Příručka o barvách
Nádherné barvy od firmy Oki
Děkujeme vám, že jste si vybrali barevnou stránkovou tiskárnu
OKIPAGE 8c.
Tiskárna OKIPAGE 8c nabízí nádherný barevný tisk s rychlostí
8 stránek za minutu na kancelářský papír a 6 stránek za minutu
na průsvitné fólie - OKIPAGE 8c představuje pro pracovní
skupiny dokonalou tiskárnu pro širokou škálu komerčních
aplikací.
Úkolem následujících stránek je poskytnout čtenáři obsáhlý
přehled témat týkajících se barevného tisku, aby pro zvolenou
aplikaci co nejlépe využil možností, které nabízí barva. Text je
koncipován tak, aby popsal technická témata způsobem, který
je srozumitelný každému, kdo se zabývá vytvářením barevných
dokumentů.
Seznamte se, prosím vás, též s dokumentací pro operátora
tiskárny OKIPAGE 8c - tam budou obsaženy podrobnosti o
obsluze a nastavování tiskárny OKIPAGE 8c a vyčerpávající
údaje o konfiguraci tiskárny pro specifické použití.
Jsme přesvědčeni, že v tiskárně OKIPAGE 8c naleznete
vynikajícího pomocníka pro splnění požadavků vašeho oddělení
na tisk dokumentů. Pokud máte jakékoliv připomínky týkající
se obsahu tohoto dokumentu, sdělte nám je laskavě
prostřednictvím místního zastoupení firmy OKI.
2 OKIPAGE 8c
Obsah
Nádherné barvy od firmy Oki ....................................... 2
Používání barev ............................................................. 4
Vnímání barev ............................................................... 5
Elektromagnetické spektrum ........................................ 6
Primární a sekundární barvy ......................................... 7
Aditivní a subtraktivní primární barvy ..................... 7
Aditivní primární barvy........................................ 8
Subtraktivní primární barvy ................................. 8
Neutrální barvy.............................................................. 9
Doplňkové barvy ........................................................... 9
Barevný kruh ............................................................... 10
Problémy s barvami .................................................... 11
Systémy vyrovnávání barev .................................... 11
Specifikace barev ........................................................ 12
Barevný tisk ............................................................ 14
Soutisk barev ..................................................... 14
Úprava barev ...................................................... 15
Ovládač tiskárny OKIPAGE 8c................................... 16
Režimy tisku ...................................................... 16
Nastavování polotónů ........................................ 17
Přizpůsobení barev v obraze .............................. 17
Nastavování barev ............................................. 18
Manuální úprava barev ...................................... 18
Slovník ......................................................................... 19
Index ............................................................................ 23
Česky
Příručka o barvách
3
Používání barev
Technologický pokrok nedávné doby přivedl barvy na pracovní
plochu monitoru počítače v takovém rozsahu, jaký byl před
desítkou let naprosto nepředstavitelný. Ukazuje se, že použití
barev při tisku může zlepšit zapamatovatelnost až o 60 %,
čtenářský zájem až o 40% a to nemluvíme o dalších dopadech.
V souvislosti s tím, jak se používání barev při tisku stává
snadnějším, považujeme za podstatné, abyste porozuměli
důležitosti barev a způsobu, jak je využívat.
Lidé používají barvy z různých důvodů; barvy se staly velmi
důležitým nástrojem a široce se používají v marketingu k
upoutání pozornosti a ke sdělování myšlenek. Když se používají
efektivně, mohou zcela změnit vnímavost pozorovatele.
Barvy možno používat jak v textových dokumentech, tak v
grafice. Je možno je použít ke zvýraznění nadpisů nebo určitých
slov, které by jinak zcela zanikly v moři černé a bílé barvy. Barvy
mohou zvětšit dopad firemního znaku a mohou být i jeho
významným faktorem. Barevnost též může usnadnit pochopení
dokumentu a rychlé předávání informací. Příkladem je
zvýraznění záporných čísel červenou barvou v tabulkových
procesorech.
Používání barev by se mělo považovat za neoddělitelnou část
jakékoliv presentace nebo dokumentu a nemělo by být
přidáváno dodatečně.
4 OKIPAGE 8c
Vnímání barev
Následující příklady uvádějí některé široce používané barvy a
jejich význam:
Červená je velmi silná a vášnivá barva. Síla a vášeň, které představuje,
způsobily její oblíbenost u mnoha exotických sportovních automobilů.
Na rozdíl od červené je zelená velmi uklidňující a ‘přírodní’ barva.
Znázorňuje stromy, trávu a obecně život rostlin. Působí konejšivě a je
proto asi spojována s procházkou v polích. Kromě uklidňujícího vlivu
představuje zelená též barvu závisti.
Modrá je chladivá a osvěžující barva. Je to barva letní oblohy a jasného
moře a vytváří uklidňující efekt. Tmavé odstíny modři jsou spojovány s
bohatstvím a důstojností a mají též jména, která naznačují tyto ctnosti královská modř, námořní modř aj.
Černá je ve skutečností absencí barvy. Kontrast, který poskytuje vůči
ostatním barvám, ji učinil jednou z nejpoužívanějších. Obvykle se spojuje
s nocí a temnotou.
