Eduard 8281 Assembly Instruction Manual

intro

Spitfire Mk.IXc late version

8281

BRITISH WWII FIGHTER

1:48 SCALE PLASTIC KIT

In September 1941, a hitherto unknown German radial engine fighter appeared in the west European sky. The new airplane was superior
to British fighters, most distressingly to the Spitfire Mk.V. The German design was soon recognized as the Focke-Wulf Fw 190 A. The losses
suffered by the RAF over western Europe rose rapidly and the crisis was serious enough that the RAF ceased the majority of daytime operations
in November, 1941. The next attempt to resume these types of sorties was made in March 1942. Loss rates remained unacceptably high and the
RAF was forces to stop ops once again. All this was thanks to the Focke-Wulf Fw 190 A. The first response to the new German weapon was the
Spitfire Mk.VIII, but the design changes were so complex that initiating timely production was not possible. In June, 1942, a German pilot
landed by mistake on a British airfield delivering a completely intact Fw 190 fighter into RAF hands. Comparative trials between the Focke­Wulf and Spitfire Mk.V began almost immediatelly. These mock encounters confirmed the situation over the front – the chances of a British
fighter surviving an encounter with the Fw 190 were slim. The only British fighter aircraft deemed suitable to oppose them were the Spitfire
Mk. VII and VIII powered by the Merlin 61 engine. As mentioned above these were some time away of being ready for series production. But
there was another way of getting a powerful fighter quickly - by mating the Merlin 61, with its two-stage supercharger, with the fuselage of the
Spitfire Mk.Vc. Two Mk.Vc airframes, AB196 and AB197, were selected for this purpose and were strengthened with modified longerons
to accommodate the more powerful and heavier engine. The example was finished on February 26 and the second on March 27, 1942. Flight
trials were succesful and the order for series production was issued almost immediately. Series production began in June 1942 and the first
Mk.IXs found their way to No. 64 Squadron in July. Performance improved significantly in comparison to the Mk.V. A top speed of 409 mph at
28,000 feet was higher by 40mph, and the service ceiling rose from 36,200 to 43,000 feet. The Mk.IX could climb at 4,000 feet per minute. The
RAF finally had a fighter aircraft capable of opposing the Fw 190 A. Three main versions of the Mk IX were produced. The F.IX was powered
by the Merlin 61 and was the only version on the assembly line in early 1943. The next version was the LF Mk.IX powered by the Merlin 66.
This engine was designed to do its best at low altitudes. The third version, manufactired along with the LF, was the high-altitude HF Mk.IX with
the Merlin 70. The majority of Mk.IXs manufactured were equipped with the so-called 'C' wing. Four 20mm cannon or two 20mm cannon and
four .303 machine guns could be installed in the wings. From 1944, the strengthened 'E' wing was produced. Four .303 machine guns were
replaced with two .50 heavy machine guns. Bomb racks for 250lb bombs were fitted under each wing typically. The Mk.IX became the second
most numerous version of the Spitfire with a total of 5653 examples being built. The Mk.IX began to replace the Mk.V from June, 1942. Thanks
to the new fighter, the RAF was ready to fight against the Luftwaffe over occupied Europe. Spitfire Mk.IXs served with the RAF to the end
of war. In the postwar era, foreign air forces flew this version as well. Czechoslovak, Norwegian, Danish, and Canadian air forces operated
numbers of Mk.IXs and they were not alone. Spitfires would find themselves in combat again. Czechoslovakia sold its Spitfire Mk.IXs to Israel
in 1948 and these aircraft formed the backbone of the newly born Israeli air force in the fight against their Arab neighbours.

