Telefunken Koncert Service Manual

Telefunken KONCERT DUAL

(Přelouč, 1934-35)

Zpracoval: Ing. Miroslav Beran

Skříň: Bakelitová černohnědá mramorovaná,
rozměry 400 x 250 x 160 mm. Brokát zlatohnědý
jemně proužkovaný. Zadní stěna černá tvrzená
lepenka se stříbrným potiskem.

Ovládací prvky: Horní knoflík = ladění, dolní =
zpětná vazba. Páčka = vlnový přepínač a volič
selektivity spojený se síťovým vypínačem.
Vlevo vzadu je knoflík odlaďovače.

Zapojení: Jednoobvodová přímozesilující
dvoulampovka se dvěma vlnovými rozsahy (SV
a DV) pro provoz ze střídavé sítě 120 nebo
220V.

Tento jednoduchý přijímač je poněkud

vylepšenou obdobou předchozích typů T 250 a T

270. Protože bylo použito stejného ladicího
kondenzátoru, je také zapojení vstupních obvodů
stejné, jako u zmíněných předchozích typů (viz
SN č. 13/1989). Audionový stupeň je však
osazen novějším typem stíněné elektronky,
pentodou RENS1284 (na rozdíl od dřívější
tetrody RENS124), což přispělo k vyšší citlivosti
přijímače.

Vazba audionového stupně na stupeň
koncový je však místo tlumivkového (u T 250 a
T 270) odporová, která sice dává menší zesílení,
ale vzhledem k použití pentody RENS1284
s vyšší strmostí na audionovém stupni je celkové
zesílení vyhovující. Koncový stupeň je zde
osazen též výkonnější pentodou RES374. Také
je zde namísto magnetického reproduktoru

použito podstatně dokonalejšího reproduktoru
dynamického. Jeho budicího vinutí je využito
jako síťové tlumivky.

Napájecí zdroj je obdobné konstrukce,
jako u předchozích typů, jen s tím rozdílem, že
anodové vinutí dává podstatně vyšší napětí
(420 oproti 295V~); zvýšením je pokryt úbytek
na napětí na budicím vinutí reproduktoru, cca
100V. Na primární straně síťového
transformátoru je vynechána odbočka 150V,
neboť tohoto síťového napětí se v té době již
nikde nepoužívalo. Některé série mají vyveden
střed žhavicího vinutí pro E1 a E2, jinak je zde
odbručovač běžného provedení.

Vcelku lze tento typ přijímače hodnotit jako
výrazně lepší, než předchozí typy T 250 a 270, a
to jak zvýšenou citlivostí, tak také lepší
reprodukcí díky dynamickému reproduktoru.
Další zkvalitnění pak představuje odvozený typ
„Koncert Dual Special“, kde bylo použito
ladicího agregátu nové konstrukce se
vzduchovým ladicím kondenzátorem a křížově
vinutými cívkami, viz SN č. 23. Také číselná
stupnice byla u následujícího typu nahrazena
stupnicí s názvy stanic.

Renovace: Vyjmeme elektronky, šasi přijím
vyjmeme ze skříně, a vyčistíme. Zvlášť
obezřetně čistíme ladicí agregát, neboť případné
utržení některého vývodu se obtížně opravuje.
Překontrolujeme síťový obvod, tj. přívodní
šňůru, síťový vypínač, tepelnou pojistku na trafu.
Změříme odběr transformátoru naprázdno (cca
2W) a anodové napětí na sekundáru (cca 450V
naprázdno). Velkou pozornost věnujeme
přívodům ke žhavení první elektronky, které
jsou provedeny nýtovanými spoji. Pro jistotu
všechna nýtovaná propojení raději přepájíme.

Krabicový skupinový kondenzátor bývá
většinou vadný, takže ho celý rekonstruujeme.
Protože je nesnadno rozebíratelný, raději
vyrobíme jeho krabici novou, z tvrdší lepenky,
kterou po montáži svitků dovnitř buď natřeme
odpovídajícím nátěrem anebo polepíme
knihařským papírem odpovídajícího vzorku.
Štítek s údaji lze z původní krabice odlepit
zvlhčením vlažnou vodou. Pokud pro
kondenzátory C8 a C9 použijeme namísto svitků
kondenzátory elektrolytické, nestačí na napětí
450V ss! Dnes se bohužel těžko seženou ellyty
na napětí vyšší, pomůžeme si tak, že vždy dva
ellyty po 5μF/450V spojíme do série, přičemž ke

ače

každému z nich připojíme vyrovnávací odpor cca
M5. Ty zajistí, aby se napětí na obou sériově
spojených ellytech rovnoměrně rozdělila
v poměru 1:1. Jinak bychom museli před
zapojením koncového stupně zařadit paralelně
k C8 provizorní umělou zátěž (cca 30kΩ na min
10W), kterou po oživení koncového stupně opět
odpojíme.