Bílá je barvou čistého sněhu a naznačuje čistotu. Používá se v nemocnicích,
kde vytváří prostředí čistoty a sterility. Stejně jako černou, lze i bílou
párovat s většinou jiných barev a je proto velmi oblíbená.
Krátce řečeno, barvy lze účinně využívat k tomu, aby vysílaly
svoji specifickou zprávu, bez ohledu na zprávu, kterou svoji
přítomností podporují. Barvy umístěné uprostřed zprávy jsou
vnímány a automaticky dekódovány a to ještě před tím, než byla
přečtena vlastní zpráva, kterou doprovázejí. To zdůrazňuje
důležitost a efektivnost používání barev.
Barva sama o sobě neexistuje, ale její vjem závisí na
přítomnosti:
• zdroje světla
• objektu
• pozorovatele
Naše vnímání barev zahrnuje to, že se světlo ze zdroje odráží
od objektu, nebo je objekt propouští a vstupuje do našeho oka.
Česky
Příručka o barvách
5
Elektromagnetické spektrum
Světlo s objektem interaguje a to, co my vidíme, je konečným
výsledkem této interakce. Objekt může světlo odrážet,
propouštět nebo vyzařovat. Odrazný objekt některé části
viditelného světla pohlcuje a zbylé světlo odráží. To, co my
vidíme, je pouze ta odražená část. Tak například objekt, který
odstraňuje vlnové délky na ultrafialovém okraji spektra, se bude
jevit jako zabarvený do červena. Světlo propouštějící objekt
dovolí světlu průchod, ale jeho jistou část může pohltit. Barva
takového objektu bude záviset na vlnových délkách světla, které
objekt propustí. Vyzařující objekt světlo vyzařuje a barva jeho
světla bude závislá na vlnových délkách světla, které emituje.
Krátce řečeno, složení světla a jeho interakce s objektem bude
určovat barvu, kterou uvidíme.
Viditelné svìtlo
gamma–rays
1 femtometr
x–rays
1 pikometr
1 mikrometr = 1×10-6metr (0·001mm)
1 nanometr = 1×10-9metr (0·000001mm)
1 pikometr = 1×10
1 femtometr = 1×10
1 nanometr
InfraredUtraviolet
1 mikrometr
-12
metr (0·000000001mm)
-15
metr (0·000000000001mm)
1 millimetr
Radiowaves
1 metr
1 kilometr
Všechny barvy, které je možno vidět, patří do viditelné části
elektromagnetického (EM) spektra. Viditelná je pouze
nepatrná část z celého EM spektra a ačkoliv jsme vůči zbývající
části spektra ‘slepí’, ta část, kterou vidíme, má podstatný vliv
na naše vnímání všeho kolem nás.
Jestliže světlo obsahuje rovnoměrně zastoupené všechny vlnové
délky viditelné části spektra, vidíme bílou barvu. Pokud není
přítomna žádná vlnová délka, vnímáme to jako černou barvu.
Nekonečný počet kombinací různých vlnových délek vnímáme
jako různé barvy. Barva je tedy světlo.
Když naše oko přijme informaci se silnou složkou určité vlnové
délky, interpretuje to jako určitou barvu. Silná složka kolem
700nm ( vlnová délka 0.0007mm) je interpretována jako červená
barva a 400nm na opačném konci spektra se interpretuje jako
fialová barva.
1000 kilometr
Viditelné svìtlo
Vlnová délka (nm)
6 OKIPAGE 8c
Primární a sekundární barvy
Aditivní a subtraktivní primární barvy
Teoreticky můžeme všechny barvy vytvořit z velmi malé skupiny
‘barevných prvků’. Existují tři primární barvy, a všechny ostatní
barvy můžeme (teoreticky) získat mícháním těchto primárních
barev v různém poměru. Smícháním dvou primárních barev ve
stejném poměru dostaneme něco, co se nazývá sekundární barva.
PROCES
DISPLEJ
Primární barvy možno rozdělit do dvou kategorií, které se
nazývají aditivní a subtraktivní. Je důležité si povšimnout
rozdílu mezi mícháním aditivních primárních barev a mícháním
subtraktivních primárních barev. Například smícháním
červeného a zeleného inkoustu dostaneme ‘špinavou’ hnědou,
zatímco smícháním červeného a zeleného světla získáme žluté
světlo. Jakým způsobem se tedy tyto dva modely odlišují?
Ž
Zelená
Azurová
(Cyan)
Modrá
lutá
Červená
Purpurová
(Magenta)
Česky
Příručka o barvách
7
Aditivní primární barvy
Subtraktivní primární barvy
Videotechnologie, jako jsou například monitory počítačů a
televizní obrazovky, používají aditivní model. Aditivní primární
barvy jsou červená (Red), zelená (Green) a modrá (Blue) (RGB).
Začneme-li černou barvou (žádná barva), pak přidáváním
červené, zelené a modré ve stejném množství budeme generovat
různé odstíny šedé s bílou, pokud budeme udržovat plně
vyváženou intenzitu všech tří složek. Mícháním těchto tří barev
v různém poměru se budou generovat mezilehlé barvy.