V září 1941 se na evropské obloze objevil dosud neznámý německý stíhací letoun poháněný hvězdicovým motorem. Nová stíhačka měla nad
britskými, zejména Spitfirem Mk.V, zřetelnou převahu. V německé konstrukci byl záhy rozpoznán Focke-Wulf Fw 190 A. Ztráty RAF nad
západní Evropou začaly rychle narůstat až to té míry, že britské letectvo muselo v listopadu 1941 zastavit většinu denních operací nad
evropským kontinentem. Pokus o spuštění tohoto typu bojových letů byl uskutečněn v březnu 1942. Počty ztrát však byly opět neúnosné, což
opět vedlo k jejich zastavení. Vše díky Focke-Wulfům Fw 190 A. Prvním pokusem o odpověď na novou německou zbraň se stal Spitfire
Mk.VIII, avšak komplexní přístup ke změnám konstrukce letounu způsobil, že nebylo možné jej dostat do sériové výroby v dostatečně blízkém
časovém horizontu. V červnu 1942 přistál jeden z německých pilotů omylem na britském letišti a předal tak do britských rukou nepoškozený
Fw 190 A. Srovnávací zkoušky Focke-Wulfu a Spitfiru Mk.V začaly téměř neprodleně. Cvičné souboje plně potvrdily situaci na frontě – šance
britské stíhačky přestát setkání s Fw 190 bez úhony nebyly vysoké. Jediné britské stíhačky schopné postavit se plnohodnotně německému typy
byly Spitfiry Mk.VII a Mk.VIII poháněné motorem Merlin 61. Jak však bylo poznamenáno výše, nedalo se čekat, že v dohledné době dospějí
do fáze sériové výroby. Byla zde však ještě jedna cesta, jak získat dostatečně výkonnou stíhačku – zabudovat Merlin 61 s dvoustupňovým
kompresorem do základního draku Spitfiru Mk.V. Pro tento experiment byly vyčleněny dva draky, AB196 a AB197. Prošly zpevněním, aby
mohl být zastavěn výkonnější a těžší motor. První z nich byl dokončen 26. února, druhý pak 27. března 1942. Letové testy proběhly natolik
úspěšně, že byla objednána sériová výroba. Ta se plně rozběhla v červnu 1942 a první Mk.IX se u bojové jednotky, No. 64 Squadrony, objevily
v červenci. V porovnání s Mk.V se výkony znatelně zvýšily. Maximální rychlost byla v 28.000 stopách vyšší o 40 mph, operační dostup
se zvýšil z 36.200 na 43.000 stop. Mk.IX mohl stoupat rychlostí 4000 stop za minutu. RAF tedy konečně dostalo stíhačku, kterou mohlo směle
postavit proti Fw 190 A. Vyráběny byly tři hlavní verze Mk.IX. Verze F Mk.IX byla poháněna motorem Merlin 61 a z montážní linky sjížděla
až do počátku roku 1943. Na ni navázaly LF Mk.IX poháněná motorem Merlin 66 a určená k operacím v nižších výškách, a HF Mk.IX
s motorem Merlin 70 konstruovaným naopak pro výškové lety. Většina Mk.IX byla vyrobena s křídlem typu C. V něm mohla být instalována
výzbroj složená ze čtyř kanonů ráže 20 mm nebo ze dvou kanonů ráže 20 mm a čtyř kulometů ráže 0,303 palce. V roce 1944 se objevilo
zpevněné křídlo typu E. Čtveřice 0.303 kulometů byla nahrazena dvojicí kulometů ráže 0.50 palce. Pod každou polovinou křídla byly
standardně namontovány závěsníky pro 250lb pumy. Verze Mk.IX se stala druhou nejpočetnější verzí Spitfiru s 5653 vyrobenými kusy. Mk.IX
začaly nahrazovat Mk.V v červnu 1942. Díky nové stíhačce byla RAF opět schopná bojovat proti Luftwaffe nad okupovanou Evropou. Ve své
výzbroji si typ ponechala až do konce války. Po ukončení bojů se verze dostala i do výzbroje dalších letectev. Československé, norské, dánské,
kanadské a další letectva používala desítky Mk.IX. Spitfiry Mk.IX se však do bojů dostaly i v této době. Československo prodalo své Spitfiry
v roce 1948 do Izraele, kde se v bojích s arabskými sousedy staly páteřním typem nově vznikajících izraelských vzdušných sil.

