:INTiate
nebo
:INTiate:IMMediate
Všimněte si, že volitelné příkazy, na rozdíl od parametrů, se používají bez závorek.
Typy parametrů: Níže uvádíme některé z nejčastěji používaných typů parametrů.
<b> Boolean: Tento typ se používá k povolení, nebo k zakázání operace.
Nula nebo OFF operaci zakáže a 1 nebo ON operaci povoluje.
<name> Pojmenování parametru: Vyberte ze seznamu název parametru. Například:
<NRf> Numerický formát: Parametr představuje číslo, které může být vyjádřeno jako celé
<name> = NEVer
= NEXt
:TRACe:FEED:CONTrol NEXt
Například:
:CURRent:AC:RANGe:AUTO ON (Povolení automatického rozsahu)
číslo (např. 8), nebo reálné číslo (např. 23.6), nebo jako exponent (např. 2.3E6).
Příklad:
:SYSTem:KEY 16
<n> Numerická hodnota: Hodnota parametru se skládá z NRf nebo z některého
z následujících názvů parametrů: DEFault, MINimum, MAXimum.
Pokud se použije parametr DEFault, přístroj je naprogramován na výchozí hodnotu
*RST. Pokud se použije parametr MINimum, přístroj je naprogramován na nejnižší
přístupnou hodnotu. Když se použije parametr MAXimum, přístroj je
naprogramován na nejvyšší přístupnou hodnotu. Příklady:
Nastavuje timer na 100 ms
Nastavuje timer na 0,1 s
Nastavuje timer na 1 ms
Nastavuje timer na 999999.999 s
<list> Specifikuje jeden nebo několik spínacích kanálů.
Příklady
:ROUTe:SCAN (@1:10) Specifikuje skenovací seznam (1-10).
:ROUTe:SCAN (@2,4,6) Specifikuje skenovací seznam (2, 4, and 6).
Ostré závorky < > se používají k specifikaci parametru. Nevkládejte je do programových zpráv.
Například:
:HOLD:STATe <b>
Příkazy zakončené otazníkem (Dotazy)
Tento typ příkazů vyžaduje odpověď na aktuální naprogramovaný status.
Definuje se otazníkem (?) na konci základní formy dotazu. Příklad:
:TRIGger:TIMer? Vyžaduje časový interval.
Většina příkazů, které vyžadují numerický parametr <n>, může v dotazu obsahovat také parametry
DEFault, MINimum a Maximum. Tyto formy se používají pro určení výchozí hodnoty *RST a horní
a dolní mezní hodnoty základního příkazu. Příklady:
:TRIGger: TIMer?
:TRIGger:TIMer?
:TRIGger:TIMer?
DEFault
MINimum
MAXimum
Dotaz na výchozí hodnotu *RST
Dotaz na nejnižší přístupnou hodnotu
Dotaz na nejvyšší přístupnou hodnotu
Obecné příkazy a příkazy SCPI nejsou citlivé na rozlišování psaní velkých a malých písmen.
Příklady:
Slovo příkazu SCPI lze odeslat v krátké, nebo v dlouhé verzi.
V tomto návodu se používají dlouhé verze, ale krátká verze je přitom vyznačena velkými písmeny.
Příklady:
:SYSTem:PRESet Dlouhá verze
:SYST:PŘES Krátká verze
:SYSTem:PRES
Kombinace dlouhé a krátké verze
Vezměte na vědomí, že každý příkaz musí být v krátké, nebo v dlouhé verzi a nelze napsat něco
mezi tím. Například, není povoleno napsat :SYSTe:PRESe, protože se tím vygeneruje chyba a příkaz
se neprovede.
Pravidla pro krátkou formu příkazů
Při určování krátké verze SCPI příkazů používejte následující pravidla:
Pokud je délka slova příkazu 4 nebo méně písmen, příkaz nemá krátkou verzi.
Například :auto = :auto.
Tato pravidla se aplikují v případě příkazů, které mají víc než 4 písmena:
Pokud je čtvrté písmeno slova samohláska, vymaže se, stejně jako všechna další písmena.
Příklad: :immediate = :imm
Výjimka z pravidla – Krátká verze následujícího příkazu používá jen první dvě písmena slova:
„TCouple = :tc
P0okud je posledním písmenem slova souhláska, tak se zachová, ale odstraní se všechna další
písmena. Příklad: :format = :form
Pokud příkaz obsahuje otazník (?; dotaz), nebo povinné číslo, musí se zahrnout do krátké verze
příkazu. Příklad: :delay? = :del?
Slova nebo písmena v závorkách ([ ]), jsou volitelná a nemusí se začlenit do programovací zprávy.
Programové zprávy
Programové zprávy se skládají z jednoho nebo několika slov příkazu, který se odesílá počítačem na
přístroj. Každý obecný příkaz představuje zkratku z třech písmen, před kterou je hvězdička (*). SCPI
příkazy se kategorizují v „SATus subsystem a používají se jako pomůcka pro určení struktury,
která se použije k vytvoření programové zprávy.
Výše uvedená struktura zprávy má tři úrovně. První úroveň je tvořena kořenovým příkazem
(:STATus) a slouží jako cesta. Druhou úroveň tvoří další cesta („OPERation) a příkaz (:PRESet).
Třetí cesta je tvořena jedním příkazem pro cestu :OPERation. Tři příkazy v této struktuře lze provést
odesláním 3 samostatných programových zpráv následujícím způsobem:
:stat:oper:enab <NRf>
:stat:oper:enab?
:stat:pres
Zprávy obsahující několik příkazů
V jedné programové zprávě můžete odesílat i několik příkazů, pokud je oddělíte středníkem (;),
například:
:stat:oper; :stat:oper:enab <NRf>
Pokud se odešle výše uvedená zpráva, první slovo se identifikuje jako kořenový příkaz (:stat).
Pokud se detekuje další dvojtečka, realizuje se další příkaz. Pokud se po středníku (;) identifikuje
další dvojtečka, provádění příkazu se přesune na začátek.
Příkazy, které jsou na stejné úrovni, lze provést, aniž by bylo potřeba znovu přepisovat celou cestu
příkazu, například:
:stat:oper:enab <NRf>; enab?
Po provedení prvního příkazu (:enab) se kurzor nachází v struktuře na třetí příkazové úrovni.
Protože :enab? je také na třetí příkazové úrovni, může se napsat bez opakování názvu celé cesty.
Všimněte si, že úvodní dvojtečka pro :enab? Není součástí programové zprávy.
Pokud by byla její součástí, kurzor by se resetoval na kořenovou úroveň a očekával by kořenový
příkaz. Protože však :enab? není kořenovým příkazem, objevila by se chyba.
Pravidla pro cestu příkazu
Každá nová programová zpráva, (není-li volitelná, např. [:SENSe]), musí začínat kořenovým
příkazem. Pokud je kořen volitelný, považuje se za kořenovou úroveň příkazu slovo na další
úrovni.
Dvojtečka (:) na začátku programové zprávy je volitelná a nemusí se používat.
Když kurzor detekuje dvojtečku, přesune se dolů na další příkazovou úroveň.
Když kurzor detekuje dvojtečku, která následuje bezprostředně po středníku (;),
resetuje se zpět na kořenovou úroveň.
Kurzor se může pohybovat jen dolů. Provedení příkazu na vyšší úrovni vyžaduje,
abyste začali znovu na kořenové úrovni.
Použití obecných příkazů a příkazů SCPI ve stejné zprávě
Obecné příkazy i příkazy SCPI lze použít v jedné zprávě za předpokladu, že jsou odděleny
středníkem. Příklad:
:stat:oper:enab <NRf>; *ESE <NRf>
Terminátor programové zprávy (PMT)
Každá programová zpráva musí být zakončena koncovým znakem LF, zprávou EOI (end or identify),
nebo LF + EOI.
Příklad:
:rout:open:all; scan (@1:5) <PMT>
Pravidla provádění příkazů
Příkazy se provádí v pořadí, ve kterém jsou prezentovány v programové zprávě.
Neplatný příkaz vygeneruje chybu a samozřejmě se neprovede.
Platné příkazy, které jsou v složené zprávě před neplatným příkazem, se provedou.
Platné příkazy, které následují v složené zprávě za neplatným příkazem, se ignorují.
Odpovědi na dotaz
Odpověď na dotaz odesílá přístroj na počítač. Odpověď se umístí do výstupní fronty,
a pokud se multimetr 2000 adresuje na mluvení, odpověď se odešle z výstupní fronty na počítač.
Složené odpovědi
Pokud v jedné programové zprávě odešlete příkaz, který obsahuje několik dotazů a multimetr 2000
se adresuje na mluvení, dostane počítač zprávu složenou z několika odpovědí. Odpovědi jsou ve
stejném pořadí, v jakém byly dotazy a jsou odděleny středníkem (;). Položky v rámci jednoho dotazu
jsou odděleny čárkami (,). Následující příklad ukazuje zprávu s odpovědí na programovou zprávu,
která obsahovala čtyři dotazy:
0; 1; 1; 0
Terminátor zprávy z odpovědí (RMT)
Každá odpověď je ukončena koncovým znakem LF a zprávou EOI (end or identify),
například: 0; 1; 1; 0; <RMT>
Protokol výměny zpráv
Pro protokol výměny zpráv existují dvě pravidla:
Pravidlo 1: Multimetru 2000 musíte vždy říct, co má poslat na počítač.
Při odesílání informací z multimetru na počítač se musí provést následující 2 kroky:
a) Odeslání patřičného příkazu s dotazem v programové zprávě.
b) Adresovat multimetr 2000 k mluvení.
Pravidlo 2: Předtím než se může na multimetr 2000 odeslat další programová zpráva,
musí počítač přijmout kompletní zprávu s odpovědí.
Obecné příkazy
Obecné příkazy (viz tabulka 4 – 4) jsou přístrojové příkazy, které jsou společné pro všechna zařízení
na sběrnici. Tyto příkazy jsou definovány v normě IEEE-488.2.
Tabulka 4 – 4: Obecné příkazy a dotazy
Kód příkazu Význam
*CLS
*ESE <NRf>
*ESE?
*ESR?
*IDN?
*OPC
*OPC?
*OPT?
*RCL <NRf>
*RST
*SAV <NRf>
*SRE <NRf>
*SRE?
*STB
*TRG
*TST?
*WAI
Nulování stavových registrů
Programování registru povolení standardních událostí
Dotaz na obsah registru povolení standardních událostí
Dotaz na obsah registru povolení standardních událostí a jeho vynulování
Dotaz na identifikaci přístroje (číslo modelu)
Aktivace hlášení o ukončení operace po provedení všech čekajících příkazů
Dotaz na ukončení operace
Dotaz na možnost identifikace – vrací kód ID, který identifikuje instalovanou
paměť a zda je, nebo není instalována karta skeneru
Příkaz, který vrací model 200 na nastavení uložené na specifikovaném místě
paměti.
Příkaz k resetování přístroje
Příkaz k uložení
Příkaz povolující žádost o obsluhu
Dotaz, zda je povolena žádost o obsluhu.
Příkaz k načtení registru stavového bajtu
Příkaz k spuštění činnosti přístroje
Požadavek na interní test a vrácení výsledku
Příkaz k čekání, dokud se neprovedou předchozí příkazy
*CLS – Clear Status
Popis
Příkaz *CLS se používá k vynulování (resetování na nulu) všech bitů následujících registrů
na modelu 2000:
Registr standardních událostí
Registr provozních událostí
Chybová fronta
Registr událostí měření
Registr neplatných událostí
Tímto příkazem se přístroj také převede do stavu čekání.
*ESE <Nrf> - Povolené události
*ESE? - Dotaz na obsah registru povolených standardních událostí
Příkaz *ESE se použije k programování registru Standard Event Status Enable.
Tento příkaz se odesílá s desítkovým ekvivalentem binární hodnoty, která určuje požadovaný stav
(0, nebo 1) bitů v registru.
Registr se používá jako maska registru standardních událostí.
Pokud má standardní událost masku, výskyt události nenastaví ESB (Event Summary Bit)
v registru stavového bajtu.
Nulový bit (0) v registru Standard Event Status Enable brání (maskuje), aby se ESB bit v registru
stavového bajtu nastavil, když nastane příslušná událost. Opačný účinek má nastavení bitu na (1).
Registr Standard Event Status Enable je zobrazen na obrázku 4 – 13 a obsahuje desítkovou váhu
každého bitu. Součet vah bitů, které chcete nastavit, vyjadřuje hodnota parametru, který se odesílá
příkazem *ESE. Například pro nastavení CME a QYE registru Standard Event Status Enable
se odešle následujícím příkazem:
*ESE 36
Kde: CME (bit B5) = Decimal 32
QYE (bit B2) = Decimal 4
<NRf> = 36
V případě chyby příkazu (CME) se nastaví bit B5 v registru Standard Event Status.
Pokud dojde k chybě v dotazování (QYE), nastaví se bit B2 v registru Standard Event Status.
Protože tyto události nemají masku (jsou povoleny), způsobí, že se nastaví bit ESB v registru
stavového bajtu.
Obrázek 4 – 13: Registr Standard Event Enable
Bit 4, Chyba provedení příkazu (EXE) – Nastavený bit ukazuje, že model 2000 detekoval
chybu při pokusu o provedení příkazu.
Bit 5, Chyba syntaxe nebo sémantická chyba (CME) – Nastavený bit ukazuje na některou
z následujících chyb v příkazu
− Chyba syntaxe IEEE-488.2: Model 2000 přijal zprávu, která není v souladu se standardem
IEEE-488.2.
− Sémantická chyba: Model 2000 přijal nesrozumitelnou zprávu (např. vypuštěné písmeno).
− Přístroj přijal příkazu GET v rámci programové zprávy.
Bit B6, Požadavek uživatele (URQ) – Nastavený bit ukazuje, bylo stisknuto tlačítko LOCAL
na modelu 2000.
Bit B7, Zapnutí (PON) – Nastavený bit ukazuje, že v době od posledního načtení tohoto registru
došlo k vypnutí a k opětovnému zapnutí přístroje.
Obrázek 4 – 14: Registr Standard Event Status
Poznámka: Bity B8 až B15 nejsou uvedeny, protože se nepoužívají.
Hodnota: 1 = Enable Standard Event
*ESR? – Dotaz na obsah registru standardních událostí a jeho vynulování
Popis
Tento příkaz se používá k získání desítkové hodnoty registru standardních událostí (viz obr. 4 – 14).
Binární ekvivalent vrácené desítkové hodnoty určuje, které bity v tomto registru se nastaví.
Registr se vynuluje, když se multimetr zapne nebo když se odešle *CLS.
Nastavený bit v registru indikuje, že nastala příslušná událost. Například, binární ekvivalent
požadované desítkové hodnoty 48 je 00110000. Na základě této binární hodnoty se nastaví bity B4
a B5 v registru Standard Event Status. Tyto bitu ukazují, že se objevila chyba přístroje nebo chyba
v příkazu.
Popis bitů registru Standard Event Status:
Bit B0, Operace dokončena – Nastavený bit ukazuje, že čekající operace jsou dokončeny
a model 2000 je připraven k přijetí nových příkazů. Tento bit se nastavuje jen v návaznosti
na dotaz *OPC?.
Bit B1 – nepoužívá se
Bit B2, Chyba dotazování (QYE) – nastavený bit ukazuje, že se pokoušíte číst data z prázdné
výstupní fronty.
