Bresser AstroPlanetarium Instruction Manual [cs]

DOMÁCÍ PLANETÁRIUM
Obj. č. 67 15 95
Popis částí:
(1) Vypínač (ON/OFF) (2) Tlačítko pro vysunutí lože diarámečku (3) Časovač pro automatické vypnutí (4) Ryska pro nastavení data (5) Ryska pro nastavení času (6) Zaostřovací kolečko (7) Podstavec (8) Mapa hvězdné oblohy (2 diapozitivy)
Navíc:
CD-ROM „Cartes du Ciel“ (Mapa oblohy) Příručka o 12 znameních zvěrokruhu
Používání planetária:
1. Otevřete víčko přihrádky na baterie na spodní straně přístroje a vložte do ní 3 baterie typu AA. Postupujte, jak je popsáno níže v kapitole „Vkládání baterií“. Poté víčko opět pevně uzavřete.
2. Přístroj i s jeho podstavcem (7) postavte na rovnou a stabilní plochu (např. na stůl). Optimální projekční vzdálenost je cca 1,8 m až 2 m.
3. Stiskněte tlačítko pro vysunutí lože diarámečku (2), čímž otevřete vstup pro diapozitivy, a vložte mapu hvězdné oblohy (8). Dejte pozor, aby výstupky lože diarámečku (1 větší, 3 malé) dobře zapadly do odpovídajících drážek na mapě hvězdné oblohy! Položte mapu plochou stranou nahoru tak, aby velký výstupek zapadl do velké drážky a tři malé výstupky do malých drážek. Jinak hrozí nebezpečí poškození. Nyní zavřete vstup pro diapozitivy. Díváte-li se na čelní stranu planetária, musí být Váš pohled nasměrován k severu.
4. Nastavte čas a datum pro noční oblohu, kterou si chcete prohlížet, tak, že datum na stupnici pro nastavení data (4) se kryje s požadovaným časovým údajem na stupnici pro nastavení času (5).
Časová stupnice (pevná): Zahrnuje čas od 22:00 do 02:00 hodin, je dělená na úseky po 30 minutách. Posuňte rysku pro nastavení data (4) tak, abyste mohli promítat hvězdné nebe, jak vypadá v určitou hodinu.
Stupnice pro nastavení data (nastavitelná): Obsahuje 365 dní, jednotlivé úseky odpovídají 2 dnům, delší úsek odpovídá poslednímu dni minulého měsíce. Nastavte rysku tak, abyste mohli promítat hvězdné nebe odpovídající určitému datu.
Příklad 1: Chcete-li si prohlédnout, jak vypadá obloha o půlnoci (00:00 hodin) 7. července, nastavte rysku na časové stupnici na 00:00 hodin tak, aby se kryla s datem 7. července na stupnici pro datum. Datum 7. července se na stupnici nachází uprostřed mezi 6. a
8. červencem.
Příklad 2: Chcete-li si prohlédnout, jak vypadá obloha 30. prosince ve 22:30 hodin, nastavte na stupnici pro čas rysku na 22:30 tak, aby se kryla s datem 30. prosince na stupnici pro datum. Jak je znázorněno na obrázku, dílek zahrnuje 3 dny. Proto bude ryska umístěna ve 2/3 tohoto dílku. Totéž platí pro leden, březen, květen, červenec, srpen a říjen.) Všimněte si, že 28. a 29. únor se nachází ve stejné pozici.
5. Vypínač (1) přepněte do polohy „ON“, čímž zapnete promítání. Ztlumte osvětlení v místnosti nebo je vypněte, abyste dosáhli optimálních světelných podmínek.
6. Pohybováním hlavou projektoru v podstavci (7) můžete nastavit směr promítání na stěnu místnosti nebo na strop místnosti.
7. Zaostřujte pomocí kolečka (6), dokud není obraz noční oblohy zobrazen ostře. Optimální vzdálenost mezi přístrojem a projekční plochou je 1,8 m až 2 m. Je-li vzdálenost příliš malá nebo příliš velká, je obraz neostrý.