Standardní bodový
displej
Trinitron™ displej
Azurová (Cyan), purpurová (Magenta) a žlutá barva (CMY) se
označují jako subtraktivní primární barvy a všeobecně se
používají v tiskových procesech. V tomto případě vyjdeme z
bílého pozadí (zpravidla papír) a přidáváme průsvitné inkousty
azurové, purpurové a žluté barvy, abychom substrahovali světlo
jistých vlnových délek. Například azurový inkoust se na bílé
papírové stránce jeví jako azurová barva, protože tento inkoust
potlačí složky červeného světla a odráží zelenou a modrou
složku a to my vnímáme jako azurovou barvu.
Tradiční tisk CMYK
8 OKIPAGE 8c
Neutrální barvy
Teoreticky bude kombinace těchto tří subtraktivních primárních
barev vytvářet barvu černou V praxi však nebývají pigmenty
používané v inkoustech dokonale jednobarevné a obvykle vytvoří
tmavou zeleně-hnědou barvu. Z tohoto důvodu se v mnoha
barevných tiskových zařízeních používá separátní černý inkoust
k vytváření šedé a černé barvy (například pro stínování a černý
text). Tento model se nazývá CMYK model a je to metoda
nejčastěji používaná v barevném tisku a u průmyslově
vyráběných tiskáren. Také tiskárna OKIPAGE 8c používá
separátní kazety s tonerem azurové, purpurové, žluté a černé
barvy, aby se vytvořily obrazy s vysokým rozlišením barev,
vhodné pro prostředí pracovních skupin a pro počítačové sítě.
I když se pro ně používá termín ‘barva’, nelze neutrální barvy
charakterizovat veličinami barevný odstín a sytost barvy. Lze
je popsat pouze veličinou světlost. K neutrálním barvám náleží
černá a bílá a všechny odstíny šedi mezi nimi. Vyváženou směsí
azurové, purpurové a žluté barvy získáme neutrální barvu nebo
černou barvu (teoreticky). Stejný výsledek možno získat z
aditivních primárních barev, smícháním červeného, zeleného a
žlutého světla ve stejném poměru.
Doplňkové barvy
Doplňkové barvy jsou dvojice barev, jejichž kombinací získáme
neutrální barvu. Z toho co již bylo řečeno vyplývá, že tři primární
barvy ve vyváženém poměru vytvoří neutrální barvu. Smícháním
dvou primárních barev dostaneme sekundární barvu. Smícháním
této sekundární barvy se zbývající primární barvou dostaneme
neutrální barvu. Například:
AZUROVÁ + PURPUROVÁ + ŽLUTÁ = NEUTRÁLNÍ
— červená (purpurová + žlutá) + azurová = NEUTRÁLNÍ
— zelená (žlutá + azurová) + purpurová = NEUTRÁLNÍ
— modrá (azurová + purpurová) + žlutá = NEUTRÁLNÍ
Česky
Příručka o barvách
Tyto souvislosti lze aplikovat na všechny barvy a podrobněji je
ukážeme dále.
9
Barevný kruh
Uvedené souvislosti mezi barvami lze nejlépe vysvětlit na grafu,
který se nazývá barevný kruh. Hodnota barevného odstínu pro
konkrétní barvu se vyjadřuje ve stupních. Například červená je
na 0°, zelená je na 120° a modrá na 240°. Subtraktivní primární
barvy, azurová, žlutá a purpurová se nacházejí uprostřed mezi
nimi.
Barevný kruh znázorňuje následující souvislosti:
• aditivní primární barvy jsou vzájemně pootočeny o 120°
• subtraktivní primární barvy jsou vzájemně pootočeny o 120°
• každá barva je sekundární barvou dvou barev, které s ní sousedí,
tj. smícháním stejného množství žluté a purpurové dostaneme červenou
• barva a jí odpovídající doplňková barva se nacházejí proti sobě.
Můžeme dále míchat sousední barvy v barevném kruhu a
dostaneme další, mezilehlé, barvy. Počet barev v barevném
kruhu se tím zdvojnásobí na dvanáct (jak je znázorněno dále).
Několikerým opakováním tohoto postupu dostaneme barevný
kruh s nepatrnou změnou barevného odstínu u sousedících barev.
Barevný kruh
znázorňuje barvy RGB (kroužky), CMY
(čtverečky) a první sadu jejich mezilehlých barev.
10 OKIPAGE 8c
Problémy s barvami
Systémy vyrovnávání barev
Jak jsme již vysvětlili, monitor počítače, kde se obraz zobrazí
nejdříve, a tiskárna, která vytiskne konečný dokument, používají
ke generování obrazu rozdílné metody. Ve skutečnosti jsou
jejich zobrazení založena na rozdílných skupinách primárních
barev (RGB pro monitory, CMYK pro tiskárny). Ani monitory,
ani tiskárny nevytvářejí úplnou škálu perfektních barevných
odstínů. Pro každou tiskárnu i monitor existuje omezení, kolik
barevných odstínů mohou vytvořit. Toto omezení se označuje
jako rozsah barev. Některé barevné odstíny lze reprodukovat
na obou zařízeních, zatímco jiné mohou být zobrazeny na
monitoru a nemohou být vytištěny a obráceně. V praxi to může
vést k tomu, že barevný tisk se nepodobá originálnímu zobrazení
na monitoru. Co se vlastně stalo ?