Bit B3, Chyba přístroje (DDE) – Nastavený bit ukazuje, že přístroj neprovedl operaci správně kvůli
Identifikační kód obsahuje název výrobce, číslo modelu, sériové číslo a číslo firmwaru a odesílá
se v následujícím formátu:
KEITHLEY INSTRUMENTS INC., MODEL 2000, xxxxxxx, yyyyy/zzzzz
Kde: xxxxxxx je sériové číslo
yyyyyy/zzzzzz je verze firmwaru digitální desky ROM a ROM displeje
*
OPC – Hlášení o ukončení operace po provedení všech čekajících příkazů
Po zapnutí, nebo když se provede příkaz *OPC, nebo *RST, multimetr 2000 přejde do stavu
nečinnosti po ukončení všech příkazů Operation Complete Command Idle State (OCIS).
V tomto stavu nejsou žádné nedokončené příkazy. Model 2000 má 3 překrývající příkazy:
INITiate
INITiate:CONTinuous ON
*TRG
Pokud odešlete příkaz *OPC, model 2000 ukončí stav OCIS a přejde do aktivního stavu
označovaného jako Operation Complete Command Active State (OCAS). V tomto stavu nepřetržitě
monitoruje příznaky No-Operation-Pending. Když se dokončí poslední překrývající příkaz,
(No-Operation-Pending se označí jako true), OPC bit v registru Standard Event Status se nastaví
a přístroj přejde zpět do stavu OCIS.
Přístroj přechází do stavu OCAS vždy, když se provede *OPC. Pokud neexistují žádné čekající
příkazové operace (např. spuštění modelu v stavu čekání), model 2000 okamžitě nastaví bit OPC
a vrátí se do stavu OCIS.
Pokud se použije příkaz :INITiate nebo :INITiate:CONTinuous ON, bit OPC v registru Standard Event
Status se nenastaví, dokud se model 2000 nevrátí do stavu nečinnosti.
Když se použije příkaz *TRG, bit OPC se nenastaví, dokud se nedokončí operace spojena s příkazem
*TRG. Příkaz *TRG se považuje za dokončený, když se dokončí operace prováděná přístrojem,
nebo pokud se zastaví operace v řídícím zdroji a čeká se na nějakou událost.
Fragment programu
GOSUB Read Register 'Clear register by reading it
PRINT #1, "output 16; :init 'Place 2000 in idle
:cont off; :abort"
PRINT #1, "output 16; :init;*opc" 'Start measurements and send *OPC
SLEEP 2 'Wait two seconds
GOSUB ReadRegister 'Read register to show that OPC is not set
PRINT #1, "output 16; :abort" 'Place 2000 back in idle
GOSUB ReadRegister 'Read register to show that OPC is now set
END
ReadRegister:
PRINT #1, "output 16; *esr?" 'Query Standard Event Status Register
PRINT #1, "enter 16" 'Get response message from 2000
LINE INPUT #2, a$ 'Read decimal value of register
PRINT a$
RETURN
*OPC - Dotaz na ukončení operace – Po dokončení všech čekajících operací umístí do
výstupní fronty „1“.
Po zapnutí, nebo pokud se provede příkaz *CLS, nebo *RST, multimetr 2000 přejde do stavu
Operation Complete Command Query Idle State (OQIS). V tomto stavu neexistují žádné překrývající
příkazy. Odešlete-li příkaz *OPC?, model 2000 ukončí stav OQIS a přejde do stavu Operation
Complete Command Query Active State (OQAS). V tomto stavu nepřetržitě monitoruje příznaky
No-Operation-Pending. Když se dokončí poslední překrývající příkaz, (No-Operation-Pending
se označí jako true), umístí se do výstupní fronty znak ASCII „1“, bit MAV (Message Available)
v stavovém bajtu se nastaví a přístroj se vrátí do stavu OQIS. Když chcete model 2000 adresovat
k mluvení, odešlete na počítač ASCII „1“.
Všimněte si, že po vykonání příkazu *OPC? přístroj přejde vždy do stavu OQAS.
Pokud nejsou žádné čekající operace, model okamžitě umístí do výstupní fronty ASCII „1“,
nastaví bit MAV a vrátí se do stavu OQIS.
Pokud se použije příkaz :INITiate nebo :INITiate:CONTinuous ON, ASCII „1“ se neodešle do výstupní
fronty a bit MAV se nenastaví, dokud se model 2000 nevrátí do stavu nečinnosti.
Zahájené operace se nepovažují za dokončené, dokud přístroj nepřejde do stavu nečinnosti.
Pokud se použije příkaz *TRG, ASCII „1“ se neodešle do výstupní fronty a bit MAV se nenastaví,
dokud se nedokončí operace spojené s příkazem *TRG. Příkaz *TRG se považuje za dokončený,
když se dokončí operace prováděná přístrojem, nebo když se zastaví operace v řídícím zdroji
a čeká se na nějakou událost.
PRINT #1, "output 16; :init; *opc?" 'Start measurements and send
PRINT #1, "enter 16" 'Get response when 2000 goes into
LINE INPUT #2, a$ 'Read contents of Output Queue
PRINT a$ 'Display the ASCII "1"
stop (idle)
*opc?
idle
*OPT - Dotaz na možnost identifikace
Popis
(určuje, zda je možnost nainstalována)
Odpověď na dotaz ukazuje na přítomnost nebo absenci karty skeneru. Například:
0 Karta skeneru není nainstalována
200X-SCAN Karta skeneru je nainstalována
*RCL – Návrat k nastavení uloženému v paměti
Parametry
<NRf>=0
Popis
Tento příkaz použijete, když chcete, aby se model 2000 vrátil k uloženému nastavení.
K uložení nastavení do paměti se používá příkaz *SAV. Uložit a vyvolat lze jen jedno nastavení.
Z výroby je v multimetru 2000 uloženo výchozí nastavení :SYSTem:PRESet. Objeví-li se chyba
při vyvolání nastavení, které je uloženo v paměti, obnoví se výchozí hodnoty :SYSTem:PRESet.
*RST - Resetování
Popis
Když se odešle příkaz *RST, model 2000 provede následující operace:
1. Model 2000 se vrátí k výchozímu nastavení *RST (viz níže tabulky SCPI).
2. Zruší se všechny čekající příkazy.
3. Zruší se reakce na všechny dříve přijaté příkazy *OPC a *OPC?.
*SAV - Uložení
Parametry
<NRf>=0
Popis
Příkaz *SAV se použije k uložení aktuálního nastavení přístroje do paměti pro pozdější použití.
Pokud chcete na přístroji obnovit uloženou konfiguraci, použijte příkaz *RCL.
*SRE <Nrf> - Příkaz povolující žádost o obsluhu
*SRE? – Požadavek na přečtení registru povolení žádosti o obsluhu
Příkaz *SRE se používá k programování registru Service Request Enable.
Příkaz se odešle s desítkovým ekvivalentem binární hodnoty, která určuje požadovaný stav (0,
nebo 1) každého bitu v registru. Po zapnutí přístroje se registr vymaže.
Tento registr se používá spolu s registrem stavu bajtu k vygenerování požadavku na obsluhu (SRQ).
Při nastaveném bitu v registru Service Request Enable se žádost o obsluhu (SRQ) zobrazí,
pokud je příslušný bit v stavovém registru bajtu nastaven na patřičnou událost.
Registr Service Request Enable je zobrazen na obrázku 4 – 15. Všimněte si, že součástí obrázku
je také desítková váha (decimal weight) každého bitu. Souhrn desítkových vah bitů, které chcete
nastavit, představuje hodnotu, která se odesílá příkazem *SRE.
Chcete-li například nastavit bity ESB a MAV v registru Service Request Enable, odešlete následující
příkaz:
*SRE 48
Kde ESB (bit B5) = desítkově 32
MAV (nit B4) = desítkově 16
<Nrf> = 48
Obsah registru Service Request Enable lze přečíst pomocí požadavku *SRE?.
Obrázek 4 – 15: Registr Service Request Enable
Hodnota: 1 = Enable Service Request Event
0 = Disable (Mask) Service Request Event
Události: OSB = Operation Summary Bit
ESB = Event Summary Bit
MAV = Message Available
QSB = Questionable Summary Bit
EAV = Error Available
MSB = Measurement Summary Bit
*STB - Příkaz k načtení registru stavového bajtu
Popis
Příkaz *STB použijete k požadavku na získání hodnoty (v desítkové soustavě) registru stavového
bajtu (Status Byte Register), který je znázorněn na obrázku 4 – 16. Binární ekvivalent decimální
hodnoty určuje, který z bitů registru se má nastavit.
Všechny bity s výjimkou bitu B6 se nastavují jinými událostmi registrů nebo front. Bit 6 se nastaví,
když nastane jedna nebo několik povolených podmínek.
Příkazem *STB se nevymaže registr stavového bajtu. Registr lze vymazat jen vynulováním registrů
a front, které se k němu vztahují.
Například binárním ekvivalentem požadované decimální hodnoty 48 je 00110000. Tato binární
hodnota indikuje, že se v registru Status Byte nastaví bity 4 a 5.
Popis bitů v registru stavového bajtu:
Bit 0, Status měření (MSB) – Nastavený bit ukazuje, že nastala událost měření. Událost měření
lze identifikovat načtením registru stavu události měření (Measurement Event Status Register)
pomocí příkazu :STATus:MEASurement?
Bit 1 – Nepoužívá se
Bit 2, Chyba (EAV) – Nastavený bit ukazuje, že v chybové frontě se vyskytuje chyba nebo zpráva
o stavu. Zprávu lze přečíst jedním z následujících příkazů SCPI:
− :SYSTem:ERRor?
− :STATus:QUEue?
Bit 3, Neplatný souhrn (QSB) - Nastavený bit ukazuje na chybu v kalibraci.
Bit 4, Dostupná zpráva (MAV) - Nastavený bit ukazuje, že ve výstupní frontě je zpráva.
Tato zpráva se odešle na počítač, když se model 2000 adresuje na mluvení.)
Bit 5, Souhrn událostí (ESB) - Nastavený bit ukazuje, že se objevila povolená standardní událost.
Událost lze identifikovat načtením registru Standard Event Status pomocí příkazu *ESE?
Bit 6, Hlavní souhrnný bit (MSS) / Žádost o obsluhu (RQS) - Nastavený bit ukazuje, že se objevila
jedna nebo několik podmínek stavového bajtu. Bit MSS načtěte příkazem STB?, nebo proveďte
sériové hlášení, abyste detekovali výskyt žádosti o obsluhu (nastavený bit RQS).
Bit 7, Souhrnný bit operací (OSB) - Nastavený bit ukazuje, že se objevila povolená provozní
událost. Událost můžete identifikovat načtením registru Operation Event Status pomocí příkazu
:STATus:OPERation?.
Obrázek 4 – 16: Registr Stavového bajtu
Hodnota: 1 = Event Bit Set
0 = Event Bit Cleared
Události: OSB = Operation Summary Bit
MSS = Master Summary Bit
RQS = Request Service
ESB = Event Summary Bit
MAV = Message Available
EAV = Error Available
MSB = Measurement Summary Bit
* TRC – Příkaz k spuštění činnosti přístroje
Popis
Příkaz *TRG se používá k vyslání spouštěče GPIB na model 2000. Příkaz má stejný účinek jako
zpráva skupinového spouštění GET.
Model 2000 reaguje na tento spouštěč, pokud je sběrnice naprogramována v podsystému TRIGger
jako řídící zdroj.
*TST? - Požadavek na interní test a vrácení výsledku
Popis
Tento příkaz umístí do výstupní fronty kódovaný výsledek (0, nebo 1) a používá se k souhrnnému
testu modelu 2000. Když je model 2000 adresován na mluvení, kódovaný výsledek se odešle
z výstupní fronty na počítač.
Vrácená hodnota nula (0) ukazuje, že test proběhl úspěšně a hodnota jedna (1) označuje
neúspěšný test.
*WAI - Příkaz k čekání, dokud se neprovedou předchozí příkazy
Existují dva typy příkazů do zařízení:
Sekvenční příkazy, jejichž operace můžou skončit ještě před uskutečněním dalšího příkazu.
Překrývající příkazy, které dovolují realizaci následných příkazů ještě během operace
překrývajícího příkazu.
Příkaz *WAI se používá k pozastavení realizace následných příkazů, dokud běží operace
překrývajícího příkazu. Příkaz *WAI není potřebný v případě sekvenčních příkazů.
Model 2000 má tři překrývající příkazy:
INITiate
INITiate:CONTinuous ON
*TRG
Příkazem :INITiate se na modelu 2000 ukončí stav čekání. Tato operace se nepovažuje
za dokončenou, dokud se model nevrátí znovu do stavu čekání. Odesláním příkazu *WAI po příkazu
:INITiate se žádný z následných příkazů neuskuteční, dokud se model nevrátí znovu do stavu čekání.
Příkaz *TRG vytvoří spouštěč sběrnice, který se používá k událostem aktivace, skenování a měření.
Odesláním příkazu *TRG se následné příkazy neuskuteční, dokud neproběhne procedura reakce
na *TRG a nenastaví se následná stav.
Fragment programu
PRINT #1, "output 02; :syst:pres" 'Select defaults
PRINT #1, "output 02; :init:cont off;:abort" 'Place 2000 in idle
PRINT #1, "output 02; :trig:coun 1;sour tim" 'Program for 30 measurements and
LINE INPUT #2, a$ 'Read the reading
PRINT a$ 'Display the reading
'then stop (idle)
into idle
Programování modelu 2000 příkazy SCPI
K načtení výsledků se používají příkazy, které jsou zaměřené na signál. Jejich pomocí můžete řídit
proces měření.
Tabulka 5 – 1: Přehled příkazů zaměřených na signál
Příkaz Popis
:CONFigure:<function>
:FETCh?
:READ?
MEASure[:<function>]?
Model 2000 uskuteční jedno měření při nastavené funkci.
Požadavek na poslední výsledek bez spuštění.
Provede :ABORt, :INITiate, and a :FETCh?.
Provede :ABORt, :CONFigure:<function> a :READ?
:CONFigure:<function>
<function> = CURRent:AC AC proud
CURRent[:DC] DC proud
VOLTage:AC AC napětí
VOLTage[:DC] DC napětí
RESistance Odpor na 2 vodičích
FRESistance Odpor na 4 vodičích
PERiod Perioda
FREQuency Frekvence
TEMPerature Teplota
DIODe Test diod
CONTinuity Test propojenosti
Dotaz :CONFigure?
Dotazuje se na zvolenou funkci.
Popis
Příkazem se nastavuje přístroj na následné měření zvolené funkce v režimu jednotlivých měření.
Poté použijete příkaz :READ? Pro spuštění měření a načtení výsledku.
Pokud e příkaz odešle, model 2000 se nastaví následujícím způsobem:
Vybere se funkce specifikovaná tímto příkazem.
Všechny ovladače spojené s danou funkcí se nastaví na *RST hodnoty výchozího stavu.
Nepřetržité měřené je vypnuto (:INITiate:CONTinuous OFF).
Řídící zdroj spouštění se nastaví na „Immediate“.
Počet hodnot spouštění se nastaví na jeden.
Zpoždění spouštění se nastaví na nulu.
Model 2000 přejde do stavu čekání.
Všechny matematické operace jsou vypnuty.
Operace s vyrovnávací pamětí se zakážou.
Automatické nulování se nastaví na výchozí hodnotu *RST.
Zakážou se všechny operace, které jsou spojeny se spínacími kartami.
Tento příkaz se uplatní automaticky, když se odešle příkaz :MEASure?.
Tento příkaz žádá načtení zpracovaného výsledku (naměřené hodnoty). Po odeslání příkazu
a adresování modelu 2000 na mluvení se výsledek odešle na počítač.
