Telefunken KONCERT DUAL SPECIAL
(Přelouč, 1934-35)
Zpracoval: Ing. Miroslav Beran
Skříň: Bakelitová černohnědá mramorovaná,
rozměry 400 x 250 x 160 mm. Brokát zlatohnědý
jemně proužkovaný. Zadní stěna černá tvrzená
lepenka se stříbrným potiskem. Skříň je shodná
s typem Koncert Dual.
Ovládací prvky: Horní knoflík = zpětná vazba,
dolní = ladění. Páčka = vlnový přepínač a volič
selektivity spojený se síťovým vypínačem.
Vlevo vzadu je knoflík odlaďovače.
Zapojení: Jednoobvodová přímozesilující
dvoulampovka se dvěma vlnovými rozsahy (SV
a DV) pro provoz ze střídavé sítě 120 nebo
220V.
Verze „SPECIAL“ je pouze vylepšená
verze „základní“, tj. Koncert Dual. Skříňka, šasi
i reproduktory jsou shodné. Pouze ladicí agregát
je zde nového provedení, viz obr. 3. Bylo
použito podstatně kvalitnějšího ladicího
kondenzátoru vzduchového. Tento osvědčený
typ ladicího kondenzátoru byl pak používán
v dalších přijímačích Telefunken, např. Koncert
Trial (nakonec jej ve své době využívali do
svých přijímačů také jiní tuzemští výrobci). Také
VF cívky jsou zcela nové konstrukce, vinuty
jsou křížově (viz obr. 3). Vlnový přepínač zůstal
beze změny. Nový ladicí agregát zlepšil nejen
funkci celého přijímače, ale je také mnohem
snadněji opravitelný.
V zapojení přijímače je pouze několik
nepříliš podstatných menších změn. První
elektronka nyní pracuje s předpětím
vznikajícím na katodovém členu R10, C11, což
se příznivě projevuje především při reprodukci
z gramofonu. Vynechán byl kondenzátor C5,
který blokoval zbytky VF na zem. Sice se to při
provozu nijak výrazně nepříznivě neprojeví, ale
rozhodně to není ku prospěchu věci. Předpěťový
odpor R8 je zde navíc blokován kondenzátorem
C10 (10k). Kondenzátor C12 (500 pF) upravuje
vlnový rozsah. Sesouhlasení se stupnicí, která je
u této verze jmenná, pomáhá též trimr CT,
připojený paralelně k ladicímu kondenzátoru.
Zpětná vazba je řízena otočným
kondenzátorem s pertinaxovým dielektrikem,
zatímco u předchozí verze byla řízena
pohyblivým segmentem se zpětnovazební
cívkou. Kromě těchto změn je ostatní zapojení
včetně použitých elektronek stejné jako u starší
verze Koncert Dual.
Při renovaci postupujeme stejně, jako u
typu Koncert Dual, popsaném v SN č. 22/1989.
Poznámka: Doporučuji při oživování přijímače,
kdy šasi je mimo skříňku, připojit reproduktor
přijímače třížilovou šňůrou (VT a budicí cívku).
Nezapomeňme na kondenzátor C7 (3k), který
je paralelně připojen k primáru VT.
Jestliže bychom při zkouškách připojili
reproduktor zkušební, tj. běžný dynamik s VT, a
namísto budicího vinutí zapojili odpor 5k, kromě
vyšší hladiny brumu mohou se vyskytnout jisté
potíže se samovolnými oscilacemi. Ty se
mohou projevit jako nepravidelnosti ve funkci
zpětné vazby, kupř. nevysazování anebo
nasazování zpětné vazby ve dvou polohách
zpětnovazebního kondenzátoru, nebo konečně ve
vytrvalých oscilacích koncového stupně. Někdy
pomůže k jejich odstranění blokovat anodu
koncové elektronky na zem kondenzátorem cca
2 až 10k. Také je vhodné stínit kouskem plechu
spojeným s kostrou přístroje zespodu obvody
první elektronky. Pravděpodobně by také
pomohlo stínit přívod k anodě první elektronky,
doplněný popř. o stínicí čepičku tak, jak to bývá
dobrým zvykem u přijímačů Philips z té doby.
Ovšem toto by již bylo v rozporu se snahou
zachovat původní provedení přijímače.
Jestliže však je šasi ve skříňce a je zajištěno
vodivé spojení šasi se stíněním v pravé části
na dně skříňky, pak by měl přijímač fungovat
bez těchto potíží.
Tato poznámka je určena méně zkušeným
sběratelům, kterým by odstraňování uvedených
oscilací mohlo způsobit zbytečné potíže.
Součástky
Všechny součástky kromě ladicího agregátu jsou
zcela stejného provedení, jako u základní starší
verze Koncert Dual. O rozdílech v ladicím
agregátu již pojednáno bylo, viz také obr. 3.
Zadní stěna je shodná, jen u označení
„Koncert Dual“ je připojeno „Spec.“
Knoflík zpětné vazby má Ø 26 mm,
dolní knoflík ladění pak Ø 30 mm.
Zpětnovazební kondenzátor s pertinaxovým dielektrikem má třecí pérový dotyk, jeho
provedení znázorňuje náčrt na obr. 5.