Obraz může být získán ze skerneru nebo jako digitální fotografie,
nebo může být zaveden do PC přímo z aplikačního programu.
Bez ohledu na to, jak byl původní obraz získán, bude zobrazen a
zpracován v prostoru barev RGB (zobrazení na obrazovce
monitoru) a konečně konvertován do CMYK, aby jej bylo možno
vytisknout. Každý z těchto procesů manipuluje s daty a provádí
konverzi dat. Libovolné zobrazení, které vidíte na monitoru
počítače, spoléhá na schopnost monitoru reprodukovat toto
zobrazení a representovat barvy, které obsahuje. Taková
nastavení jako je jas, barva a kontrast přizpůsobují zobrazení
požadavkům pozorovatele a nezobrazují tedy skutečné barvy.
Data, která byla zavedena do počítače nebudou asi nastavena
tak, aby kompenzovala nedostatky inkoustu, použitého při tisku.
Systémy vyrovnávání barev (CMS), které najdete v ovládači
tiskárny OKIPAGE 8c, počítají s jakoukoliv neshodou, která
by se mohla vyskytnout v procesu konverze mezi RGB a CMYK.
Systémy vyrovnávání barev zajištují do značné míry lepší soulad
mezi vstupními daty a výsledným tiskem, ale nemohou zahrnout
konkrétní nastavení monitoru a změny v kvalitě papíru. Papír
může mít někdy modré nebo krémové zabarvení, které bude
ovlivňovat odraz světla od papíru a dojde proto ke změně vzhledu
některých barev. Struktura papíru ovliní rozptyl světla a může
mít za následek světelné skvrny nebo ztmavnutí barvy. Je proto
nejlepší, když najdete a používáte takový papír, který dává
nejlepší výsledky. To by mohl být dlouhý proces pokusů a omylů,
ale nějaké rady najdete v Uživatelské příručce.
Česky
Příručka o barvách
11
Specifikace barev
I když používání barev přináší zřejmý užitek, způsobilo též řadu
zcela nových problémů, s nimiž je nutno se vypořádat:
• Je důležité nepřehánět a nepřidávat bezmyšlenkovitě barevné šmouhy,
protože to bude mít bezpochyby negativní vliv na samotný záměr,
proč používáme barvy.
• Používání barev, které se považují za křiklavé může též ovlivnit to, jak
bude vnímán váš dokument nebo prezentace.
• Důležitým faktorem též může být umístění některých barev blízko
sebe. To nejlépe poznáme, když posoudíme, jak působí různé dvojice
barev.
Chceme li omezit problémy na nejmenší možnou míru, bude
nutné používat barvy s rozmyslem a velmi opatrně. Pokud mají
některé barvy nejvyšší stupeň důležitosti (třeba barvy v logu
vaší firmy) pak bude nejlepší nejprve vytisknout tyto barvy a
poznamenat si složení, které se nejvíce přibližuje požadovaným
barvám. Potom toto složení používejte bez ohledu na to, co se
zobrazuje na monitoru.
Existuje mnoho různých způsobů jak specifikovat barvu a
existuje mnoho různých modelů, které to realizují. Už jsme
popsali barevný kruh, což je dvourozměrný pohled na HSL
model, který je založen na barevném odstínu (Hue), sytosti barvy
(Saturation) a světlosti (Lightness), jako na složkách, které
specifikují barvu. Třetím rozměrem je v tomto případě světlost,
která popisuje tendenci k černé a bílé.
BAREVNÝ ODSTÍN
SYTOST
SVĚTLOST
Běžně se používají následující modely;
•HSL •HSB
• CMY(K) • RGB
• CIE, CIELab, CIELuv • YCC
12 OKIPAGE 8c
Každý z těchto modelů má svoje výhody a nevýhody a je užitečný
v jistých konkrétních situacích. Většina aplikací bude
podporovat model RGB, který se (spolu s modelem CMYK)
nejjednodušeji používá.Tento model specifikuje barvy tak, že
stanoví úrovně a proporce barevných složek červené, zelené a
modré.
Množství červené, zelené a modré, které se nacházejí ve
specifikované barvě se zpravidla vyjadřuje číslem v rozsahu od
0 do 255. Méně obvyklé je vyjádření číslem v rozsahu od 0 do
65535 nebo v procentech. Konverze mezi těmito systémy je
jednoduchá. Dále uvádíme několik příkladů:
Příklad: Specifikovat barvu, která je popsána jako 100%
červené, 50% zelené a 40% modré…
255 Stupnice barev: 100/100 × 255 = 255 červená
50/100 × 255 = 128 zelená
40/100 × 255 = 102 modrá
65535 Stupnice barev: 100/100 × 65535 = 65535 červená
50/100 × 65535 = 32768 zelená
40/100 x 65535 = 26214 modrá
Tisk na základě této množiny čísel by měl vytvořit barvu velmi
blízkou originální. S ohledem na tolerance inkoustů je však
zpravidla nutné barvu mírně upravit, dokud se nenajde správná
kombinace. Jakmile se dosáhne souhlasu barev, měly by se vždy
zadávat tyto složky RGB bez ohledu na to, jak se barva zobrazí
na monitoru. Aby se udržela konsistence barvy, doporučuje se
používat spotřební materiály od firmy OKI, protože se vyrábějí
konkrétně pro tiskárnu OKIPAGE 8c.