Příkaz nemá vliv na nastavení přístroje.
Uvedeným příkazem se nespouští měření, ale jen se žádá o poslední dostupný výsledek. 6ádost
může vrátit opakovaně stejný výsledek a to až do doby, než se objeví nový výsledek. Pokud vaše
aplikace vyžaduje „čerstvý“ výsledek, použijte příkaz :DATA:FRESh?
Tento příkaz se uplatní automaticky, když se odešle příkaz :READ? Nebo :MEASure?.
POZNÁMKA:
vrátit výsledek.
Pokud se použijí externí rychlé spouštěče, přístroj nemusí po použití příkazu :FETCh?
Příkaz READ?
Popis
Tento příkaz se obvykle používá k spouštění a načtení určeného počtu měření, když je přístroj
v režimu jednotlivých měření. K určení počtu měření se použije příkaz :SAMPle:COUNt.
Výsledky jsou uloženy ve vyrovnávací paměti.
Pokud se odešle tento příkaz, provedou se následující příkazy, v uvedeném pořadí:
:ABORt
:INITiate
:FETCh?
Pokud se provede :ABORt, vypne se nepřetržitá inicializace a přístroj přejde do stavu čekání.
Když se znovu povolí opakovaná inicializace, operace se restartuje na začátek schématu spouštění.
Je-li přístroj ve stavu čekání, příkazem :INITiate se probudí. Pokud je povolena opakovaná inicializace
(:INITiate:CONTinuous ON), tak příkaz :INITiate vygeneruje chybu a ignoruje se.
Chyba „Init ignored“ neruší provedení příkazu :FETCh?.
POZNÁMKA:
uložené výsledky (chyba -225, nedostatek paměti). Nastavte počet vzorků na 1, nebo vyčistěte paměť.
Příkaz MEASure :MEASure[:“<function>]?
<function> = CURRent:AC AC proud
Příkaz :READ? se nemůže použít, když je počet vzorků větší než 1 a v paměti jsou
CURRent[:DC] DC proud
VOLTage:AC AC napětí
VOLTage[:DC] DC napětí
RESistance Odpor na 2 vodičích
FRESistance Odpor na 4 vodičích
PERiod Perioda
FREQuency Frekvence
TEMPerature Teplota
DIODe Test diod
CONTinuity Test propojenosti
Popis
Tento příkaz kombinuje všechny ostatní příkazy měření orientované na signál a provádí jednotlivá
měření a načtení výsledku.
Když se příkaz odešle, provedou se následující příkazy, v uvedeném pořadí:
:ABORt:CONFigure:<function>:READ?
Když není povolena opakovaná inicializace a provede se :ABORt, přístroj přejde do stavu čekání.
Pokud je povolena opakovaná inicializace, operace se restartuje na začátek schématu spouštění.
Pokud se provede příkaz :CONFigure, přístroj přejde do režimu jednotlivých měření.
Když se provede příkaz :READ?, proběhne operace, tj. realizuje se další :ABORt, poté :INITiate
a nakonec FETCH?, aby se získal výsledek.
Referenční tabulky příkazů podsystémů SCPI
Tabulky 5 – 2 až 5 -11 poskytují přehled příkazů každého podsystému SCPI.
Následující seznam obsahuje příkazy podsystémů SCPI a číslo tabulky kde jsou uvedeny.
Poznámky:
Hranaté závorky [ ] ukazují, že v nich uvedena sada znaků je volitelná.
Volitelné znaky se nesmí vkládat do programových zpráv.
Ostré závorky < > se používají k specifikaci typu parametru.
Nevkládejte je do programových zpráv.
Parametr <b> Boolean se používá k povolení, nebo k zakázání operace.
Nula nebo OFF operaci zakáže a 1 nebo ON operaci povoluje.
Velká písmena označují krátkou formu verze příkazu.
Výchozí parametr – Pokud není uvedeno jinak, uvedené parametry představují výchozí
hodnoty *RST a :SYSTem:PRESets. Na konci každé tabulky jsou poznámky k parametrům.
SCPI – zaškrtávací znak potvrzuje, že uvedený příkaz a jeho parametry jsou v souladu s SCPI.
Takto neoznačené příkazy a jejich parametry nepatří do SCPI. Kombinace SCPI potvrzených
příkazů, které používají jeden nebo několik nepotvrzených parametrů jsou vysvětleny
v poznámkách.
Tabulka 5 – 2: Přehled příkazů CALCulate
* Pozn.: On je výchozím parametrem *RST a OFF je výchozí :SYSTem:PRESet.
Tabulka 5 – 3: Přehled příkazů DISPlay
Poznámky:
1. *RST a :SYSTem:PRESet nemají vliv na uživatelem definovanou zprávu.
Odpojením od napájení se všechny uživatelem zadané zprávy vymažou.
2. *RST a :SYSTem:PRESet nemají vliv na stav režimu zpráv.
Odpojením od napájení (vypnutím - OFF) se režim zpráv deaktivuje.
3. *RST a :SYSTem:PRESet nemají vliv na obvod displeje.
Zapnutím přístroje (ON) se obvod aktivuje.
Tabulka 5 – 4: Přehled příkazů FORMat
Tabulka 5 – 5: Přehled příkazů ROUTe
Tabulka 5 – 6: Přehled příkazů SENSe
Tabulka 5 – 6: Přehled příkazů SENSe (pokračování)
Tabulka 5 – 6: Přehled příkazů SENSe (pokračování)
Tabulka 5 – 6: Přehled příkazů SENSe (pokračování)
Tabulka 5 – 6: Přehled příkazů SENSe (pokračování)
Poznámka: REPeat je výchozí *RST a MOVing je výchozí :SYSTem:PRESet.
Tabulka 5 – 7: Přehled příkazů STATus
1. Příkazy *RST a :SYSTem:PRESet nemají vliv na příkazy v tomto podsystému.
2. Registry událostí: Zapnutí přístroje a *CLS vyčistí všechny bity registru, :STATus:PRESet nemá
žádný vliv.
3. Registr povolení: Zapnutí přístroje a :STATus:PRESet vyčistí všechny bity registru, *CLS nemá
žádný vliv.
4. Chybová fronta: Zapnutí přístroje a *CLS vyčistí všechny bity registru, :STATus:PRESet nemá
žádný vliv.
5. Povolení a zakázání zpráv chybové fronty:
Zapnutí přístroje vyčistí všechny bity registru, *CLS a , :STATus:PRESet nemají vliv.
Tabulka 5 – 8: Přehled příkazů SYSTem
Tabulka 5 – 10: Přehled příkazů spouštění
Poznámka: Vyčištění chybové fronty: Zapnutí přístroje a *CLS vyčistí frontu chyb, *RST,
:SYSTem:PRESet a :STATus:PRESet nemají vliv.
Tabulka 5 – 9: Přehled příkazů TRACe
Poznámka: *RST a :SYSTem:PRESet nemají žádný vliv na příkazy tohoto subsystému.
Poznámky:
1. Výchozí nastavení pro opakovanou inicializaci: :SYSTem:PRESet umožňuje opakovanou
inicializaci.
*RST zakazuje opakovanou inicializaci.
2. Výchozí nastavení pro počet: :SYSTem:PRESet nastavuje počet na INF (nekonečně).
*RST nastavuje počet na 1.
Tabulka 5 – 11: Přehled příkazů UNIT
Subsystém Calculate
Příkazy v tomto subsystému se používají k nastavení a k ovládání subsystému Calculate.
:CALCulate[1]
Tyto příkazy se používají k matematickým výpočtům MXB a procent.
:FORMat <name>
CALCulate[1]:FORMat <name> Specify CALC1 format
Parametry <function> = NONE Bez výpočtu
MXB Polynomický matematický výpočet
PERCent Výpočet procenta
Query :FORMat? Dotaz na formát
Popis
Tento příkaz se používá k specifikaci formátu matematických výpočtů CALC1.
Pokud se vybere NONE, neprovede se žádný výpočet. Po výběru MXB nebo PERCent
se zobrazí výsledek výpočtu.
Tento příkaz se používá k definici „b“ faktoru pro výpočet mx+b.
:MUNits
:CALCulate [1]:KMATh:MUNits <name> Specify units for mx+b
Parameter <name> = 3 znaky v rozsahu od ‘A’ do ‘Z’
Query :MUNits? Query units for mx+b
Popis
Tento příkaz se používá k specifikaci dat jednotek pro výpočet mx+b.
Použijte libovolné tři písmena od „A“ do „Z“.
:PERCent <NRf>
:CALCulate [1]:KMATh:PERCent <NRf> Specify target value for percent calculation
Parameter <Nrf> = -1e8 to +1e8 Určení cílové hodnoty
Query :PERCENt? Dotaz na procentuální cílovou hodnotu
Popis
Tento příkaz se používá k určení cílové hodnoty při výpočtu procent.
:ACQuire
:CALCulate [1]:KMATh:PERCent:ACQuire Use input signal as target value
Popis
Tento příkaz se používá k vyžádání hodnoty aktuálního vstupního signálu,
která se použije jako cílová hodnota při výpočtu procent.
:STATe <b>
:CALCulate [1]:STATe <b> Control CALC1
Parametry <b> = 0 nebo off Zakazuje (Disable) výpočet CALC1
1 nebo on Povoluje (Enable) výpočet CALC1
Query :STATe? Dotaz na stav (on nebo off) pro CALC1.
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání výpočtu CALC1.
Pokud se výpočet povolí, každý výsledek bude odrážet vybraný výpočet (viz :FORMat).
:DATA?
:CALCulate [1]:KMATh:DATA? Read CALC1 result
Popis
Tento příkaz žádosti se používá k načtení výsledku výpočtu CALC1. Pokud se CALC1 nepoužívá,
načte se „syrový“ výsledek.
:CALCulate2
Tyto příkazy se používají k nastavení a kontrole operací CALC2 s hodnotami uloženými v paměti.
:FORMat <name>
CALCulate2:FORMat <name> Specify CALC2 format
Parametry <name> = NONE Bez výpočtu
MEAN Střední hodnota výsledku v paměti
SDEViation Standardní odchylka výsledku v paměti
MAXimum Nejvyšší hodnota v paměti
MINimum Nejnižší hodnota v paměti
Query :FORMat? Dotaz na naprogramovaný formát
Popis
Tento příkaz se používá k určení formátu matematických výpočtů CALC2, která používají data
uložená v paměti.
Pokud se vybere NONE, výpočet CALC2 se neprovede. Pokud se vybere libovolný jiný formát,
a CALC2 je povolena (viz :STATe), výpočet se provede při každém příkazu :IMMediate,
nebo :IMMediate?.
:STATE <b>
:CALCulate2:STATe <b> Control CALC2
Parametry <b> = 0 nebo off Disable CALC2 calculation
1 nebo on Enable CALC2 calculation
Query :STATe? Query state (on or off) of CALC2.
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání výpočtu CALC2. Pokud je CALC2 je povolena,
zvolený formát CALC2 se vypočítá při každém příkazu :IMMediate, nebo :IMMediate?.
:IMMediate
:CALCulate2:IMMediate Perform CALC2
Query :IMMediate? Provede výpočet a načte výsledek (ekvivalent k
Popis
:CALCulate2:IMMediate; DATA?)
Tento příkaz se používá k provedení zvolené operace CALC2 s hodnotami, které jsou uloženy
v paměti (pokud je CAL2 povoleno; viz :STATe). Po provedení výpočtu lze výsledek načíst pomocí
dotazu :CALCulate2:DATA?.
Dalším způsobem jak provést výpočet a načíst výsledek je použití dotazové formy příkazu
(:IMMediate?). Když se odešle tento dotaz, výpočet se provede a zobrazí se výsledek.
Program
Tento příklad předpokládá, že v paměti jsou uložené hodnoty a funkce CALC2 je povolena.
PRINT #1, “output 02; :calc2:form max” ‘ Select format
PRINT #1, “output 02; :calc2:imm?” ‘ Perform math and query result
PRINT #1, “enter 02” ‘ Get response from 2000
:DATA?
:CALCulate2:DATA? Read CALC2 result
Popis
Tento dotaz se používá k načtení výsledku výpočtu CALC2. Pokud se CALC2 nepoužívá,
načte se „syrový“ výsledek.
:CALCulate3
Tyto příkazy se používají k nastavení a kontrole testů s limitními hodnotami CALC3.
Parametry <n> = -100e6 to 100e6 Určuje mezní hodnotu
DEFault Nastavuje horní limit na 1
Nastavuje dolní limit na -1
MINimum Nastavuje určený limit na -100e6
Popis
MAXimum Nastavuje určený limit na +100e6
Tento příkaz se používá k určení horní a dolní mezní hodnoty pro LIMIT1. Použitá prahová hodnota
závisí na právě zvolené funkci měření. Například, mezní hodnota 1 je 1V ve funkcích měření napětí
(ACV, nebo DCV), 1A slouží pro funkce měření proudu (DCI nebo ACI), 1Ω pro funkce měření odporu
(2 nebo 4) a 1 (C, F, nebo K) pro funkce měření teploty (TEMP). Mezní hodnota nezávisí na rozsahu
a limit 1 pro DCV znamená 1 V ve všech rozsazích měření.
:STATE <b>
:CALCulate3:LIMit[1]:STATE <b> Control LIMIT1 test
Parametry <b> = 0 or off Disable limit test
1 or on Enable limit test
Query :STATe? Query state (on or off) of limit test
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání testu limitní hodnoty LIMIT1.
Pokud se test povolí, zkouška se bude provádět při každém měření.
Signalizace neúspěšného výsledku testu (viz :FAIL?) pro LIMIT1 se vynuluje,
pokud se test mezní hodnoty zakáže.
:FAIL?
:CALCulate3:LIMit[1]:FAIL? Read LIMIT1 test result
Popis
Tento příkaz se používá k načtení výsledků testi LIMIT1
0 = výsledek testu je neúspěšný
1 = výsledek testu je úspěšný
Odpověď na dotaz (0 nebo 1) vám říká jen to, zda je výsledek neúspěšný nebo úspěšný.
Neříká, která z mezních hodnot byla překročena. Abyste zjistili, která z mezních hodnot byla
překročena, musíte načíst registr událostí měření.
Načtením výsledků testu mezních hodnot se nevynuluje indikace výsledku.
Neúspěšný test se vynuluje příkazem :CLEar, nebo vypnutím testu (:STATe OFF).
Příkazy :CLEar
[:IMMediate]
:CALCulate3:LIMit[1]:CLEar[:IMMediate] Clear LIMIT1 test failure
Popis
Tento příkaz se používá k vynulování indikace neúspěšného testu LIMIT1.
:AUTO <b>
:CALCulate3:LIMit[1]:CLEar:AUTO <b> Control auto- clear
Parametry <b> = 1 or ON Enable auto-clear for limit failure
Query :AUTO? Query state of auto-clear
0 or OFF Disable auto-clear for limit failure
Popis
Když je povoleno automatické vynulování, indikace neúspěšného testu mezních hodnot se vynuluje,
když přístroj přejde do stavu čekání. V opačném případě zůstává indikace, dokud se nevynuluje
příkazem :CLEar[IMMediate].
:IMMediate
:CALCulate3:IMMediate Perform CALC3
Popis
Když změníte konfiguraci testu mezních hodnot, následující měření se vyhodnotí podle nového
nastavení. Pokud přístroj není v režimu nepřetržitého měření (např. čeká na manuální spuštění),
test se neprovede, dokud se neobjeví konverze další hodnoty.