8. Stiskněte knoflík časovače pro automatické vypnutí (3) a nastavte vypnutí projektoru na 30 nebo 60 minut. Odpovídající kontrolka zobrazuje aktuálně nastavený čas, po jehož uplynutí se projektor automaticky vypne. Pro deaktivaci tohoto časovače stiskněte knoflík na tak dlouhou dobu, dokud tato kontrolka nezhasne. Nicméně, projektor se po dvou hodinách automaticky vypne z důvodu úspory baterie.
9. Z důvodu úspory baterie přepněte vypínač (1) do polohy „OFF“ (vypnuto), když přístroj nepoužíváte, a to i tehdy, když je nastaven časovač pro automatické vypnutí.
Technická data
Způsob promítání: opticky Referenční poloha: 35° severní šířky Počet souhvězdí: 61 Počet hvězd: 8 000 (na každém diapozitivu) Zdroj světla: světlá bílá dioda (LED) Nastavení: datum, čas Projekční plocha: 1,8 m × 2,2 m ze vzdálenosti 2,0 m Automatické vypnutí: volitelně po 30 nebo 60 minutách, automaticky po 120 minutách Napájení: 4,5 V DC (3 × 1,5 V AA/LR6)
Pozor: Zobrazení výseče oblohy vztažené k místu pozorování na 35° severní zeměpisné šířky umožňuje uživateli kompletní zobrazení všech souhvězdí zvěrokruhu.
Vložení baterií Používejte 3 baterie velikosti AA (LR6) (nejsou součástí dodávky).
1. Otočte a otevřete víčko přihrádky na baterie na spodní straně přístroje.
2. Pomocí šroubováku odstraňte kryt baterií.
3. Vložte tři baterie velikosti AA (LR6) do přístroje, a to se správnou polaritou (respektujte údaje na přihrádce na baterie).
4. Namontujte zpátky kryt baterií a víčko přihrádky na baterie.
5. Nové baterie vkládejte poté, co začne světlo projektoru slábnout.
6. Při vkládání nových baterií dbejte na správnou polaritu.
Důležité: Dbejte těchto pokynů. PŘÍSTROJ JEDNODUŠE NEVYHAZUJTE DO ODPADU!
1. Baterie by měli vkládat a vyměňovat pouze dospělí.
2. Doporučujeme alkalické baterie.
3. Pokud přístroj delší dobu nepoužíváte, baterie vyjměte.
4. Nepoužívejte zároveň plné a prázdné baterie.
5. Nepoužívejte zároveň alkalické, standardní (zinko-uhlíkové) resp. nikl-kadmiové baterie.
6. Vybité baterie je třeba vyjmout z přístroje.
7. Kontakty baterií se nesmějí zkratovat.
8. Doporučujeme používat baterie stejného nebo srovnatelného typu.
9. Baterie se musí vkládat s ohledem na správnou polaritu.
10. Baterie nevhazujte do ohně – mohly by explodovat nebo vytéci.
11. Při nevhodném použití mohou baterie explodovat nebo vytéci.
Svítivost hvězd Odedávna si lidé všímali skutečnosti, že některé hvězdy svítí jasněji než jiné. To nemusí znamenat, že jasnější hvězda je větší nebo že vysílá více světla než slabší hvězda. Zdánlivou jasnost hvězd totiž určují tři skutečnosti:
1) jejich velikost, 2) jejich vzdálenost od nás a 3) množství světla, které hvězda právě vysílá na každý metr čtvereční svého povrchu.
Souhvězdí Lidé si hvězdy na obloze často spojovali do „obrazů“ podobných zvířatům, lidem nebo jiným charakteristickým postavám, které byly pojmenovány souhvězdí nebo také konstelace („stella“ znamená v latině „hvězda“). V různých kulturách byla tato souhvězdí nazývána různými jmény. V západních kulturách se používala nejčastěji jména z řecké a římské mytologie, např. Aries (Skopec), Aquarius (Vodnář), Cygnus (Labuť) apod. V současnosti existuje 88 astronomy „oficiálně“ uznávaných souhvězdí.