Česky
Příručka o barvách
13
Barevný tisk
Soutisk barev
Bez ohledu na to, jak jsou barvy specifikovány, je tiskárna
schopna k vytváření obrazu na papíru používat pouze kombinaci
tří barev a černé. Tiskárna k tomu účelu používá procesy,
nazývané tónování a polotónování (autotypie). Každý
adresovatelný obrazový bod (pixel) na obrazovce monitoru nebo
na výstupu tiskárny přispívá k tomu, co nakonec vidíme jako
konečný obraz. Jednotlivé pixely se nacházejí v těsné blízkosti,
takže oko nemůže rozlišovat jednotlivé body. Vypadá to, jako
by se barvy přilehlých pixelů sloučily a vytvořily novou barvu.
Používání obrazců sestavených z teček zadané množiny barev
se označuje jako tónování. Odstíny šedé dosáhneme použitím
podobné techniky, která umísťuje černé tečky. Tato technika se
nazývá polotónování (autotypie) a jejím výsledkem je spojitá
škála šedi. Dále jsou uvedeny ukázky tónování a polotónování
(autotypie):
obrazec tónování obrazec polotónování (autotypie)
Celá potištěná oblast je rozdělena do sekcí, kterým se říká
buňky (podobně jako mřížka). Obrazce v buňkách se pak pozmění
tak, aby se dosáhlo žádaného stupně na stupnici šedi. Oblast
obrazce, která má 50% šedé, bude obsahovat buňky, které budou
mít vytištěné polovinu bodů černě a polovina bude prázdná.
Tiskový proces CMYK, jak bylo už uvedeno, používá
překrývající se inkousty barvy azurové, purpurové a žluté. Aby
se získal nejlepší výsledek, musí se tyto barvy vytisknout na
přesných pozicích, aby bylo přesné překrývání a tónování.
Jestliže barvy nejsou v zákrytu, výsledný tisk bude vykazovat
posun barev (barvy, vytvořené v místech, kde se barvy nesprávně
překrývají a vytvoří nežádanou barvu) nebo barvy vypadají jako
rozmazané. Použitím černé k tisku šedé barvy a k tisku černého
textu se tyto problémy eliminují, ale pouze v těchto případech.
To neplatí tehdy, když je barva konstruována ze dvou nebo více
primárních barev. Vzorek tisku uvedený dále ukazuje, jak
problémy se soutiskem barev mohou způsobit nežádané efekty:
Pokud tiskárna OKIPAGE 8c vykazuje popisované problémy,
hledejte poučení v oddíle nazvaném “Nastavení soutisku barev”.
14 OKIPAGE 8c
Úprava barev
Některé obrazce, jako bitmapy, se někdy tisknou se silným
zabarvením určité barvy. Obrazce, které vypadají skvěle při
pozorování na monitoru, nemusí být vytištěny z již popsaných
důvodů stejně dobře. Barva, která dominuje vytištěnému obrazu,
se bude měnit v závislosti na takových faktorech, jako je
náchylnost skeneru (nebo jiného vstupního zařízení) k určité
barvě nebo schopnosti monitoru zobrazovat určité barvy na
obrazovce. Ke kompenzaci tohoto jevu má tiskárna OKIPAGE
8c systém úpravy barev, který umožní redukovat množství
jakékoliv barvy použité v procesu tisku na dané stránce vzhledem
k jiným barvám. Jestliže na počitači provozujete Windows,
ovládače tiskárny dodávané s tiskárnou takové úpravy zajistí.
To je stručně popsáno v tomto manuálu a mnohem podrobněji
je popsáno v online nápovědě k ovládači tiskárny. (Klikněte na
tlačítko Help v kterémkoli dialogovém oknu ovládače tiskárny.)
Podrobněji je popsáno v Uživatelské přiručce tiskárny OKIPAGE
8c, že pro jiné operační systémy nebo ovládače poskytuje menu
Operator Panel podobná nastavení.
Toto je užitečné například tehdy, když zjistíte, že veškerá vaše
grafika má tendenci k většímu obsahu modré. Můžete to
kompenzovat tím, že zredukujete množství azurové a purpurové
barvy, prože kombinace těchto dvou barev vytváří modrou.
Mějte však na paměti, že budou ovlivněny i jiné barvy, obsahující
azurovou nebo purpurovou. Alternativně můžete zvětšit množství
žluté barvy. To má výhodu, že se při barevném vyrovnávání
obrazu zvětší sytost barev.
Jiná metoda, jak snížit vliv silných barev, je zvýšit nastavení
světlosti barvy v ovládači tiskárny. To se musí vykompenzovat
tím, že se odpovídajícím způsobem sníží nastavení sytosti této
barvy. Zpravidla by měla být snížena sytost barvy o stejný stupeň
o kolik byla zvýšena světlost.