Tento příkaz vám umožňuje znovu použít vstupní data k testování nových mezních hodnot.
Předpokládejme například, že přístroj není v režimu nepřetržitého měření a vyžaduje manuální
spuštění. Změna mezních hodnot nebude mít vliv na výsledek posledního testu, ale odeslání příkazu
:IMMediate se data znovu zpracují a výsledek se vyhodnotí podle nových mezních hodnot.
Pamatujte, že odesláním příkazu :IMMediate se nezahájí konverze hodnoty.
Programování
PRINT #1, “output 16;:trig:sour bus” ‘ Place 2000 in one-shot mode
SLEEP 3 ‘ Wait three seconds
PRINT #1, “output 16;:calc:imm ‘ Re-perform limit test
Subsystém DISPlay
Příkazy tohoto subsystému se používají ke kontrole zobrazení na modelu 2000.
:ENABle <b>
:DISPlay:ENABle <b> Control display circuitry
Parametry <b> = 0 or OFF Disable display circuitry
1 or ON Enable display circuitry
Query :ENABle? Query state of display
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání obvodu displeje na čelním panelu.
Pokud se displej vypne, přístroj pracuje rychleji.
Ve vypnutém stavu nelze používat žádné ovladače na čelním panelu (kromě LOCAL).
Normální funkce displeje se obnoví po použití příkazu :ENABle, nebo přepnutím modelu 2000
do lokálního režimu (stiskem LOCAL).
Příkazy :TEXT
:DATA <a>
:DISPlay[:WINDow[1]]:TEXT:DATA <a> Define message for display.
Parameter <a> = ASCII znaky zprávy (max. 12 znaků). Znaky musí být v dvojitých (“ ”) nebo
Query :DATA? Dotaz na definici textové zprávy.
Popis
Tento příkaz definuje textovou zprávu pro displej. Mezera se počítá jako znak. Pokud je zpráva delší
než 12 znaků, výsledkem je chyba.
:STATe <b>
:DISPlay[WINDow[1]]:TEXT:STATe <b> Control (on/off) message
Parametry <b> = 0 or OFF Disable text message
Query :STATe? Query state of message mode.
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání režimu textové zprávy.
Pokud se povolí, zpráva se zobrazí.
Uživatelem definovaná zpráva se zobrazuje tak dlouho, dokud je přístroj v dálkovém režimu.
Po ukončení dálkového režimu (stiskem LOCAL nebo odesláním LOCAL 16) se zpráva zruší
a režim textové zprávy se vypne.
v jednoduchých (‘ ’) uvozovkách.
1 or ON Enable text message
Subsystém :FORMat
Příkazy v tomto subsystému se používají k výběru formátu dat pro přenos výsledků přes sběrnici.
Příkaz BORDer a příkaz DATA ovlivňuje jen hodnoty přenášené ze sběrnice (tj. SENSE:DATA?
nebo CALC:DATA? se vždy odesílají v ASCII).
[:DATA] <type>
:FORMat[:DATA] <type> Specify data format
Parametry <type> = ASCII ASCII format
Query [DATA]? Query data format
Popis
SREAL IEEE754 formát jednoduché přesnosti
DREAL IEEE754 formát dvojnásobné přesnosti
Tento příkaz se používá k výběru formátu dat pro přenos výsledků přes sběrnici.
Datový řetězec odesílaný přes sběrnici obsahuje při každé konverzi prvky specifikované příkazem
:ELEMents. Prvky se odesílají v určeném pořadí.
Datový formát ASCII lze okamžitěčíst. Cenou za převod formátů je určité snížení rychlosti.
Obrázek 5 – 1 ukazuje formát ASCII, který obsahuje všechny datové prvky.
Obrázek 5 – 1: Datový formát ASCII
* Výsledek, který je mimo rozsah, se zobrazuje jako +9.9E37.
SREAL vybere binární datový formát IEEE754 s jednoduchou přesností. Tabulka 5 – 2 ukazuje
normální pořadí bitů každého datového prvku. Když se například určí tři platné prvky, datový řetězec
každé konverze se vytvoří z třech 32 bitových datových bloků. Před datovým řetězcem každé
konverze je hlavička (2 bajty), která je binárním ekvivalentem znaku ASCII # a 0.
Hlavička se odesílá jedenkrát pro každou konverzi hodnoty.
Příkaz :BORDer
:BORDer <name>
:FORMat:BORDer <name> Specify binary byte order
Parametry <name> = NORMal Normální pořadí bajtu binárních formátů
SWAPped Obrácené pořadí bajtu binárních formátů
Query :BORDer? Query byte order
Popis
Tento příkaz se používá ke kontrole pořadí bajtu v binárním formátu IEEE754.
Při normálním pořadí bajtu se datová formát každého prvku odesílá následovně:
Hlavička „#0“ není tímto příkazem ovlivněna. Při každé konverzi hodnoty se odesílá vždy na začátku
datového řetězce.
Datový formát ASCII lze odesílat jen v normálním pořadí.
Parametry <item list>: READing Includes reading in data string
POZOR: Každá položka v seznamu musí být oddělena čárkou (,).
Query :ELEMents? Query elements in data string
Popis
Tento příkaz se používá k určení prvků, které se mají zahrnout do datového řetězce při každé
konverzi. Můžete specifikovat jeden až všechny tři prvky. Každý prvek v seznamu musí být oddělen
čárkou (,).
Vysvětlení k prvkům, které jsou uvedeny na obrázku 5 – 1:
READing: Hodnota na přístroji. Rozlišení této hodnoty přebírá rozlišení displeje.
Hodnota, která je mimo rozsah se zobrazuje jako +9.9e37 bez jednotek.
CHANnel: Uvádí číslo kanálu spínací karty, kterému patří uvedená hodnota.
Pokud se neskenuje, číslo je 0.
UNITs: Tento prvek přidává hodnotě funkční jednotku a k číslu kanálu jednotku kanálu
(interní nebo externí). Interní kanál se vztahuje ke kanálu na interně instalované spínací kartě,
zatímco externí kanál se vztahuje ke kanálu externího spínacího systému.
Tento prvek nelze použít v binárním formátu.
CHANnel Includes channel number
UNITs Includes units
Formát ASCII na obrázku 5 – 1 ukazuje pořadí bajtu datového řetězce.
Pořadí lze změnit jen v binárních formátech.
Pokud se tento příkaz používá pro přidání prvku, musíte přidat všechny prvky, které chcete ve formátu
použít. Když například hodnota už specifikována a chcete přidat kanál, musíte zahrnout parametr
READing:
:form:elem chan, read
Subsystém ROUTe
Příkazy tohoto subsystému se používají k nastavení a kontrole spínání.
Kontrola jednotlivého kanálu (nebo párů kanálů)
Podobně jako operace na čelním panelu vám následující příkazy umožňují zavřít kanál
(nebo pár kanálů) na interní kartě skeneru.
:CLOSe <chan num>
:ROUTe:CLOSe <chan num> Close specified channel or channel pair
Parameter <chan num> = (@ X) Specify channel (X)
Kde X je jeden kanál (1 až 10) nebo pár kanálů (1 až 5), které se mají zavřít.
Popis
Tento příkaz vám umožňuje zavřít jeden kanál nebo pár kanálů na interní kartě skeneru.
Vždy lze zavřít jen jeden kanál (nebo jeden pár kanálů). Pokud se odešle tento příkaz,
každý zavřený kanál se nejdříve otevře a poté se určená kanál (nebo pár kanálů) zavře.
Když se zvolí funkce měření na 2 vodičích (např. DCV), na kartě skeneru se použije 2 – pólové
spínání a určený kanál (1 až 10) se zavře.
Pokud se zvolí funkce měření na 4 vodičích (např. W4), na kartě skeneru se použije 4 – pólové
spínání a určený pár kanálů (1 až 5) se zavře.
V 4 – pólovém režimu jsou následující páry kanálů:
Kanál 1 tvoří pár s kanálem 6
Kanál 2 tvoří pár s kanálem 7
Kanál 3 tvoří pár s kanálem 8
Kanál 4 tvoří pár s kanálem 9
Kanál 5 tvoří pár s kanálem 10
Příklady:
2 – pólový režim 4 – pólový režim
rout:clos (@ 2)
rout:clos (@ 4)
rout:clos (@ 7)
Zavře kanál 2 Zavře kanály 2 a 7
Zavře kanál 4 Zavře kanály 5 a 9
Zavře kanál 7 Neplatné
Pokud se kanál (nebo pár kanálů) zavře tímto příkazem, zobrazí se ukazatel příslušného kanálu.
Nezapomeňte, že ukazatel spárovaných kanálů se neukazuje.
:CLOSe:STATe?
:ROUTe:CLOSe:STATe? Query closed channel or channel pair
Popis
Odpověď na tento dotaz označuje kanál (nebo pár kanálů) na interní kartě skeneru, který byl uzavřen
pomocí příkazu :rout:clos <chan num> (nebo kanály uzavřené z čelního panelu). Odpověď nezahrnuje
páry kanálů při měření na 4 vodičích. Když jste například zavřeli pár kanálů 4 a 9 odpověď (@ 4) se
nevrátí.
POZNÁMKA: Kanály nelze zavřít, pokud právě povoleno skenování (interní nebo externí).
Viz příkaz :LSELect <name>.
:OPEN:ALL
:ROUTe:OPEN:ALL Open all input channels
Popis
Tento příkaz se používá k otevření všech kanálů (1 až 10) na interní kartě skeneru. Jediným kanálem,
který tento příkaz neotevře, je kanál 11., protože se jedná o 2 – 4 pólové relé, které se řídí zvláštními
příkazy pro řízení několika kanálů (viz níže).
Odeslání příkazu rout:open:all ukončí operaci skeneru.
Kontrola několika kanálů
:CLOSe <list>
:ROUTe:MULTiple:CLOSe <list> Close specified channels
Parameter <list> = (@ chanlist) Specify channels to close
Kde chanlist je seznam kanálů (1 až 11), které se mají zavřít.
Popis
Tento příkaz vám umožňuje zavřít současně několik kanálů. Když se příkaz odešle, zavřou se kanály
specifikované v seznamu kanálů.
Odesláním příkazu se vypnou ukazatele na čelním panelu. Pro zjištění, které kanály se zavřely,
použijte níže uvedený příkaz.
Popis
Tento dotaz se používá pro zjištění, které kanály na interní kartě skeneru jsou zavřené. Po odeslání
příkazu a adresování přístroje na mluvení se na počítač odešle seznam všech zavřených kanálů.
OPEN <list>
:ROUTe:MULTiple:OPEN <list> Open specified channels
Parameter <list> = (@ chanlist) Specify channels to open
Kde chanlist je seznam kanálů (1 až 11), které se mají otevřít.
Popis
Tento příkaz se používá k otevření určených kanálů na interní kartě skeneru. Pokud se příkaz odešle,
otevřou se kanály specifikované v seznamu kanálů.
Kanál 11 představuje 2 – 4 pólové relé. Otevřením kanálu 11 se vybere provozní režim na 4 vodičích.
Příklad seznamu:
List = (@1,3,5) Kanály 1, 3, a 5.
= (@1:5) Kanály 1 až 5.
Příkazy :SCAN
[:INTernal] <list>
:ROUTe:SCAN[:INTernal] <list> Define internal scan list and enable scan.
Tento příkaz se používá k definici seznamu pro interní kartu skeneru. Seznam může obsahovat
2 až 10 kanálů. Následující příklady ukazují různé formy vyjádření seznamu:
list = (@ 2,3,4) Kanály jsou odděleny čárkami (,).
(@ 1:8) Rozsah kanálů (1 až8). Hranice rozsahu jsou odděleny dvojtečkou (:).
:EXTernal <list>
:ROUTe:SCAN:EXTernal <list> Define external scan list
Parameter <list> = (@ scanlist)
Query :EXTernal? Query programmed scan list
Popis
Model 2000 dokáže pracovat s externí spínacím systémem (např. model Keithley 7001 nebo 7002)
a měřit až 800 kanálů, které se spínají tímto externím systémem. Tento příkaz se používá k definici
seznamu externích skenování.
Kde scanlist je specifikovaný seznam kanálů (1 až 10), které se mají skenovat.
Kde scanlist je specifikovaný seznam externích kanálů (1 až 800), které se mají
skenovat.
Seznam může obsahovat 2 až 800 kanálů. Externí skenování se povoluje příkazem
:ROUTe:SCAN:LSELect EXTernal.
Parametry <name> = INTernal Enable scan for internal scanner card
Query :LSELect?: Query scan operation
Popis
Tento příkaz se používá k výběru a provedení požadované operace skenování.
Pokud se zvolí INTernal, model 2000 skenuje kanály interní spínací karty podle nastavení skenování.
EXTernal se používá k měření kanálů, které jsou ovládány externím spínacím systémem.
Pokud se vybere EXTernal, model 2000 skenuje seznam externích skenování.
Subsystém [SENSe[1]]
Subsystém Sense 1 se používá k nastavení a kontrole funkcí měření modelu 2000.
Před nastavením různé konfigurace se funkce nemusí vybrat. Může se vybrat kdykoliv po jejím
naprogramování. Kdykoliv se však funkce vybere, tak se předpokládá, že je už naprogramována.
Parametry <name> = ‘CURRent:AC’ ‘Select AC Current
Query ; :FUNCtion? Query currently programmed function.
Popis
Příkaz :FUNCtion se používá k výběru funkce měření. Názvy parametrů jsou v jednoduchých
uvozovkách (’). Namísto nich však lze použít i dvojité uvozovky (“).
Každá funkce měření si pamatuje svá jedinečná nastavení, jako je rozsah, rychlost, filtr a rel.
Eliminuje se tím nutnost znovu programovat vstupní podmínky pokaždé, když se funkce přepnou.
Popis
Tento dotaz se používá k načtení výsledku posledního měření, Vrací „základní“ hodnotu
nebo hodnotu, která je výsledkem referenční operace (REL na čelním panelu). Pokud je například
referenční hodnota 1.0, tak hodnota, kterou vrátí tento dotaz, je „základní“ hodnota mínus 1.0.
Pomocí tohoto dotazu nelze číst výsledky matematických operací. Výsledek se vrací ve formě
exponentu. Například výsledek 10 V DC se zobrazí jako +1.000000E+01.
Příkaz :HOLD
Následující příkazy se používají k nastavení a kontrole funkce HOLD.
:WINDow <NRf>
[:SENSe[1]]:HOLD:WINDow <NRf><name> Set Hold window
Parameter <NRf> = 0.01 to 20 Set window (percent)
Query :WINDow? Query Hold window.
EXTernal Enable scan for external scanner card
NONE Disable all scan operations
‘CURRent[:DC]’ ‘Select DC Current
‘VOLTage:AC’ ‘Select AC Voltage
‘VOLTage[:DC]’ ‘Select DC Voltage
‘RESistance’ ‘Select 2-wire Resistance
‘FRESistance’ ‘Select 4-wire Resistance
‘PERiod’ ‘Select Period
‘FREQuency’ ‘Select Frequency
‘TEMPerature’ ‘Select Temperature
‘DIODe’ ‘Select Diode Testing
‘CONTinuity’ ‘Select Continuity Testing
Popis
Tento příkaz se používá k nastavení okna funkce HOLD. Okno se vyjadřuje jako procento
„počáteční“ hodnoty pro proces Hold.
:COUNt <NRf>
[:SENSe[1]]:HOLD:COUNt <NRf> Specify Hold count.
Parameter <NRf> = 2 až 100 Specify Hold count
Query :COUNt? Query Hold count.