Po zpětné montáži krabicového
kondenzátoru připojíme nejdříve kondenzátory
C8 a C9 (viz obr. 3) a přesvědčíme se, zda
přívody k nim jsou pod šasi správně zapojeny –
viz obr. 2. Kondenzátory C8 a C9 bývaly při
předchozích opravách přijímače velmi často
nahrazovány nejrůznějším způsobem, přičemž
náhradní kondenzátory byly umísťovány
porůznu ve skříni tam, kde bylo právě místo.
Proto také přívody k nim byly vedeny jiným
způsobem.

Nyní můžeme zasunout usměrňovací
elektronku RGN564. Nesmíme použít
dvoucestné elektronky se 4 nožičkami, protože
čtvrtá dutinka v soklu tvoří pájecí bod, spojený
s kladným anodový napětím. Po zapnutí přístroje
(zatím bez E1 a E2) vzroste usměrněné
anodové napětí bez odběru na cca 580V, pokud
ale máme provizorně připojenu výše zmíněnou
náhradní zátěž 30kΩ/10W, vzroste Ua jen na cca
450V. Vidíme, že při použití ellytů pouze na
napětí 450V by mohlo lehce dojít k jejich
probití, zejména bez použití náhradní zátěže.

Dále připojíme kondenzátor C4,
prověříme odpory R5, R6 a R8. Má-li přístroj
odbručovač, též ho překontrolujeme. Připojíme
reproduktor s výstupním transformátorem a
budicí cívkou. C7 má být připojen k primáru
výstupního trafa. Stejnosměrný odpor primáru
VT by měl činit cca 2800Ω. Kondenzátor C6
(10k, vazební) prozatím odpojíme a
zkontrolujeme ho. Zasuneme koncovou
elektronku a přístroj zapneme. Anodový proud
(dobré elektronky) by měl být cca 20mA.
Běžným způsobem se přesvědčíme o řádné
funkci koncové elektronky (tónový NF
generátor, NF wattmetr, měřič zkreslení apod.).
Při této zkoušce nezapomeňme zajistit ohebný
přívod k anodě první elektronky proti
náhodnému zkratu na kostru!

Audionový stupeň je běžného provedení
s odporovou vazbou na stupeň koncový.
Prověříme jeho obvodové prvky, nezapomeňme
připojit kondenzátory C3 a C2 v krabici a znovu
připojit vazební kondenzátor C6, který musí mít

izolační odpor min 10MΩ. Poté zasuneme
elektronku RENS1284 a zapneme přijímač.
Překontrolujeme funkci tohoto stupně jako
nízkofrekvenčního zesilovače. Teprve poté
zkusíme – zatím bez antény – zda nasazuje
zpětná vazba. Pokud ano, pak lze s velkou
pravděpodobností předpokládat, že po připojení
antény bude vše v pořádku. Jinak je nezbytné
prověřit celý ladicí agregát, viz obr. 4. O jeho
případných opravách pojednává podrobně SN č.
13/1989. Po prověrce a případných opravách
konečně prověříme činnost radiopřijímače
s anténou. Příjem místních silných vysílačů by se
měl podařit i na kousek drátu připojeného do
anténní zdířky.

Součástky

Kondenzátory: C1 = M1 na 1500V~; zn. REA,

Ø 6,5 x 31 mm, je na šasi na ladicím agregátu;
C2a = Elektrotechna, krabicový, M1 na 1200V=
(*;
C3 = Elektrotechna, krabicový, M15 na 1200V=
(*;
C4 = Elektrotechna, krabicový, M25 na 1200V=
(*;
C5 = REA, Ø 6,5 x 30,5 250 pF na 1500V=;
C6 = REA, Ø 9 x 30; 10k na 1500V=;
C7 = Always, Ø 8,5 x 27; 3k na 1500V~;
C8 = Elektrotechna, krabicový, 2M na 1500V=
(*;
C9 = Elektrotechna, krabicový, 2M na 1200V=
(*;
C2b = Always, 21 x 61 x 10, M4 na 1200V=;
Kondenzátory označené (* jsou ve společné
krabici. Kondenzátory REA jsou černé asfaltové.

Odpory: Všechny jsou značky REA
s tmavohnědou ochrannou bužírkou.
R1 až R8 jsou Ø 5 x 30 mm
R9 je Ø 7 x 36 mm.

Ladicí agregát: Je prakticky stejný jako u typů
T 250 a T 270, viz obr. 4.

Reproduktor: Dynamický s buzeným
magnetem, 170 x 170 x 110 mm. Výstupní
transformátor je připevněn na koši reproduktoru,
typ 561c, EI 18 x 18.

Síťový transformátor: Typ 189c, EI 25 x 32
mm.