Česky
Příručka o barvách
15
Ovládač tiskárny OKIPAGE 8c
Režimy tisku
Vlastnosti tohoto ovládače vám umožní dosáhnout s tiskárnou
OKIPAGE 8c nejlepší výsledky. Tabulka Colour Options v
ovládači tiskárny nabízí seznam technik přizpůsobení barev a
úpravy, které můžete provést pro dosažení optimálního vyvážení
barev, jak v grafice, tak v textu vašich dokumentů. V dalším
textu popíšeme volitelné možnosti, z nichž můžete vybírat a
úpravy, které můžete udělat. Když jste zadali požadavek na tisk,
klikněte na tlačítko Properties (vlastnosti) a po volbě Colour
Options se zobrazí následující:
Standardně se nastaví takové volitelné možnosti přizpůsobení
barev jako je úprava polotónů ‘Device Best’ (optimální) a ‘OKI
Unique Matching’ (unikátní přizpůsobení barev OKI). Tato
nastavení vedou ve většině situací u tiskárny OKIPAGE 8c k
nejlepším výsledkům. Občas je třeba pro speciální účely nastavit
tiskárnu jinak. Následují možnosti úprav, z nichž je možno
vybírat:
Colour Matching (přizpůsobení barev)
Volbou této možnosti dovolíme ovládači tiskárny, aby upravil výstupní
data a specifikoval, jakým způsobem přizpůsobit barvy v dokumentu
pro tisk.
Monochrome Printing (černobílý tisk).
Veškerá tisková data se posílají jako jednobarevná (černá a bílá),
výstupem jsou barvy ze stupnice šedi.. V tomto případě se používá
pouze černá kazeta s tonerem.
Manual Colour Adjustment (manuální úprava barev).
Tato volba ponechává takové podrobnosti jako je úprava polotónů, barvy,
světlosti a sytosti na uživateli. Tento způsob umožňuje nejvyšší flexibilitu,
ale vyžaduje před použitím důkladné a včasné promyšlení.
16 OKIPAGE 8c
Nastavování polotónů
Přizpůsobení barev v obraze
Device Best (optimální)
Tato volba představuje optimální tónování pro většinu tiskových úloh.
Cluster Dither (skupinové tónování)
Ovládač tiskárny zvolí pevný rozměr buněk polotónování. To je užitečné
při tisku diagramů, grafů a jiné komerční grafiky.
Error Diffusion (rozložení ochylky)
Vyskytuje se pouze u bitově mapovaných tabulek a znamená to, že se
tisknou obrazové body (pixely) co možná nejblíže specifikované hustotě.
Odchylky od specifikované hustoty přicházejí v úvahu při tisku
sousedních obrazových bodů. Tyto obrazové body se budou tisknout
světlejší nebo tmavší tak, aby vykompensovaly odchylku původního
pixelu. Výsledkem této metody je hladký barevný přechod v obraze.
OKI Unique Matching (unikátní přizpůsobení barev OKI)
Tato metoda přizpůsobení barev používá unikátní techniku přizpůsobení
barev OKI pro přizpůsobení barev v dokumentu k tištěným barvám.
Tato technika byla optimalizovaná pro tiskárnu OKIPAGE 8c a nahrazuje
techniku, kterou normálně používají Windows.
Windows Image Colour Matching (ICM)
(přizpůsobení barev obrazu ve Windows)
Tato technika umožňuje, aby Windows vykonaly operaci přizpůsobení
barev, ale nemusí dávat uspokojivé výsledky, protože není určena pro
tiskárnu OKIPAGE 8c. Další roletový seznam umožní vybrat barevné
ztvárnění (rendrování) podle vašeho záměru.
Matching Off (přizpůsobení barev vypnuto)
Neprovádí se přizpůsobení barev. Znamená to, že se tištěné barvy
nebudou nezbytně přizpůsobovat barvám specifikovaným v dokumentu.
Česky
Příručka o barvách
17
Nastavování barev
Manuální úprava barev
Vivid Colour (jasná barva)
Barvy se tisknou tak jasně a živě jak je to možné, tj. barvy se tisknou
sytější a vibrantnější.
Screen Match (přizpůsobení barev podle monitoru)
Barvy se tisknou takovým způsobem, aby se podobaly barvám na
obrazovce monitoru. To se nemusí v praxi podařit, protože nelze nastavit
jas, chromatismus a kontrast pro každý jednotlivý monitor.
Unadjusted Colour (barvy neupravovány)
Neprovádí se úprava barev a data se posílají rovnou na tiskárnu. Vytištěné
barvy se nemusí přizpůsobit barvám specifikovaným v dokumentu.
Monochrome (černobílé)
Veškerá barevná data se konvertují do stupnice šedi a pošlou se na
tiskárnu jako černobílé polotóny.
Lightness (světlost)
Umožňuje se upravit jas obrazu tak, aby jeho barvy vypadaly více jako
černé (negativní úprava nebo tmavší) nebo bílé (pozitivní úprava nebo
světlejší).
Saturation (sytost)
Tímto se barvy v obrazu upravují tak, aby vypadaly tlumeně (negativní
úprava) nebo světle (pozitivní úprava).
18 OKIPAGE 8c
Slovník
Brightness (jas)
Spolu s barevným odstínem (hue), a sytostí (saturation), je jas jedním
ze tří rozměrů barvy. Je to veličina, která popisuje intenzitu světla zdroje
nebo světla objektem odraženého nebo propuštěného, nezávisle na
barevném odstínu nebo sytosti.