Popis
Tento příkaz se používá k nastavení počtu funkce Hold a označuje počet hodnot, které se porovnávají
s „počáteční“ hodnotou pro proces Hold.
:STATe <b>
[:SENSe[1]]:HOLD:STATe <b> Control (on/off) Hold
Parametry <b> = 0 or OFF Disable Hold
Query :STATe? Query state of Hold.
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání funkce Hold.
1 or ON Enable Hold
Příkazy :Speed
:NPLCycles <n>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:NPLCycles <n> Set NPLC for ACI
[:SENSe[1]]:CURRen[:DC]:NPLCycles <n> Set NPLC for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:NPLCycles <n> Set NPLC for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:NPLCycles <n> Set NPLC for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:NPLCycles <n> Set NPLC for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:NPLCycles <n> Set NPLC for Ω4
[:SENSe[1]]:TEMPerature:NPLCycles <n> Set NPLC for TEMP
Parametry <n> = 0.01 až 10 Power line cycles per integration
Query :NPLCycles? Query programmed NPLC value
:NPLCycles? DEFault Query *RST default value
:NPLCycles? MINimum Query minimum NPLC value
:NPLCycles? MAXimum Query maximum NPLC value
Popis
Integrační doba (rychlost měření) pro základní funkce měření (kromě frekvence a periody)
se nastavují příkazem :NPLCycle. Integrační doba je vyjádřena pomocí NPLC (Number of Power Line
Cycles - počet period napájecího napětí). Například, když PLC = 1, integrační doba v sekundách bude
1/60 (při frekvenci v síti 60 Hz), tj. 16,67 ms.
DEFault 1
MINimum 0.01
MAXimum 10
Příkazy :RANGe
[:UPPer] <n>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:RANGe[:UPPer] <n> Set measurement range for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent[:DC]:RANGe[:UPPer] <n> Set measurement range for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:RANGe[:UPPer] <n> Set measurement range for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:RANGe[:UPPer] <n> Set measurement range for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:RANGe[:UPPer] <n> Set measurement range for ∧2
[:SENSe[1]]:FRESistance:RANGe[:UPPer] <n> Set measurement range for ∧4
Parametry <n> = 0 až 3.1 Expected reading is amps (ACI and DCI)
Query :RANGe[:UPPer]? Query ACI measurement range
:RANGe[:UPPer]? DEFault Query *RST default range
:RANGe[:UPPer]? MINimum Query lowest measurement range
:RANGe[:UPPer]? MAXimum Query highest measurement range
Popis
0 to 757.5 Expected reading is AC volts (ACV)
0 to 1010 Expected reading in DC volts (DCV)
0 to 120e6 Expected reading is ohms (∧2 and ∧4)
DEFault 3 (ACI and DCI)
MINimum 0 (All functions)
MAXimum Same as DEFault
757.5 (ACV)
1000 (DCV)
100e6 and ∧
Tento příkaz se používá k manuálnímu nastavení rozsahu měření pro specifikovanou funkci měření.
Rozsah se vybere určením očekávané hodnoty jako absolutní hodnoty. Model 2000 pak vybere
nejcitlivější rozsah, který odpovídá očekávané hodnotě. Když například očekáváte hodnotu výsledku
přibližně 50 mV, jednoduše nechte parametr (<n>) = 0,05 (nebo 50e-3), aby vybral rozsah 100 mV.
:AUTO <b>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:RANGe:AUTO <b> Control auto range for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent[:DC]:RANGe:AUTO <b> Control auto range for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:RANGe:AUTO <b> Control auto range for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:RANGe:AUTO <b> Control auto range for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:RANGe:AUTO <b> Control auto range for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:RANGe:AUTO <b> Control auto range for Ω4
Parametry <b> = 1 or ON Enable auto range
0 or OFF Disable auto range
Query :AUTO? Query auto range (on or off)
Popis
Tyto příkazy se používají ke kontrole automatického rozsahu. Pokud je funkce povolena, přístroj
automaticky přejde do nejcitlivějšího rozsahu pro měření.
Příkaz automatického rozsahu (:RANGe:AUTO) se pojí s příkazem, který manuálně vybere rozsah
měření (:RANGe <n>). Když je funkce automatického rozsahu povolena, hodnota parametru pro
:RANGe <n> se změní na automaticky vybranou hodnotu rozsahu. Pokud funkce automatického
rozsahu není povolena, přístroj zůstane v automaticky zvoleném rozsahu a zadá-li se platný
příkaz :RANGe <n>, automaticky rozsah se vypne.
Příkazy :REFerence <n>
:REFerence <n>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:REFerence <n> Specify reference for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent[:DC]:REFerence <n> Specify reference for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:REFerence <n> Specify reference for ACV
:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:REFerence <n> Specify reference for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:REFerence <n> Specify reference for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:REFerence <n> Specify reference for Ω4
[:SENSe[1]]:FREQuency:REFerence <n> Specify reference for FREQ
[:SENSe[1]]:PERiod:REFerence <n> Specify reference for PER
[:SENSe[1]]:TEMPerature:REFerence <n> Specify reference for TEMP
Parametry <n> = -3.1 to 3.1 Reference for ACI and DCI
-757.5 to 757.5 Reference for ACV
-1010 to 1010 Reference for DCV
0 to 120e6 Reference for Ω2 and Ω4
0 to 1.5e7 Reference for FREQ
0 to 1 Reference for PER
-200 to 1372 Reference for TEMP
DEFault 0 (all functions)
MINimum Minimum value for specified function
MAXimum Maximum value for specified function
Query :REFerence? Query programmed reference value
:REFerence? DEFault Query *RST default reference value
:REFerence? MINimum Query lowest allowable reference value
:REFerence? MAXimum Query largest allowable reference value
Popis
Tyto příkazy se používají k vytvoření referenční hodnoty pro specifikovanou funkci.
Je-li reference povolena, výsledkem bude algebraický rozdíl mezi vstupním signálem a referenční
hodnotou:
Výsledek = Vstupní signál – Referenční hodnota
Na čelním panelu se reference označuje jako REL.
Příkaz :REFerence <n> se pojí s příkazem :ACQuire. Poslední odeslaný příkaz (:REFerence <n>,
nebo :ACQuire) vytvoří referenci. Pokud se reference vytvoří pomocí příkazu :REFerence <n>,
vrací naprogramovanou hodnotu dotaz :REFerence?. Naopak platí, že když reference vytvoří
pomocí příkazu :ACQuire, dotazem :REFerence? Se vrací požadovaná referenční hodnota.
:STATe <b>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:REFerence:STATe <b> Control reference for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent[:DC]:REFerence:STATe <b> Control reference for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:REFerence:STATe <b> Control reference for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:REFerence:STATe <b> Control reference for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:REFerence:STATe <b> Control reference for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:REFerence:STATe <b> Control reference for Ω4
[:SENSe[1]]:FREQuency:REFerence:STATe <b> Control reference for FREQ
[:SENSe[1]]:PERiod:REFerence:STATe <b> Control reference for PER
[:SENSe[1]]:TEMPerature:REFerence:STATe <b> Control reference for TEMP
Parametry <b> = 1 or ON Enable reference
0 or OFF Disable reference
Query :STATe? Query state of reference
Popis
Tyto příkazy se používají k povolení, nebo k zakázání reference pro určenou funkci.
Pokud je reference povolena, zobrazovaný výsledek bude obsahovat také naprogramovanou
referenční hodnotu.
:ACQuire
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:REFerence:ACQuire Acquire reference for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent[:DC]:REFerence:ACQuire Acquire reference for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:REFerence:ACQuire Acquire reference for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:REFerence:ACQuire Acquire reference for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:REFerence:ACQuire Acquire reference for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:REFerence:ACQuire Acquire reference for Ω4
[:SENSe[1]]:PERiod:REFerence:ACQuire Acquire reference for PER
[:SENSe[1]]:FREQuency:REFerence:ACQuire Acquire reference for FREQ
[:SENSe[1]]:TEMPerature:REFerence:ACQuire Acquire reference for TEMP
Popis
Když se odešle některý z těchto příkazů, měřený vstupní signál se vytvoří a vyžádá jako referenční
hodnota. Tento příkaz se obvykle používá k vynulování displeje. Například, když se na displeji
zobrazuje ofset 1 µV, odesláním tohoto příkazu a povolením reference (viz :STATe) se displej
vynuluje.
Tento příkaz je platný, jen když je přístroj v specifikované funkci měření. Pokud je v jiné funkci,
způsobí se chyba. Stejně se tak po odeslání tohoto příkazu objeví chyba v případě, že je výsledek
mimo rozsah („OFLO“) nebo když se výsledek neobjeví („- - -„).
Příkaz :DIGits
:DIGits <n>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:DIGits <n> Specify resolution for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent:DC:DIGits <n> Specify resolution for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:DIGits <n> Specify resolution for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage:DC:DIGits <n> Specify resolution for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:DIGits <n> Specify resolution for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:DIGits <n> Specify resolution for Ω4
[:SENSe[1]]:PERiod:DIGits <n> Specify resolution for PER
[:SENSe[1]]:FREQuency:DIGits <n> Specify resolution for FREQ
[:SENSe[1]]:TEMPerature:DIGits <n> Specify resolution for TEMP
Parametry <n> = 4 3H digits
Query :DIGits? Query selected resolution
Popis
Tyto příkazy se používají k výběru rozlišení displeje pro specifikovanou funkci měření.
I když parametry tohoto příkazu mají formu celých čísel (4 až 7), můžete rozlišení specifikovat také
ve formě reálných čísel. Například pro výběr rozlišení 3H digit nechte <n> = 3.5, pro 4H digit = 4.5 atd.
Přístroj interně zaokrouhlí hodnotu vloženého parametru na nejbližší celé číslo.
5 4H digits
6 5H digits
7 6H digits
DEFault 6H digits for DCI, DCV, Ω2, Ω4, FREQ, PER
5H digits for ACI, ACV, TEMP
MINimum 3H for DCI, ACI, ACV, DCV, Ω2, Ω4, TEMP
MAXIMUM 6H digits for DCI, ACI, ACV, DCV, Ω2, Ω4, TEMP
:DIGits? DEFault Query *RST default resolution
:DIGits? MINimum Query minimum allowable resoltuion
:DIGits? MAXimum Query maximum allowable resolution
Příkazy :AVERage
Příkazy :AVERage se používají k nastavení a kontrole filtru.
:STATe <b>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:AVERage:STATe <b> Control filter for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent[:DC]:AVERage:STATe <b> Control filter for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:AVERage:STATe <b> Control filter for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:AVERage:STATe <b> Control filter for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:AVERage:STATe <b> Control filter for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:AVERage:STATe <b> Control filter for Ω4
[:SENSe[1]]:TEMPerature:AVERage:STATe <b> Control filter for TEMP
Parametry <b> = 0 or OFF Disable the digital filter
Query :STATe? Query state of digital filter
Popis
Tyto příkazy se používají k povolení, nebo k zakázání digitálního filtru průměru specifikované funkce.
Pokud je filtr povolený, výsledek se filtruje podle nastavení filtru.
:TCONtrol <name>
:SENSe[1]]:CURRent:AC:AVERage:TCONtrol <name> Select filter type for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent[:DC]:AVERage:TCONtrol <name> Select filter type for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:AVERage:TCONtrol <name> Select filter type for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:AVERage:TCONtrol <name> Select filter type for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:AVERage:TCONtrol <name> Select filter type for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:AVERage:TCONtrol <name> Select filter type for Ω4
[:SENSe[1]]:TEMPerature:AVERage:TCONtrol <name> Select filter type for TEMP
Tyto příkazy se používají k výběru typu digitálního filtru (REPeat, nebo MOVing) průměru
specifikované funkce.
Počet výsledků, který se filtrem průměruje, se nastaví příkazem :AVERage:COUNt.
Pro povolení nebo zakázání filtru se použije příkaz :AVERage:STATe. Změnou typu filtru
se vypíná automatický filtr.
:COUNt <n>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:AVERage:COUNt <n> Specify filter count for ACI
[:SENSe[1]]:CURRent[:DC]:AVERage:COUNt <n> Specify filter for DCI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:AVERage:COUNt <n> Specify filter count for ACV
[:SENSe[1]]:VOLTage[:DC]:AVERage:COUNt <n> Specify filter count for DCV
[:SENSe[1]]:RESistance:AVERage:COUNt <n> Specify filter count for Ω2
[:SENSe[1]]:FRESistance:AVERage:COUNt <n> Specify filter count for Ω4
[:SENSe[1]]:TEMPerature:AVERage:COUNt <n> Specify filter count for TEMP
Parametry <n> = 1 až 100 Specify filter count
Query :COUNt? Query filter count
Popis
Tyto příkazy se používají k určení počtu filtrování. Tento počet obvykle označuje počet výsledků,
které jsou uloženy ve vyrovnávací paměti filtru pro výpočet průměru. Čím je počet filtrování vyšší,
tím víc se jich provede.
1 or ON Enable the digital filter
MOVing Select moving filter
DEFault 10
MINimum 1
MAXimum 100
:COUNt? DEFault Query the *RST default filter count
:COUNt? MINimum Query the lowest allowable filter count
Příkaz :Bandwidth
:BANDwidth <n>
[:SENSe[1]]:CURRent:AC:DETector:BANDwidth <n> Specify maximum bandwidth for ACI
[:SENSe[1]]:VOLTage:AC:DETector:BANDwidth <n> Specify maximum bandwidth for ACV
Parametr <n> = 3 to 300e3 Specify bandwidth (in Hz)
Query BANDwidth? Query selected bandwidth
Popis
Pro nastavení měření ACi a ACV používá multimetr 2000 tři šířky pásma 3 (3Hz – 300 kHz, 30 (30Hz
– 300 kHz) a 300 (300 HZ – 300 kHz). Aby se dosáhlo co nejlepší přesnosti měření, měli byste použít
pásmo, které nejlépe odpovídá frekvenci vstupního kanálu. Když je například vstupní signál 40 Hz, tak
by se mělo použít nastavení 30.
Tyto příkazy se používají k výběru pásmo pro funkce ACI a ACV. Pro nastavení jednoduše určete
přibližnou frekvenci vstupního signálu a model 2000 automaticky určí optimální nastavení šířky
pásma.
POZNÁMKA:
Nastavení NPLC je tak platné jen pro nastavení 300.
K nastavení pásma 3 a 30 se používá normální konverzní metoda A/D.
Příkazy :THResholds
Tyto příkazy použijete pro nastavení maximálního rozsahu vstupního signálu při měření frekvence
a periody.
:RANGe <n>
[:SENSe[1]]:PERiod:THReshold:VOLTage:RANGe <n> Set voltage threshold range
[:SENSe[1]]:FREQuency:THReshold:VOLTage:RANGe <n> Set voltage threshold range
Parametry <n> = 0 to 1010 Specify signal level in volts (voltage threshold)
Query :RANGe? Query maximum signal level
Popis
Tyto příkazy se používají pro stanovení očekávaného vstupního signálu.
Přístroj poté automaticky vybere nejcitlivější rozsah mezních hodnot proudu a napětí.
Parametry <name> = SIMulated Jako referenci použijte simulovanou teplotu
Query :RSELect? Query reference junction type
REAL Jako referenci použijte naměřenou teplotu
Popis
Tento příkaz se používá pro k specifikaci referenčního typu spoje, který se má použít pro měření
teploty. Pokud používáte skutečný referenční bod, vyberte REAL. K určení požadované referenční
teploty se pak použije příkaz :REAL. Příkaz :SIMulated se použije k určení simulované referenční
teploty.