úvodem

BARVYCOLOURS FARBEN PEINTURE

INSTRUKTION SINNBILDEN INSTR. SYMBOLY SYMBOLES INSTRUCTION SIGNS

UPOZORNĚNÍ ATTENTION ACHTUNG ATTENTION

DÍLYPARTS TEILE PIECES

2

PLASTIC PARTS

C>

APPLY EDUARD MASK

AND PAINT

POUŽÍT EDUARD MASK

NABARVIT

OPTIONAL

VOLBA

BEND

OHNOUT

OPEN HOLE

VYVRTAT OTVOR

SYMETRICAL ASSEMBLY

SYMETRICKÁ MONTÁŽ

REMOVE

ODŘÍZNOUT

REVERSE SIDE

OTOČIT

Mr.COLOR

AQUEOUS

GSi Creos (GUNZE)

C3

H 13

FLAT RED

C33

H 12

FLAT BLACK

C4H 4

YELLOW

C81H 33

RUSSET

SKY

H 74 C26

H 312

C312

GREEN

C11H 51

LIGHT GULL GRAY

C12H 52

OLIVE DRAB

TIRE BLACK

H 77 C137

Mr.COLORAQUEOUS

Mr.METAL COLOR

Mr. METALLIC COLOR SUPER

DARK IRON

MC214

H 316

C316

WHITE

H 330

C330

DARK GREEN

H 331

C331

DARK SEAGRAY

H 332

C332

LIGHT AIRCRAFT GRAY

SM06

CHROME SILVER

ALUMINIUM

MC218

A> E>

8280 A

8280 C 8280 E

8280 F

F> G>

8280 G

PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS

eduard

3

F1

F28

F42

F26

F41

F19

C11

H 51

LIGHT GULL GRAY

C312

H 312

GREEN

C33

H 12

FLAT BLACK

C33

H 12

FLAT BLACK

C312

H 312

GREEN

C33

H 12

FLAT BLACK

C312

H 312

GREEN

F7

F25

F27

C33

H 12

FLAT BLACK

C312

H 312

GREEN

MC218

ALUMINIUM

C33

H 12

FLAT BLACK

F5

F35

F34

C33

H 12

FLAT BLACK

C312

H 312

GREEN

PE22

F18

C312

H 312

GREEN

F5

F40

F56

C312

H 312

GREEN

C312

H 312

GREEN

F40

F35

F61

F16

F60

F17

C312

H 312

GREEN

F64

F31

C81

H 33

RUSSET

C312

H 312

GREEN

F65

F3

F64

F47

PE23

C33

H 12

FLAT BLACK

C312

H 312

GREEN

C312

H 312

GREEN

C81

H 33

RUSSET

PE11

PE12

F32

PE8

MC218

ALUMINIUM

C33

H 12

FLAT BLACK

C33

H 12

FLAT BLACK

C312

H 312

GREEN

MC218

ALUMINIUM

F46

F32

F38

C312

H 312

GREEN

C312

H 312

GREEN

PE6

PE15

PE16

PE10

F66

PE2

PE1

PE3

OPTIONAL:
DECAL 46

F23

F43

PE4

C33

H 12

FLAT BLACK

C312

H 312

GREEN

F4

F62

A4

A9

C312

H 312

GREEN

C33

H 12

FLAT BLACK

C33

H 12

FLAT BLACK

C312

H 312

GREEN

F30

F29

MC218

ALUMINIUM

MC218

ALUMINIUM

C312

H 312

GREEN

F1

A

PE5

F16

PE9

C312

H 312

GREEN

A4

A9

4

F6

F2

FOR CLOSED CANOPY ONLY

E9 E1

F14

F15

F39

E9

C33

H 12

FLAT BLACK

- 1 mm

C3

G76

- 1 mm

MARKING

A

ONLY

MARKING

A

ONLY

UNDERSURFACE

COLOR

G58

E1

F33

E9

G57

G64

C

B

B

C

A

- 1 mm

C312

H 312

GREEN

C312

H 312

GREEN

C33

H 12

FLAT BLACK

5

G17

G62

G61

G59

G60

G18

C2

C1

UNDERSURFACE

COLOR

UNDERSURFACE

COLOR

UNDERSURFACE

COLOR

UNDERSURFACE

COLOR

G46

G16

UNDERSURFACE

COLOR

MC218

ALUMINIUM

G47

G15

MC218

ALUMINIUM

UNDERSURFACE

COLOR

G20

G19

G67

G68

UNDERSURFACE

COLOR

UNDERSURFACE

COLOR

6