Cluster-dot screening
Toto je metoda polotónů, která používá vícenásobné obrazové body
(pixely). Jsou to tečky proměnné velikosti, jejichž velikost je větší pro
tmavé barvy. Pro tuto techniku je charakteristický vzor, sestávající z
jednobarevných teček rozdělených náhodně na kontrasním pozadí, které
tvoří lichoběžníkové obrazce. (Označované v angličtině jako “polka–dot
look”).
Colour gamut (rozsah barev)
Rozsah barev, který je zařízení schopno vytvořit se nazývá gamut (rozsah
barev). Zařízení nejsou schopna vytvořit všechny barvy, které se vyskytují
v přírodě, takže jejich rozsah barev je podmnožinou všech barev.
Colour Management System (systémy přizpůsobení barev) (CMS)
System používaný ke sdílení barevné věrnosti obrazů mezi jednotlivými
zařízeními jako je vstup, displej a výstup, aby se vždy dosáhlo nejlepšího
možného ztvárnění (rendrování).
Colour mapping (mapování barev)
Colour models (barevné modely)
Česky
Tímto se rozumí převod representace barev z jednoho zařízení (nebo
systému) do jiného.
Barevný model je system, který umožňuje barvy uspořádat a
identifikovat. Existuje více modelů, z nich některé jsou pro určité aplikace
vhodnější než jiné.
RGB
Například monitory počítačů používají k zobrazení obrazů fosfory barvy
červené (red), zelené (green) a modré (blue) a další barvy jsou
specifikovány s použitím RGB modelu.
CMY(K)
Azurová (cyan), purpurová (magenta), žlutá (yellow ) a černá (black )
jsou barvy inkoustů používaných v čtyřbarevném tisku a CMY(K) je
model, který to popisuje. Díky nedokonalosti v tiskových inkoustech se
přidává černá, protože se nezískává smícháním zbývajících tří barev.
Černá je v modelu identifikovaná písmenem K, nikoliv B, jak by to
vyplývalo z anglického black, aby se zabránilo záměně s jinými barvami,
například modrou (blue).
Příručka o barvách
19
HSL
Barvy jsou definovány veličinami barevný odstín (hue), sytost
(saturation) a světlost ( lightness).
HSB
Barvy jsou definovány veličinami barevný odstín (hue), sytost
(saturation) a světlost (lightness). Rozměry jsou stejné jako u HSL
modelu, ale HSB model používá systém RGB.
YCC
Tento systém vyvinula firma Kodak pro zakódování barevných obrazů
na video monitorech. Hodnoty RGB se konvertují na složku luminance
(Y) a dvě složky chrominance (C1) a (C2).
CIE
V roce 1931 navrhla organizace Commission Internationale de l’Eclairage
(CIE) systém barev, založený na lidském vizuálním systému, který je
obecně akceptovanou normou. Systém není lineární a obtížně se
interpretuje. Vznikly modifikace systému, které vedly k systémům
CIELab and CIELuv.
Colour separation (separace barev)
Každá z tiskových procesních barev se tiskne odděleně a proto musí
být též specifikována odděleně pro každou potřebnou barvu. Obrazová
data se proto již před tiskem rozdělí na data pro primární barvy (plus
dodatečné barvy (colour spots)).
Colour space (barevný prostor)
Je to metoda popisu barvy. Některé systémy zavisejí na zařízení, tak
jako systémy RGB a CMYK. Systém CIE je barevný prostor nezávislý
na zařízení. Povšimněte si, že všechny barevné modely nejsou poprávu
barevné prostory.
Colourants (barevné složky)
Jsou to barvy používané zařízením k reprodukci barvy. Tiskový proces
používá barevné složky CMYK.
Density (hustota)
V tomto kontextu se nejedná o vztah ke hmotě a objemu objektu, ale o
schopnost objektu absorbovat světlo. Čím víc světla absorbuje, tím větší
je hustota objektu.
Dithering (tónování)
Technika, kde se obrazové body (pixely) umísťují do velké blízkosti,
aby vznikla iluze jiné barvy, vnímané lidským vizuálním systémem.
Dot gain
Během tiskového procesu se může inkoust rozprostřít, což má za
následek, že body na stránce se tisknou větší než bylo zamýšleno.
Výsledkem jsou tmavší tóny a barvy. Tento problém může být pečlivou
úpravou kompenzován.
20 OKIPAGE 8c
Error diffusion (rozložení ochylky)
Toto je obvykle spojováno s polotóny (autotypií), ale může to být též
použito u tónování. Odchylka mezi obrazovým bodem (pixelem) a jeho
zamýšlenou hodnotou se přenáší do přilehlých pixelů, aby se získal
vyvážený celkový efekt. Výledek může občas vypadat zrnitě.
Grayscale (stupnice šedi)
Rozdílné odstíny šedi v rozsahu od černé do bílé. Osm datových bitů
vytváří (28) 256 stupňů šedi.
Lightness (světlost)
Popisuje intenzitu barvy a určuje zda je barva blíže černé nebo bílé.