32 to 122 Specify temperature in °F
273 to 323 Specify temperature in K
DEFault 23°C, 73.4°F, 296K
MINimum 0°C, 32°F, 273K
MAXimum 50°C, 122°F, 323K
Query :SIMulated? Query simulated reference
:SIMulated? DEFault Query default *RST reference
:SIMulated? MINimum Query lowest allowable reference
:SIMulated? MAXimum Query largest allowable reference
Popis
Tento příkaz se používá pro k specifikaci simulované referenční teploty. Hodnota teploty závisí
na tom, jaká jednotka teploty se právě používá (°C, °F, °K). Jako simulovaná referenční teplota
se obvykle používá 0° nebo 23 °C.
Parametry <n> = -0.09999 až 0.09999 Specify temperature coefficient
DEFault +0.01 temperature coefficient
MINimum -0.09999 temperature coefficient
MAXimum +0.09999 temperature coefficient
Query :TCOefficient? Query temperature coefficient (TC)
:TCOefficient? DEFault Query *RST default TC
:TCOefficient? MINimum Query lowest allowable TC
:TCOefficient? MAXimum Query largest allowable TC
Popis
Tento příkaz se používá pro k specifikaci teplotního koeficientu (TC) „skutečného“ referenčního
typu spoje. TC se určuje v °C/V a nemá na ní vliv příkaz :UNIT:TEMPerature.
Parametry <n> = -0.09999 až 0.09999 Specify voltage offset at 0°C
DEFault 0.05463
MINimum -0.09999
MAXimum 0.09999
Query :OFFSet? Query voltage offset
:OFFSet? DEFault Query *RST default voltage offset
:OFFSet? MINimum Query lowest allowable voltage offset
Popis
:OFFSet? MAXimum Query largest allowable voltage offset
Tento příkaz se používá pro k specifikaci ofsetu napětí při teplotě referenčního spoje 0 °C.
Příkaz :DIODe
:RANGe[:UPPer] <NRf>
[:SENSe[1]]:DIODe:CURRent:RANGe[:UPPer] <NRf> Select current range for diode test
Parametry <NRf> = 0 to 1e-3 Specify diode test current
Query [UPPer]? Query selected range
Popis
Při testu diod jsou dostupné tři rozsahy proudu: 10 µA, 100 µA a 1 mA. Rozsah se vybere tímto
příkazem, kterým se určí očekávaný proud testované diody. Přístroj pak automaticky vybere vhodný
rozsah.
Parametry <NRf> = 1 to 1000 Specify threshold in ohms
Query :THReshold? Query threshold resistance
Popis
Tento příkaz se používá pro k specifikaci mezní hodnoty odporu pro test propojenosti.
Propojenost se objeví, když je výsledek měření nižší, nebo se rovná specifikované mezní úrovni.
Subsystém STATus
Subsystém STATus se používá ke kontrole stavových registrů modelu 2000.
Tyto dotazy se používají k načtení registrů událostí. Po odeslání dotazu a adresování modelu 2000
na mluvení se na počítač odešle desítková hodnota. Binární ekvivalent této hodnoty určuje, které bity
se v příslušném registru nastaví. Načtením registru událostí se bity daného registru vynulují.
Například za předpokladu, že výsledek načtení registru událostí měření dává desítkovou hodnotu 544.
Binární ekvivalentem této hodnoty je 0000001000100000. Touto binární hodnotou se v registru
událostí měření nastaví bity B5, a B9.
Registr událostí měření:
Bit B1, dolní limit (LL) – Nastavený bit indikuje, že hodnota je nižší než nastavení dolního limitu 1.
Bit B2, Horní limit (HL) - Nastavený bit indikuje, že hodnota je vyšší než nastavení horního limitu 1.
Bity B3 a B4 se nepoužívají.
Bit B5, Dostupné čtení (RAV) – Nastavený bit ukazuje, byl zpracovaný výsledek a je k dispozici
jeho načtení.
Bit B6 - nepoužívá se
Bit B7, Dostupná paměť (BAV) – Nastavený bit ukazuje, že ve vyrovnávací paměti jsou alespoň
2 výsledky.
Bit B8, Paměť zaplněna na 50% (BHF) - Nastavený bit ukazuje, že paměť je z poloviny zaplněna.
Bit B9, Paměť je zaplněna (BFL) - Nastavený bit ukazuje, že celá paměť je zaplněna.
Bity B10 až B15 se nepoužívají.
Obrázek 5 – 4: Registr událostí měření
Registr neplatných událostí:
Bity B0 až B3 se nepoužívají
Bit B4, Souhrn teplot (Temp) - Nastavený bit ukazuje, že při měření teploty se objevilo neplatné
měření na referenčním spoji.
Bity B5, B6 a B7 se nepoužívají
Bit B8, Souhrn kalibrace (Cal) - Nastavený bit ukazuje, že během sekvence náběhu přístroje
po zapnutí byla detekována neplatná kalibrační konstanta. Přístroj namísto této konstanty použije
výchozí kalibrační konstantu. Tato chyba se vynuluje po úspěšné kalibraci přístroje.
POZNÁMKA: Vždy, pokud se objeví neplatná událost, zapne se ukazatel ERR, který se vypne
po jejím odstranění.
Obrázek 5 – 5: Registr neplatných událostí
Registr provozních událostí:
Bity B0 až B3 se nepoužívají
Bit B4, Měření (Meas) – Nastavený bit ukazuje, že probíhá měření.
Bit B5, Spouštění (Trig) - Nastavený bit ukazuje, že přístroj je ve fázi spouštění.
Bity B6 až B9 se nepoužívají
Bit B10, Čekání - Nastavený bit ukazuje, že přístroj je ve fázi čekání.
Bity B11 až B15 se nepoužívají
Obrázek 5 – 6: Registr provozních událostí
Příkaz :ENABle
:ENABle <Nrf>
:STATus:MEASurement:ENABle <NRf> Program Measurement Event Enable Register
:STATus:QUEStionable:ENABle <NRf> Program Questionable Event Enable Register
:STATus:OPERation:ENABle <NRf> Program Operation Event Enable Register
Parametry <NRf> = 0 Clear register <NRf> = 128 Set bit B7
Query :ENABle? Query enable register
Popis
Tyto příkazy se používají k nastavení obsahu registru povolení událostí (viz níže obrázky 5 -7, 5 – 8,
5 – 9). Příkaz se odešle jako desítkový ekvivalent binární hodnoty, která označuje požadovaný stav
(0 nebo 1) každého bitu v příslušném registru.
Každý registr povolení se používá jako maska událostí. Když se bit v registru povolení vynuluje (0),
příslušný bit v registru událostí se zamaskuje a nemůže tak nastavit příslušný souhrnný bit dalšího
registru nastaveného v stavové struktuře. Naopak, když má bit v registru povolení hodnotu (1),
příslušný bit v registru událostí je bez masky.
Na obrázcích 5 -7, 5 – 8, 5 – 9 je uvedena také desítková váha bitů. Souhrn desítkových vah bitů,
které chcete nastavit, se odešle jako parametr (<NRf>) příslušného příkazu :ENABle. Když chcete
např. nastavit bit BFL a RAV v registru Measurement Event Enable, odešlete následující příkaz:
:stat:meas:enab 544
kde; BFL (bit B9) = Decimal = 512
RAV (bit B5) = Decimal = 32
<NRf> = 544
1 Set bit B0 256 Set bit B8
2 Set bit B1 512 Set bit B9
4 Set bit B2 1024 Set bit B10
16 Set bit B4 16384 Set bit B14
32 Set bit B5 65535 Set all bits
64 Set bit B6
Tyto dotazy se používají k načtení obsahu registru podmínek. Každý registr událostí (kromě registru
standardních událostí) má pomocný registr podmínek. Registr podmínky je podobný příslušnému
registru událostí s tím rozdílem, že je v reálném čase a nepřetržitě se aktualizuje, aby odrážel aktuální
provozní stav přístroje.
Po odeslání některého z těchto dotazů a adresování modelu 2000 na mluvení se na počítač odešle
desítková hodnota. Binární ekvivalent této hodnoty ukazuje, které bity v registru jsou nastaveny.
Když se například odešle dotaz :stat:meas:cond?, vrátí se desítková hodnota 512 (binárně
0000001000000000), bit B9 registru Measurement Condition je nastaven a ukazuje, že paměť
je zaplněna.
Příkaz :PRESet
:PRESET
:STATUS:PRESET Return registers to default conditions
Popis
Když se odešle tento příkaz, tak v registrech událostí SCPI se všechny bity následujících registrů
vynulují na nulu (0):
POZNÁMKA: Tento příkaz nemá vliv na registry, které nejsou uvedeny výše.
Příkazy :QUEue
[:NEXT]?
:STATus:QUEue[:NEXT]? Read Error Queue
Popis
Pokud se objeví chybová a stavová zpráva, umístí se do fronty chyb.
Tento dotaz se používá k načtení těchto zpráv.
Fronta může obsahovat až 10 zpráv. Když se zaplní, na posledním místě v registru se objeví
zpráva „350, ‘Queue Overflow”. Když je fronta prázdná, umístí se do fronty chyb zpráva “0, ‘No error”.
Před zprávami ve frontě jsou umístěna čísla. Záporná čísla (-) se používají pro zprávy definované
v SCPI a kladná čísla pro zprávy Keithly. Seznam chyb je v příloze k návodu.
Pokud se odešle tento příkaz a model 2000 se adresuje k mluvení, „nejstarší“ zpráva ve frontě
se odešle na počítač
:CLEar
:STATus:QUEue:CLEar Clear Error Queue
Popis
Tento příkaz se používá k vynulování fronty chybových zpráv.
:ENABle <list>
:STATus:QUEue:ENABle <list> Enable messages for Error Queue
Parametr <list> = (numlist)
Query :ENABle? Query list of enabled messages
Popis
Při zapnutí přístroje se všechny chybové zprávy přesunou do fronty chybových zpráv v pořadí,
ve kterém se objevily. Stavové zprávy nejsou povoleny a nepřejdou do fronty. Tento příkaz se používá
k specifikaci zpráv, které chcete povolit. Zprávy, které nespecifikujte, nebudou povoleny a nepřejdou
do fronty.
Když se odešle tento příkaz, všechny zprávy se nejdříve zakážou a poté se povolí zprávy, které jsou
v seznamu povoleny. Seznam, který se vrátí po dotazu :ENABle? Bude tak obsahovat všechny
povolené zprávy.
Různé formy zobrazení číselného označení seznamu zpráv:
Numlist= -1 Jedna zpráva
-110, -140, -222 Zprávy odděluje čárka
-110:-220 Rozsah zpráv (od -110 do -222)
-110:-222, -230 Rozsah zpráv a jedna zpráva oddělené čárkou
:DISable <list>
:STATus:QUEue:DISable <list> Disable messages for Error Queue
Parameter <list> = (numlist)
Query
Popis
Při zapnutí přístroje se všechny chybové zprávy přesunou do fronty chybových zpráv v pořadí,
ve kterém se objevily. Stavové zprávy nejsou povoleny a nepřejdou do fronty. Tento příkaz se používá
k specifikaci zpráv, které nechcete povolit. Zprávy, které zakážete, nebudou povoleny a nepřejdou
do fronty.
Kde, numlist představuje specifikovaný seznam zpráv, které chcete ve frontě povolit.
:DISable? Query list of disabled messages
Subsystém :SYSTEM
Tento subsystém obsahuje různé příkazy, jejichž přehled uvádíme v tabulce 5 – 8.
Příkaz :BEEPer
[:STATe] <b>
:BEEPer[:STATe] <b> Enable or disable beeper
Parametry <b> = 1 or ON Enable beeper
Query [:STATe]? Query state of beeper
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání zvukové signalizace při překročení mezních
hodnot.
0 or OFF Disable beeper
Příkaz :PRESet
:PRESet
:SYSTem:PRESet Return to :SYSTem:PRESet defaults
Popis
Tento příkaz vrátí přístroj do optimálního stavu obsluhy na čelním panelu.
Příkaz :KCLick
:KCLick <b>
:SYSTem:KCLick <b> Enable or disable keyclick
Parametry <b> = 1 or ON Enable keyclick (default)
Query KCLick? Query status of keyclick
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání kláves. K stejnému účelu můžete použít
kombinaci tlačítek SHIFT a LOCAL na čelním panelu.
0 or OFF Disable keyclick
Příkaz :POSetup <name>
:POSetup <name>
:SYSTem:POSetup <name> Program power-on defaults
Parametry <name> = RST Select *RST defaults on power up
Query :POSetup? Query power-on setup
Popis
Tento příkaz se používá k výběru výchozích hodnot po zapnutí přístroje. Pokud se použije *RST,
na přístroji se po zapnutí aktivují výchozí podmínky *RST. Pokud se vybere PRES, přístroj po zapnutí
přejde na výchozí podmínky :SYSTem:PRESet. Výchozí podmínky jsou uvedeny v tabulkách SCPI
(5 – 2 až 5 – 11).
Zvolí-li se parametr SAV0, na přístroji se po zapnutí aktivuje nastavení, které se uložilo příkazem
*SAV.
PRESet Select :SYSTem:PRESet defaults on power up
SAV0 Select saved defaults on power up
Příkaz :FRSWitch?
:FRSWitch?
:SYSTem:FRSWitch? Read INPUTS switch
Popis
Tento příkaz se používá k načtení pozice přepínače FRONT/REAR INPUTS.
Kódy pozic jsou následující:
1 = je vybraný vstup na předním panelu
2 = je vybraný vstup na zadním panelu
Příkaz :VERSion?
:VERsion?
:SYSTem:VERSion? Read SCPI version
Popis
Dotaz se používá k načtení verze SCPI standardu používaného v modelu 2000. Příklad:
1991.0
Vrácená zpráva ukazuje na verzi SCPI standardu.
Příkaz :ERRor?
:ERRor?
:SYSTem:ERRor? Read Error Queue
Popis
Při zapnutí přístroje se všechny chybové zprávy přesunou do fronty chybových zpráv.
Tento příkaz se používá k načtení chybových zpráv. Fronta může obsahovat až 10 zpráv.
Po dotazu se přečte nejstarší zpráva, která se poté z fronty vymaže.
Pokud se fronta zaplní, na posledním místě v registru se objeví zpráva „350, ‘Queue Overflow”.
Po zapnutí je fronta prázdná. Když je fronta prázdná, umístí se do fronty chyb zpráva “0, ‘No error”.
Před zprávami ve frontě jsou umístěna čísla. Záporná čísla (-) se používají pro zprávy definované
v SCPI a kladná čísla pro zprávy Keithly. Seznam chyb je v příloze k návodu.
POZNÁMKA: Dotaz :SYSTem:ERRor? Má stejný účinek jako dotaz :STATus:QUEue?.
Příkaz :AZERo
:STATe <b>
:SYSTem:AZERo:STATe <b> Control autozero
Parametry <b> = 1 or ON Enable autozero
Query :STATe? Query state of autozero
Popis
Tento příkaz se používá k povolení nebo k zakázání automatického nulování (autozero).
Přesnost se optimalizuje, když je automatické nulování povoleno. Pokud se zakáže, zvýší se rychlost
na úkor přesnosti.
Důležitá poznámka: Předtím než povolíte nebo zakážete auto-zero, model 2000 musí být ve stavu
čekání, do kterého se dostane, když nejdříve zrušíte nepřetržitou aktivaci (:INITiate:CONTinuous OFF)
a poté odešlete příkaz :ABORt.