Ve druhém století před naším letopočtem vytvořil řecký astronom a matematik Hipparch první katalog názvů hvězd a jejich postavení. Vyvinul stupnici o šesti kategoriích, pomocí které lze popsat svítivost hvězd. Každé hvězdě přidělil hodnotu od jedné do šesti v závislosti na tom, jak jasná se na obloze jevila. Astronomové tyto kategorie svítivosti nazývají stupně jasnosti hvězdy nebo-li magnitudy. Velmi jasné hvězdy mají stupeň jasnosti 1 nebo méně, zatímco velmi slabé hvězdy mají stupeň jasnosti 6.
Souhvězdí zvěrokruhu a znamení zvěrokruhu
Před dávnými časy se astronomové ptali sami sebe, jak by asi vypadala obloha, kdyby bylo možné uvidět hvězdy i ve dne. Na základě svých pozorování noční oblohy objevili, že Slunce pravděpodobně projde každý měsíc jedním znamením. Těchto dvanáct znamení tvoří zvláštní nebeský okruh, který se nazývá zvěrokruh nebo také zodiak. Souhvězdí, která k němu patří, se nazývají souhvězdí zvěrokruhu, kterým odpovídá dvanáct znamení zvěrokruhu.
Každé znamení zvěrokruhu má vlastní symbol a v kalendáři je mu přiřazeno období asi 30 dnů. Tato období nezačínají na začátku běžného měsíce, nýbrž přibližně v jeho třetím týdnu, a končí přibližně ve třetím týdnu následujícího měsíce. Takže každé roční období (jaro, léto, podzim, zima) zahrnuje tři znamení zvěrokruhu. Mnohé staré národy věřily, že chování, pocity a osud člověka je silně ovlivněno souhvězdím zvěrokruhu resp. znamením zvěrokruhu, ve kterém stálo Slunce v okamžiku jeho narození.
Ovšem v dnešní době už znamení zvěrokruhu neodpovídají souhvězdím téhož jména, protože se znamení zvěrokruhu každých asi 2 150 let posunují o celé jedno souhvězdí. Důvodem je takzvaná precese rovnodennosti (velmi pomalý pohyb ekliptiky, tj. zdánlivé dráhy Slunce na obloze, relativní vůči hvězdám). Takže například v naší době stojí Slunce v souhvězdí Ryb, zatímco z hlediska astrologického máme znamení Skopce (Aries). Dokonce i dnes, po mnoha tisíciletích, stále ještě mnozí lidé věří na sílu zvěrokruhu a studují své horoskopy jako
každodenní radu, jak žít. Mnozí lidé ale čtou své horoskopy pouze pro pobavení a ne proto, že by věřili na nějaké předpovědi. Symboly a názvy dvanácti znamení zvěrokruhu jsou následující:
(Data se mohou rok od roku o několik dní posunovat).
Aries (Skopec) 21. března – 20. dubna Taurus (Býk) 21. dubna – 21. května Gemini (Blíženci) 22. května – 20. června Cancer (Rak) 21. června – 23. července Leo (Lev) 24. července – 23. srpna Virgo (Panna) 24. srpna – 23. září Libra (Váhy) 24. září – 22. října Scorpio (Štír) 23. října – 22. listopadu Saggitarius (Střelec) 23. listopadu – 21. prosince Capricorn (Kozoroh) 22. prosince – 20. ledna Aquarius (Vodnář) 21. ledna – 19. února Pisces (Ryby) 20. února – 21. března
---------------------------------------------------------
Redakční poznámka
Překlad tohoto návodu zajistila společnost Conrad Electronic Česká republika, s. r. o., Podůlší 22, 190 00 Praha 9.
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv druhy kopií tohoto návodu, jako např. fotokopie, jsou předmětem souhlasu společnosti Conrad Electronic Česká republika, s. r. o.
© Copyright Conrad Electronic Česká republika, s. r. o.
Loading...