Moiré pattern (vzorek Moiré)
Je to nežádaný vzorek, který se projeví díky umístění obrazového bodu
nebo pixelu. Oko je schopno vnímat opakované vzory , které v obrazu
existují. Tyto mohou být eliminovány během tisku pečlivou volbou
“screen angles” (tj. úhlu, pod kterým jsou kladeny jednotlivé body
polotónů na obrazovce).
Česky
Halftone (polotóny, autotypie)
Tištěný obraz sestává z bodů (nebo pixelů). Mezery mezi těmito body
mohou dát iluzi stínů nebo tónu. Zvětšováním mezer mezi těmito tečkami
se šeď zesvětluje a směřuje k bílé (barvě stránky).
Highlight
Je to nejsvětlejší část obrazu. V extrémním případě by to byla bílá.
Hue (barevný odstín)
Barevný odstín identifikuje barvu a označuje takové vlastnosti barvy,
kterými se odlišuje modrá od červené a červená od žluté atd.
Indexed colour (mapované barvy)
Barevné body (pixely) jsou reprezentovány 8-bity. To dává možnost
pro 256 (28) barev, které jsou obsaženy ve vyhledávací tabulce.
Příručka o barvách
Pixel (pixel, obrazový bod)
Nejmenší adresovatelný obrazový bod (PICture ELement). Bylo to
zkráceno na PIXEL a ne na PICEL.
Primary colour (primární barvy)
Všechny barvy lze vytvořit smícháním omezené množiny barev. Existují
dvě rozdílné množiny primárních barev, které jsou spojeny s průmyslem
video a tiskáren:
Additive primaries (aditivní primární barvy)
Červená (Red), zelená ( Green) a modrá ( Blue) (RGB) jsou aditivní
primární barvy a jsou základem pro tvorbu jiných barev v displejích,
jako jsou monitory počítačů a televize.
21
Subtractive primary (subtraktivní primární barvy)
Azurová (Cyan), purpurová (Magenta) a žlutá (Yellow) (CMY) jsou
subtraktivní primární barvy a jsou základem barev inkoustů používaných
v barevném tisku. Barvy vznikají proto, že inkousty jsou navrženy tak,
aby absorbovaly světlo jistých vlnových délek a světlo jiných vlnových
délek propouštěly.
Registration (soutisk barev)
Soutisk barev popisuje vyrovnání různých barev při tisku do zákrytu.
Protože každá z primárních barev používá svou vlastní tiskovou desku
a tiskne se samostatně, je důležité, aby byl inkoust umístěn přesně do
určených míst, jinak se barvy nesrovnají do zákrytu a nevytvoří žádaný
efekt.
Saturation (sytost)
Tato vlastnost indikuje, zda barva bude vnímána jako tlumená nebo
jasná barva. Například vibrantní červená barva je mnohem sytější než
cihlově červená..
Secondary colour (sekundární barva)
Smícháním dvou primárních barev ve stejném poměru se vytvoří
sekundární barva.
Spot colour (dodatečná barva)
Jsou to dodatečné barvy používané při tisku, které nejsou částí sady
procesorových tiskových inkoustů a jsou specifikovány individuálně.
Tyto barvy znamenají podstatné zvýšení ceny a proto se požívají jen
tehdy, když má konečný výsledek nejvyšší důležitost (jako je tomu
například u firemních znaků). Potřebují též samostatnou tiskovou desku.
22 OKIPAGE 8c
Rejstřík
A
aditivní primární barvy .................8
B
barevné
modely ................................... 19
složky..................................... 20
barevný
kruh ........................................ 10
odstín ..................................... 21
prostor ................................... 20
barva
manuální úprava .................... 18
modely ................................... 12
nastavení ................................ 15
soutisk ................................... 14
tisk ......................................... 14
barvy
doplňkové ................................. 9
neutrální ................................... 9
problémy s .............................. 11
C
cluster-dot screening ................ 19
CMYK model ...............................9
D
dodatečná barva ........................ 22
dot gain ...................................... 20
E
elektromagnetické spektrum .......6
H
highlight ..................................... 21
hustota ....................................... 20
J
jas .............................................. 19
M
mapované barvy ......................... 21
mapování barev ......................... 19
N
nastavování barev ...................... 18
O
ovládač tiskárny ........................ 16
Česky
P
pixel, obrazový bod ................... 21
polotóny
autotypie ................................ 21
nastavování na OKIPAGE 8c 17
primární barvy ...................... 7, 21
aditivní primární barvy .......... 21
subtraktivní primární barvy ... 22
R
režim tisku
volby u OKIPAGE 8c............. 16
rozložení ochylky ...................... 21
rozsah barev ....................... 11, 19
S
sekundární barva .................. 7, 22
separace barev........................... 20
slovník ....................................... 19
soutisk barev ............................. 22
stupnice šedi .............................. 21
subtraktivní primární barvy ..........8
světlost ...................................... 21
Příručka o barvách
23
systémy přizpůsobení barev ...... 19
OKIPAGE 8c ......................... 17
sytost ......................................... 22
T
tónování ..................................... 20
V
vnímání barev ..............................5
vzorek Moiré ............................. 21
24 OKIPAGE 8c
Loading...