Program:
PRINT #1, “output 16; :init:cont off; :abor” ‘Place 2000 in idle
PRINT #1, “output 16; :syst:azer:stat off; stat?” ‘ Disable autozero
PRINT #1, “enter 16” ‘ Get response from 2000
LINE INPUT #2, a$ ‘ Read response
PRINT a$ ‘ Display response
PRINT #1, “output 16; :init:cont on” ‘Take 2000 out of idle
POZNÁMKA: Po dokončení nezapomeňte znovu povolit automatickou nulu.
0 or OFF Disable autozero
Příkaz :CLEar
:CLEar
:SYSTem:CLEar Clear Error Queue
Popis
Tento příkaz se používá k vymazání fronty chybových zpráv.
Tento příkaz se používá k simulaci stisku tlačítek na čelním panelu.
Pro výběr DCV můžete například odeslat tento příkaz, aby simuloval stisk tlačítka DCV:
:syst:key 2
Seznam parametrů obsahuje kódy stisku tlačítek v numerickém pořadí.
Pro úplnost je uvádíme také na obrázku 5 – 10.
Obrázek 5 – 10: Kódy pro stisk tlačítek
2 DCV key 18 EX TRIG key
3 ACV key 19 TRIG key
4 DCI key 20 STORE key
5 ACI 21 RECALL key
6 Ω2 key 22 FILTER key
7 Ω4 key 23 REL key
8 FREQ key 24 left arrow key
9 — 25 —
10 — 26 OPEN key
11 up arrow key 27 CLOSE key
12 AUTO key 28 STEP key
13 down arrow key 29 SCAN key
14 ENTER key 30 DIGITS key
15 right arrow key 31 RATE key
Příkazy rozhraní RS-232
:LOCal
:SYSTem:LOCal Take 2000 out of remote
Popis
V průběhu komunikace RS-232 je model 2000 běžně v lokálním režimu a k obsluze lze používat
tlačítka na čelním panelu. Může se však stát, že během komunikace RS-232 budete chtít čelní panel
zamknout (viz :RWLock).
Tímto příkazem se model 2000 přepne z dálkového na lokální režim a umožní se obsluha pomocí
tlačítek na čelním panelu. Příkaz lze odeslat jen přes rozhraní RS-232.
:REMote
:SYSTem:REMote Place the Model 2000 in remote
Popis
Tímto příkazem se model 2000 přepne z lokálního na dálkový režim.
Tlačítka na čelním panelu budou zamčena, pokud se uplatní lokální zamčení (viz :RWLock).
Příkaz lze odeslat jen přes rozhraní RS-232.
:RWLock
:SYSTem:RWLock Disable front panel keys
Popis
Tento příkaz se používá k zakázání ovladačů na čelním panelu (lokální zamčení) během operací
RS-232.
Přepnutím přístroje z dálkového na lokální režim (viz :LOCal) se obnoví možnost používaní tlačítek
na čelním panelu. Příkaz lze odeslat jen přes rozhraní RS-232.
Line frequency query
:LFRequency?
:SYSTem:LFRequency? Query line frequency
Popis
Tento dotaz vrací frekvenci sítě, která napájí multimetr.
Subsytém :TRACe
Příkazy tohoto subsystému se používají ke kontrole dat uložených v paměti (viz tabulka 5 – 9).
:TRACe|:DATA
Svislá čárka ukazuje, že: příkaz :TRACe nebo :DATA lze použít jako kořenový příkaz tohoto
subsystému. Níže v návodu se bude používat :TRACe. Pokud dáváte přednost použití :DATA,
zaměňte všechny příkazy :TRACe slovem :DATA.
Příkaz :CLEAr
:TRACe:CLEar Clear buffer
Popis
Tento příkaz se používá k vymazání dat z paměti.
Pokud se paměť nevymaže, nově uložená data přepíšou stará data.
Příkaz :FREE?
:FREE?
:TRACe:FREE? Read status of memory
Popis
Tento příkaz se používá k načtení stavu paměti. Po odeslání příkazu a adresování modelu 2000
na mluvení se na počítač odešlou dvě hodnoty, které jsou odděleny čárkami. První hodnota označuje,
kolik bajtů v paměti je dostupných a druhá hodnota říká, kolik bajtu je rezervováno pro uložení
výsledků měření.
Parametry <name> = SENSe[1] Put raw readings in buffer
Query :FEED? Query buffer feed
Popis
Tento příkaz se používá k výběru zdroje hodnot, které se mají umístit do paměti. Když se vybere
SENSe[1], umístí se do paměti při ukládání základní hodnoty. Když se vybere CALCulate[1],
do paměti se umístí výsledky matematických výpočtů (mx+b, nebo PERCent enbo NONE).
Pokud vyberete NONE, neumístí se do paměti při ukládání žádná data.
:CONTrol <name>
:TRACe:FEED:CONTrol <name> Specify buffer control
Parametry <name> = NEVer Disables buffer storage
Query :CONTrol? Query buffer control
Popis
Tento příkaz se používá k výběru kontroly paměti. Zvolí-li se NEVer, ukládání do vyrovnávací paměti
se zakáže. Pokud zvolíte NEXT, začne se proces ukládání, naplní se paměť a poté se proces zastaví.
Velikost paměti se určí příkazem :POINts.
CALCulate[1] Put calculated readings in buffer
NONE Put no readings in buffer
NEXT Fills buffer and stops
Příkaz :DATA?
:DATA?
:TRACe:DATA? Send buffer readings
Popis
Pokud se odešle tento dotaz a model 2000 se adresuje na mluvení, všechny uložené hodnoty
se odešlou na počítač. Jejich formát se určuje v subsystému :FORMat.
Subsystém Trigger
Tento subsystém stvoří několik příkazů a podsystémů, kterými se nastavuje schéma spouštění
(viz tabulka 5 – 10).
Příkazy :INITiate
[:IMMediate]
:INITiate[:IMMediate] Take 2000 out of idle state
Popis
Tímto příkazem se model 2000 probudí ze stavu čekání. Pokud je vypnuta nepřetržitá inicializace,
tak se po dokončení všech naprogramovaných operací vrátí do stavu čekání (viz následující příkaz).
:CONTinuous <b>
:INITiate:CONTinuous <b> Control continuous initiation
Parametry <b> = 0 or OFF Disable continuous initiation
Query :CONTinuous? Query continuous initiation
Popis
Zvolí-li se nepřetržitá inicializace (ON), přístroj se vyjme za stavu čekání.
Po dokončení všech naprogramovaných operací se vrací na začátek schématu spuštění.
POZNÁMKA:
nebo nastavit počet vzorků vyšší než 1.
Když je povolena nepřetržitá inicializace, nemůžete používat příkaz :READ
Příkaz :ABORt
:ABORt operation
Popis
Pokud se odešle tento příkaz, Model 2000 zruší všechny operace a vrátí se na začátek schématu
spuštění. Pokud je nepřetržitá inicializace vypnuta, tak se po dokončení všech naprogramovaných
operací vrátí do stavu čekání. V opačném případě se vrací na začátek schématu spuštění.
Tento příkaz resetuje kurzor skenování zpět na první kanál v seznamu skenování.
Příkazy TRIGger
:COUNt <n>
:TRIGger[:SEQuence[1]]:COUNt <n> Set measure count
Parametry <n> = 1 to 9999 Specify count
Query :COUNt? Queries programmed count
Popis
Tímto příkazem se definuje, kolikrát se opakuje počet operací spouštění. Když například nastavíte
počet na 10, uskuteční se 10 operací. Po dokončení desáté operace se se systém vrátí na začátek
schématu spouštění. Vezměte do úvahy, že operace se pokaždé dostává na řídící zdroj, kde čeká
na naprogramovanou událost.
1 or ON Enable continuous initiation
INF Sets count to infinite
DEFault Sets count to 1
MINimum Sets count to 1
MAXimum Sets count to 9999
:COUNt? DEFault Queries *RST default count
:COUNt? MINimum Queries lowest allowable count
:COUNt? MAXimum Queries largest allowable count
:DELay <n>
:TRIGger[:SEQuence[1]]:DELay <n> Set trigger model delay
Parametry <n> = 0 to 999999.999 Specify delay in seconds
Query :DELay? Query the programmed delay
Popis
:Delay se používá k zpoždění operace při spuštění. Pokud se objeví naprogramovaná událost,
přístroj čeká, dokud neuplyne doba zpoždění a až poté se aktivuje akce.
Čas zpoždění lze nastavit také pomocí parametru AUTO. Pokud se tento parametr nastaví na 1
nebo ON, Zpoždění se povolí a aktivuje.
:SOURce <name>
:TRIGger[:SEQuence[1]]:SOURce <name> Specify measure event control source
Parametry <name> = IMMediate Pass operation through immediately
Query :SOURce? Query programmed control source.
Popis
Tento příkaz se používá k výběru události řídícího zdroje. Pokud se vybere :IMMediate
(nezaměňujte :SOURce IMMediate za :INITiate IMMediate), operace začne okamžitě.
K řízení operace lze použít specifickou událost. Když se zvolí EXTernal, operace pokračuje,
po získání externího spouštěče.
Pokud se zvolí TIMer, událost se objeví na začátku časového intervalu a poté vždy po uplynutí
intervalu. Když se například časovač nastaví na interval 30 sekund, první spouštěcí událost se objeví
okamžitě na začátku intervalu a následně každých 30 sekund. Interval se nastavuje příkazem :TIMer.
Pokud zvolíte MANual, událost se objevuje po stisku tlačítka TRIG.
Volbou BUS se událost objevuje, pokud se na sběrnici odešle příkaz GET, nebo *TRG.
:TIMer <n>
:TRIGger:[SEQuence[1]]:TIMer <n> Set interval for measure layer timer
Parametry <n> = 0.001 to 999999.999 Specify timer interval in seconds
Query :TIMer? Query programmed timer interval
Popis
Tento příkaz se používá k nastavení intervalu časovače. Časovač je aktivní, jen když se jako řídící
zdroj vybere časovač.
:SIGNal
:TRIGger[:SEQuence[1]]:SIGNal Bypass measure control source
Popis
Tento příkaz se používá k překlenutí specifikovaného řídícího zdroje, když nechcete čekat na
naprogramovanou událost. Nezapomeňte, že když se odešle tento příkaz, přístroj musí právě
očekávat příslušnou událost. V opačném případě se objeví chyba.
:SAMPle Command
:SAMPle:COUNt <NRf> Set sample count
Parametr <NRf> = 1 to 1024
Query :COUNt? Query the sample count
Popis
Tímto příkazem se určuje počet vzorků.
:DELay? DEFault Query the *RST default delay
:DELay? MINimum Query the lowest allowable delay
:DELay? MAXimum Query the largest allowable delay
DEFault 0 second delay
MINimum 0 second delay
MAXimum 999999.999 second delay
EXTernal Select External Triggering as event
TIMer Select timer as event
MANual Select manual event
BUS Select bus trigger as event
Subsystém :UNIT
V tomto subsystému se nastavují jednotky měření pro TEMP, ACV a DCV (viz tabulka 5 – 11).
Příkaz :TEMPerature
:TEMPerature <name>
:UNIT:TEMPerature <name> Specify TEMP units
Parametry <name> = C nebo CEL °C temperature units
Query TEMPerature? Query temperature units
Popis
Tímto příkazem se nastavují jednotky měření teploty.
Příkazy :VOLTage
:AC <name>
:UNIT:VOLTage:AC <name> Specify ACV units
Parametry <name> = V AC voltage measurement units
Query :AC? Query AC voltage units
Popis
Tímto příkazem se nastavují jednotky měření ACV. Výběr DBM se používá pro měření v decibelech
ve vtahu k 1 mW.
Parametr <n> = le-7 to 1000 Specify reference in volts
Query :REFerence?
Popis
Tímto příkazem se určuje referenční úroveň dB. Pokud se zvolí jednotky DB (:VOLTage:AC:DB),
provede se měření ACV dB při použití specifikované referenční hodnoty.
Referenční úroveň se určuje ve voltech a nezávisí na rozsahu.
Například referenční úroveň dB 1 je 1 V ve všech rozsazích měření ACV.
:DBM:IMPedance <n>
:UNIT:VOLTage:AC:DBM:IMPedance <n> Specify dB reference
Tímto příkazem se určuje referenční úroveň dBm pro impedanci. Pokud se zvolí jednotky dBm,
provede se měření ACV dBm pomocí specifikované referenční úrovně impedance.
Referenční impedance se určuje v Ohmech a nezávisí na rozsahu.
Například referenční úroveň dBm 600 je 600 ve všech rozsazích měření ACV.
[:DC] <name>
:UNIT:VOLTage:DC <name> Specify DCV units
Parametry <name> = V DC voltage measurement units
Query [:DC]? Query DC voltage units
Popis
Tento příkaz se používá k výběru jednotek měření DCV. Po výběru voltu (V) se provádí normální
měření DC napětí ve funkci DCV. Výběr DBM se používá pro měření v decibelech ve vtahu k 1 mW.
F nebo FAR °F temperature units
K K temperature units
DB dB AC voltage measurement units
DBM dBm AC voltage measurement units
DB dB DC voltage measurement units
DBM dBm DC voltage measurement units
Parametr <n> = 1e-7 to 1000 Specify reference in volts
Query :REFerence?
Popis
Tento příkaz se používá k určení referenční úrovně dB. Pokud se zvolí jednotky DB
(:VOLTage:DC:DB), provede se měření DCV dB při použití specifikované referenční úrovně.
Referenční úroveň se určuje ve voltech a nezávisí na rozsahu. Například referenční úroveň dB 1
je 1 V ve všech rozsazích měření DCV.
:DBM:IMPedance <n>
:UNIT:VOLTage[:DC]:DBM:IMPedance <n> Specify dB reference
Tímto příkazem se určuje referenční úroveň dBm pro impedanci. Pokud se zvolí jednotky dBm,
provede se měření DCV dBm pomocí specifikované referenční impedance.
Referenční impedance se určuje v Ohmech a nezávisí na rozsahu.
Například referenční úroveň dBm 600 je 600 ve všech rozsazích měření DCV.
Chybové zprávy
Tabulka B – 1
Zprávy označující chyby a status
Příklady programů
Všechny příklady vyžadují QuickBase ve verzi 4.5, nebo vyšší a kartu rozhraní CEC IEEE-488
s ovladačem CEC ve verzi 2.11 nebo vyšší. Model 2000 má na sběrnici IEEE-488 adresu 16.
Pro každou funkci měření má model 2000 samostatné ovladače. Znamená to, že můžete například
aktivovat automatický rozsah pro funkci DC napětí a současně ho nechat vypnutý ve funkci ACV.
Další rozdíl je v parametru příkazu rozsahu. Na jiných přístrojích se pro určení každého rozsahu
používalo jedno číslo. Parametr příkazu pro rozsah v SCPI je udáván jako maximální hodnota měření.
Přístroj pak interpretuje tento parametr a přejde na vhodný rozsah. Když zadáte dotaz na rozsah
(RANGE?), přístroj vrátí hodnotu celého aktuálního rozsahu.
Model 2000 zaokrouhluje parametr rozsahu na celé číslo a až poté volí vhodný rozsah.
Odesláním příkazu
VOLTage:DC:RANGe 20.45
se model 2000 nastaví na rozsah 100 V.
Změna libovolného nastavení v subsystému TRIGger neaktivuje automaticky na modelu 2000
spuštění.
Níže uvedený program nastaví model 2000 na provedení jednoho měření pokaždé,
pokud dostane impulz z externího spouštěče.
Jiní multimetry mají obvykle dva typy spouštění jednotlivé a nepřetržité. Při jednotlivých měřeních
způsobí každá aktivace zdroje spouštění jedno měření. Při nepřetržitém spouštění je multimetr
v nečinnosti, dokud se neaktivuje zdroj spouštění, a poté zahájí měření stanovenou rychlostí.
Obyvklé zdroje spouštění jsou:
Explicitní kontrolu nad zdrojem spouštění (subsystém TRIGgger)
Možnost spouštěče zcela zakázat.
Jakmile model 2000 obdrží příkaz INITiate, zastaví se a čeká na spouštěcí impulz. Po každé detekci
impulzu na konektoru Trigger Link model 2000 provede měření. Protože TRIGger:COUNt byl nastaven
na INFinity, přístroj nikdy nepřejde do stavu nečinnosti. Když ho chcete převést do stavi nečinnosti,
použijte příkaz ABORt. Spouštěče se tak zablokují, dokud se znovu nezadá příkaz INITiate.
Když váš program musí čekat, dokud model 2000 nedokončí operaci, bude efektivnější
naprogramovat ho na po dokončení na použití linku SRQ IEEE-488, než opakovaně používat sériová
hlášení. Ovladač IEEE-488 bude přístroj adresovat na mluvení a po každém sériovém hlášení
adresování přeruší.
Model 2000 používá stavový bit téměř pro každou prováděnou operaci. Může se naprogramovat, aby
vždy, když je stavový bit true nebo false, použil link SRQ IEEE-488. Kontrolér IEEE-488 (váš počítač)
vyhodnotí stav linky SRQ, aniž by se provedlo sériové hlášení a detekuje tak, kdy model 2000 dokončí
úkol bez přerušení procesu.
Nejedná se o ucelený program. Nejsou zobrazeny příkazy pro nastavení spouštění a paměti
(viz další příklad). Uvedený příklad lze upravit pro libovolnou událost v systému hlášení stavu
modelu 2000.
Všimněte si, že když program detekuje použití linku SRQ, vyzve sériovým hlášením model 2000,
aby označil, zda se jedná o zařízení, které vyžaduje obsluhu. Má to dva důvody:
Sériové hlášení způsobí, že model 2000 přestane používat link SRQ.
V testovacích systémech, ve kterých je pro používání linku SRQ naprogramovaný víc než jeden
přístroj, musí váš program určit, který z přístrojů právě vyžaduje obsluhu.
Pokud registr událostí způsobí žádost o servis, nemůže způsobit další žádost, dokud registr
nevynulujete (v tomto případě pomocí
STATus:MEASurement[:EVENt]?) nebo odesláním příkazu *CLS.
Příkazy ke kontrole vyrovnávací paměti modelu 2000:
Velikost paměti (v počtu hodnot)
TRACe:POINts <NRf>
Odkud přichází data (před nebo po zpracování CALCalculate1.
TRACe:FEED SENSe1
TRACe:FEED CALCualte1
Uložení nezpracovaných dat
Uložení matematicky zpracovaných dat
Výběr režimu kontroly paměti
TRACe:FEED:CONTrol NEVer
TRACe:FEED:CONTrol NEXT
Okamžitě zastaví ukládání dat
Začne nyní a zastaví po zaplnění paměti
Následující příklad programu nastaví model 2000, aby uložil do paměti co nejrychleji 20 měření
a po zaplnění paměti je načetl.
Kartu skeneru můžete používat dvěma způsoby. Jeden je vyslat příkaz k zavření určitého kanálu před
odesláním jiných příkazů měření. Druhým způsobem je naprogramovat seznam skenování a nechat
přístroj, aby se sám staral o zavírání kanálů před provedením měření.
Následující příklad programu měří DC napětí na kanálu 1, AC napětí na kanálu 2 a odpor 2 vodičů
na kanálu 3 pomocí příkazu
ROUTe:CLOSe.
POZNÁMKA: pro opakované ukládání odešlete následující příkaz a poté opakujte kroky,
počínaje komentářem
CALL SEND(16, "feed:cont next", status%)
‘Start everything
ve výše uvedeném příkladu.
Následující program nastaví model 2000 na použití seznamu skenování pro měření DC napětí
na kanálech 1, 2 a 3. Multimetr provede 10 sad měření v intervalech 15 sekund a každé z třech
měření v každé skupině provede co nejrychleji. Výsledky se uloží do paměti, a když bude paměť
zaplněna, použije se SRQ. Poté se výsledky z paměti načtou.
Tento příklad ukazuje použití rozhraní RS-232 na portu COM2 modelu Keithley 2000. Model 2000
se nastaví na pořízení 100 měření v co nejkratším čase (2000 za sekundu).
Výsledky měření se odešlou přes sériový port na obrazovku počítače.
POZNÁMKA: pro opakované ukládání odešlete následující příkaz a poté opakujte kroky, počínaje
komentářem
CALL SEND(16, "feed:cont next", status%)
‘Start everything
ve výše uvedeném příkladu.
Níže uvedený program demonstruje jednoduchou metodu pořízení a zobrazení (na monitoru počítače)
určeného počtu měření. Počet měření se určuje pomocí příkazu :SAMPle:COUNt. Pokud se použije
:READ?, použije se určený počet měření. PO dokončení se výsledky měření odešlou na počítač.
Všimněte si, že také tyto výsledky se ukládají do paměti.
Následující program provede 10 měření ve funkci DCV a výsledky zobrazí na monitoru počítače.
Informace k sběrnici IEEE-488
Sběrnice IEEE-488 je v zásadě jednoduchým komunikačním systémem mezi dvěma nebo více
elektronickými zařízeními. Může se jednat o nějaký přístroj nebo počítač. Pokud se na sběrnici
používá počítač, tak slouží ke kontrole nad výměnou informací mezi všemi zařízeními a označuje se
jako řídící prvek (kontrolér). Kontrola spočívá v určování, které ze zařízení má mluvit a které má
poslouchat. Když je některé zařízení určeno jako mluvčí, vysílá informace, a zařízení, které je v roli
posluchače, informace přijímá. Aby se zjednodušilo řízení toku informací, má každé zařízení přidělené
číslo adresy.
Na sběrnici může vždy mluvit jen jedno zařízení, které je kontrolérem určeno jako mluvčí.
Říká se mu aktivní mluvčí. Zařízení, která mají poslouchat, jsou kontrolérem označena jako
posluchači. Každý z posluchačů se pak označuje jako aktivní posluchač. Zařízení, která nemají
poslouchat, dostanou instrukci neposlouchat. Důvodem k použití této instrukce je optimalizace
rychlosti přenosu informací přes sběrnici.
Proces přenosu informací mezi mluvčím a posluchačem probíhá prostřednictvím řídících linek
a sekvencí „handshake“, které pomáhají zajistit kredibilitu přenosu. Základní handshake sekvence
mezi aktivním mluvčím (kontrolérem) a posluchačem vypadá následovně:
1. Posluchač indikuje, že je připraven poslouchat.
2. Mluvčí umístí na sběrnici bajt dat a indikuje, že jsou dostupná pro posluchače.
3. Posluchač zjistí, že data jsou dostupná, přijme je a indikuje, že data byla přijata.
4. Mluvčí zjistí, že data byla posluchačem přijata, zastaví odesílání dat a indikuje, další date
se neposílají.
5. Posluchač zjistí, že na sběrnici nejsou žádná data a indikuje, je připraven na další datový bajt.
Existují dvě kategorie kontrolérů: systémové a základní. Oby tipy jsou schopné řídit jiné přístroje,
ale jen systémový kontrolér má absolutní kontrolu systému. V systému s více než jedním kontrolérem
může být v jednu chvíli aktivní jen jeden z nich. K předání kontroly mezi kontroléry se používá určitý
protokol.
Sběrnice IEEE-488 je omezena na 15 zařízení včetně kontroléru a v jednu chvíli na ní může být
libovolný počet mluvčích a posluchačů až do uvedeného celkového počtu. I když může být několik
zařízení současně určeno jako posluchač, sběrnice může mít jen jednoho aktivního mluvčího.
Do role mluvčího nebo posluchače se zařízení dostane odesláním příslušného příkazu. Příkazy
k mluvení nebo k poslechu jsou odvozeny od primární adresy přístroje, která může mít libovolnou
hodnotu v rozsahu od 0 do 31 a obvykle se nastavuje na DIP přepínači na zadním panelu, nebo se
naprogramuje na čelním panelu přístroje. Hodnota adresy k poslechu odesílá přes sběrnici, se skládá
z primární adresy + $20. Když je například primární adresa $16, tak adresa k poslechu bude $36 ($36
= $16 + $20). Obdobně se od primární adresy odvozuje adresa k mluvení, ale použije se +$40.
Například adresa k mluvení pro přístroj s primární adresou 16 bude $56 ($56 = $16 + $40).
Standard IEEE-488 obsahuje také další režim adresování, kterému se říká sekundární adresování.
Sekundární adresy jsou v rozsahu $60 - $7F. Je však potřeba vzít na vědomí, že mnohé přístroje,
včetně modelu 2000 sekundární adresy nepoužívají.
Obrázek A-1: Nastavení sběrnice IEEE-488
Signální vodiče jsou na sběrnici IEEE-488 rozděleny do 3 různých kategorií datové vodiče, vodiče
řízení a vodiče handshake. Datové vodiče přenáší data a příkazy, zatímco vodiče správy a handshake
zabezpečují, aby přenos dat a operace probíhaly správně.
Sběrnice používá k přenosu dat a příkazů vždy 8 datových vodičů DIO1 (datový vstup a výstup)
až DIO8 (datový vstup a výstup).
Pět vodičů správy sběrnice zajišťuje řízení a správu sběrnice a odesílají jednovodičové zprávy.
ATN (Attention) – Jeden z nejdůležitějších vodičů sběrnice pro řízení. Stav tohoto vodiče určuje,
jak se bude interpretovat informace datové sběrnice.
IFC (Interface Clear) – Jak název napovídá, vodič IFC řídí vynulování přístrojů ze sběrnice.
REN (Remote Control) – Vodič REN se používá k umístění přístroje na sběrnici v dálkovém režimu.
EOI (End of Identity) – Obvykle se používá k označení multibajtové přenosové sekvence.
SRQ (Service Request) – Tento vodič používají přístroje, když si vyžadují pozornost kontroléru
(žádost o obsluhu).
Jeden ze tří vodičů handshake je řízen zdrojem (informaci odesílá mluvčí), zatímco dva zbylé vodiče
se řídí přístroji, které jsou na příjmu (posluchač nebo posluchači na příjmu). Tři handshake vodiče
jsou:
DAV (DATA VALID) – Zdroj řídí stav vodiče DAV, aby indikoval každému poslouchajícímu zařízení,
zda informace dat sběrnice je nebo není platná.
NRFD (Not Ready For Data) – Stav NRFD kontroluje přijímací prvek. Používá se jako signalizace
vysílajícímu zařízení, aby pozdrželo přenosovou sekvenci, dokud nebude přijímací zařízení
připraveno.
NDAC (Not Data Accepted) – Stejně jako v předchozím případě se řídí přijímacím zařízením.
Stav NDAC říká zdroji, jestli zařízení přijalo nebo nepřijalo data.
Kompletní sekvence handshake pro jeden datový bajt je zobrazena na obrázku E – 2.
Pokud se data umístí na datový vodič, zdroj zkontroluje, zda jsou všechna aktivní zařízení připravena.
Obrázek E – 2: sekvence handshake IEEE-488
Tabulka E – 6: Kódy funkcí rozhraní modelu 2000
Přehled příkazových skupiny, které podporuje model 2000, uvádí tabulka E – 1.
Tabulka neobsahuje obecné příkazy a příkazy SCPI.
Tabulka E – 1: Skupiny příkazů IEEE
Kódy funkcí rozhraní, které jsou součástí standardů IEEE-488 definují schopnost přístroje podporovat
různé funkce rozhraní a neměly by se zaměňovat za kódy programovacích příkazů, které jsou
uvedeny v tomto návodu. Kódy funkcí rozhraní modelu 2000 jsou uvedeny v tabulce E – 2 a definují
následující schopnosti modelu:
SH (Funkce Source Handshake) – SH1 definuje schopnost přístroje iniciovat přenos zprávy
nebo dat přes sběrnici.
AH (Funkce Acceptor Handshake) – AH1 definuje schopnost přístroje zaručit správný příjem.
T (Funkce Talker) – Schopnost přístroje odesílat data přes sběrnici na jiná zařízení (mluvčí).
L (Funkce Listener) - Schopnost přístroje přijímat data (posluchač).
SR (Funkce Service Request) – SR1 definuje schopnost přístroje žádat od kontroléru obsluhu.
RL (Funkce Remote-Local) – RL1 definuje schopnost přístroje přejít do vzdáleného nebo lokálního
režimu.
PP (Funkce Parallel Poll) – Přístroj nemá schopnost paralelního hlášení (PP0).
DC (Funkce Device Clear) – DC1 definuje schopnost přístroje být vynulován (iniciován).
DT (Funkce Device Trigger) – DT1 definuje schopnost modelu 2000 spustit měření.
C (Funkce Controller) – Přístroj nemá schopnosti kontroléru (C0).
TE (Funkce Extended Talker) - Přístroj nemá schopnosti rozšířeného mluvčího (TE0).
LE (Funkce Extended Listener) - Přístroj nemá schopnosti rozšířeného posluchače (LE0).
E (Typ ovladače sběrnice) – Přístroj má ovladače typu otevřeného kolektoru (E1).
Bezpečnostní předpisy, údržba a čištění
Z bezpečnostních důvodů a z důvodů registrace (CE) neprovádějte žádné zásahy do stolního
multimetru. Případné opravy svěřte odbornému servisu. Nevystavujte tento výrobek přílišné vlhkosti,
nenamáčejte jej do vody, nevystavujte jej vibracím, otřesům a přímému slunečnímu záření.
Tento výrobek a jeho příslušenství nejsou žádné dětské hračky a nepatří do rukou malých dětí!
Nenechávejte volně ležet obalový materiál. Fólie z umělých hmot představují veliké nebezpečí
pro děti, neboť by je mohly spolknout.
Pokud si nebudete vědět rady, jak tento výrobek používat a v návodu
nenajdete potřebné informace, spojte se s naší technickou poradnou
nebo požádejte o radu kvalifikovaného odborníka.
K čištění pouzdra používejte pouze měkký, mírně vodou navlhčený hadřík. Nepoužívejte žádné
prostředky na drhnutí nebo chemická rozpouštědla (ředidla barev a laků), neboť by tyto prostředky
mohly poškodit displej a pouzdro přístroje.
Recyklace
Elektronické a elektrické produkty nesmějí být vhazovány do domovních odpadů.
Likviduje odpad na konci doby životnosti výrobku přiměřeně podle platných
zákonných ustanovení.
Šetřete životní prostředí! Přispějte k jeho ochraně!
Záruka
Na stolní multimetr Keithley 2000E poskytujeme záruku 24 měsíců.
Záruka se nevztahuje na škody, které vyplývají z neodborného zacházení, nehody, opotřebení,
nedodržení návodu k obsluze nebo změn na výrobku, provedených třetí osobou.
Překlad tohoto návodu zajistila společnost Conrad Electronic Česká republika, s. r. o.
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv druhy kopií tohoto návodu, jako např. fotokopie, jsou př edmětem souhlasu společnosti
Conrad Electronic Česká republika, s. r. o. Návod k použití odpovídá technickému stavu př i tisku! Změny vyhrazeny!